Mezinárodní seminář
české a lužickosrbské kultury

7.-13. května 2004
Praha - Záhvozd - Budyšín



organizovala Společnost přátel Lužice
realizaci projektu nám umožnily Česko-německý fond budoucnosti a Załožba za serbski lud
za spolupráci děkujeme organizaci PAWK a Společnosti Rémus
číslo projektu: 11 03 670

Oficiální zpráva

Mezinárodní studentský seminář české, lužickosrbské a kašubské kultury se konal ve dnech 7. - 13. května na území dvou států a skládal se v zásadě ze tří hlavních částí podle místa konání. Počet účastníků jednotlivých fází semináře se sice podstatně lišil, ale doufáme, že nakonec byli všichni spokojeni a seminář zaznamenal určitý úspěch. Seminář byl určen pro mladé lidi, kteří se zabývají problematikou kulturních a historických vztahů mezi Čechy a Lužickými Srby, případně otázkami národnostních menšin. Hlavním úkolem semináře tak bylo seznámit tyto nadšence mezi sebou, poučit se navzájem o studované problematice, dát základ určitým budoucím, třeba i vědeckým kontaktům a rovněž seznámit zájemce i s konkrétními místy v Praze, severních Čechách a Budyšíně, které přímo souvisí s dějinami vzájemných vztahů. Kromě samotných Čechů a Lužických Srbů projevili zájem o účast na semináři rovněž dva sorabisté z Polska a velice vřele byla zejména mezi lužickosrbskými účastníky semináře přijata i spolupráce čtyř zástupců kašubské národnostní menšiny, jejíž dějiny i současnost jsou velmi podobné těm lužickosrbským a úzce souvisí i s slovansko-německými vztahy.

Praha 7. - 9. V.

V pátek, 7. května přijeli zahraniční hosté a byli ubytování v prostorách Sokola na pražském Proseku. Odpoledne pak v místním proseckém kostele proběhl koncert lužickosrbského studentského sboru, mezi jehož zpěváky se nacházeli i někteří z účastníků semináře. Během pátku a a soboty se mohli hosté i další zájemci účastnit programu Serbske nalěćo, organizovaném rovněž Společností přátel Lužice. Jednalo se o autorské čtení lužickosrbských autorů, přehlídku lužickosrbského divadla v Balbínově poetické hospůdce (mj. Německo-srbské divadlo v Budyšíně) a Baráčnické rychtě a koncert lužickosrbské rockové skupiny spolu se skupinou českou. Spojení našeho studentské semináře s tímto programem se ukázalo jako velice příhodným a mělo význam především pro české, tedy nelužickosrbské účastníky semináře, kteří se tak mohli seznámit kromě samotných lužickosrbských studentů i s několika tamějšími kulturními činiteli, spisovateli a umělci. Serbske nalěćo mělo však i další nemalý význam pro náš seminář - Lužičtí Srbové a sorabisté, kteří se v rámci této akce sjeli do Prahy, měli možnost si následujícího dne poslechnout příspěvky našich účastníků o problematice lužickosrbsko-českých vztahů. Čas, který se nekryl s akcemi Serbskeho nalěća byl použit k organizované, případně individuální prohlídce našeho hlavního města, při níž byl samozřejmě dán zvláštní důraz na místa jako např. Lužický seminář, sloužící kdysi jako duchovní seminář pro Lužické Srby v Praze i jako sídlo Společnosti přátel Lužice.

Neděle, 9. května, již byla plně zasvěcena našemu semináři. Samotná studentská konference probíhala od 10 hodin v budově filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Těsně před zahájením jsme měli možnost si poslechnout několik písní dolnolužického písničkáře Bernda Pittkuningse a po nich již byl seminář oficiálně Dr. des. Markusem Gigerem, odborným asistentem Ústavu slavistických studií FF UK, zahájen. Referáty se dotýkaly různých období a aspektů česko-lužickosrbských vztahů, od raného středověku po současnost, byly zde i referáty jazykovědné a nelze zapomenout ani na příspěvky, týkající se srovnání lužickosrbské a kašubské kulturní zkušenosti. Pozitivní shodou okolností byla skutečnost, že část referátů se přímo vztahovala k následnému programu semináře, který další dny probíhal v severních Čechách. Z časových důvodů bylo uděláno místo i pro přestávku na oběd, leckdy se totiž strhla po příspěvcích bouřlivá diskuze, kterou bylo škoda přerušovat. Studentské konference se zúčastnili kromě samotných referentů i návštěvníci Serbskeho nalěća, slavisté a sorabisté, mající vztah s FF UK a další zájemci, kteří byli na akci upozorněni plakáty, upoutávkami a elektronicky rozesílanými pozvánkami. Celkový počet přítomných tak překročil číslo 30 osob, naplnil tedy plně kapacitu místnosti, kde se konference konala. Po procházce městem následovala společná večeře. Po všechny tři noci byli hosté ubytováni v prosecké sokolovně.

Záhvozd 10. - 11. V.

Druhá část našeho semináře se odehrávala již v severních Čechách. Odjezd z Prahy byl v 8:30 ráno. Přes Liberec a Frýdlant jsme se přemístili do Višňové, kde jsme již byli očekáváni PharmDr. Lubomírem Jarošem. Pan Jaroš je členem Společnosti přátel Lužice a znalcem místní historie. Ten nás také dovedl k nedalekému hradišti Loučná, jehož kameny promlouvají o dávném lužickosrbském osídlení této oblasti (tzv. Záhvozdu). Z Višňové jsme se vrátili do Liberce, kde jsme absolvovali prohlídku města, vedenou místním obyvatelem a účastníkem semináře Jiřím Zahradníkem. Prohlídka byla zaměřena na historii Liberce před válkou a těsně po válce se zvláštním důrazem na pobyt lužickosrbských studentů ve městě. Po prohlídce se účastníci semináře přesunuli vlakem do Polesí u Rynoltic, kde byli ubytování v chatě Polesí. Večer se zde pak konala beseda s PaedDr. Jiřím Týřem, koordinátorem projektu Lužice a EU, který žije v Hrádku nad Nisou. Diskutovalo se o možnostech nejen příhraniční spolupráce mezi Čechy a Lužickými Srby, ale i o menšinové problematice, které mohl být dodán nový úhel pohledu díky přítomnosti kašubských účastníků.

Úterý bylo z poloviny věnováno výletem do Lužických hor, na jejichž svahu se Polesí nachází. Účastníci semináře tak mohli kromě různých názorů na problematiku lužickosrbsko-českých vztahů obdivovat i krásy přírody česko-německého pomezí. Z Hrádku nad Nisou, kam jsme odpoledne dorazili, jsme se vlakem přesunuli do města Varnsdorfu. Zde nás očekával pan Milan Hrabal, básník a člen Českého centra Mezinárodního PEN klubu, jeden z organizátorů varnsdorfských Svátků lužickosrbské poezie a překladatel z lužické srbštiny. Pan Hrabal nás provedl po městě a ukázal nám tak místa spjatá s lužickosrbským hudebním skladatelem Bjarnatem Krawcem a jeho dcerou, výtvarnicí Hankou Krawcec a nejinak též s místním lužickosrbským gymnáziem, které zde fungovalo v letech 1946 - 1949. Zároveň jsme se také setkali se zástupcem místní lužickosrbské menšiny, která se do českého pohraničí přistěhovala po 2. světové válce. Z Varnsdorfu jsme se již vydali do Starých Křečan u Rumburka, kde jsme se ubytovali. Večer pokračovala diskuze z předešlého dne.

Budyšín 12. - 13. V.

Krátce po 10. hodině ranní začala v Budyšíně třetí, závěrečná část našeho semináře, jejíž organizaci měl ve svých rukou Spolek lužickosrbské mládeže PAWK. Na programu byla návštěva Srbského domu a Srbského muzea s podrobným komentářem. Zde jsme byli stručně obeznámeni s lužickosrbskými dějinami a lidovým uměním. Následně jsme byli přijati v redakci Serbských Nowin šéfredaktorem Benedyktem Dyrlichem a jeho zástupcem Alfonsem Wićazem. Pan Dyrlich před námi pronesl přednášku o dějinách lužickosrbského tisku, doprovázenou konkrétními ukázkami. Po obědě v srbské kavárně jsme byli provedeni po městě Budyšíně. Večer jsme pak byli ubytováni v evangelické ubytovně a navečer jsme si poslechli přednášku O poněmčování Lužických Srbů Dr. Měrćina Wałdy, vědeckého pracovníka Srbského institutu. Pokračováním přednášky byla beseda mezi účastníky semináře s dalšími lužickosrbskými studenty. Následující den, ve čtvrtek 13. května byl Mezinárodní studentský seminář české a lužickosrbské kultury ukončen.

Celkové vyznění semináře lze posuzovat jednoznačně pozitivně, jelikož umožnil setkání mladých lidí, odborníků na lužickosrbskou problematiku, kteří si takto mohli vyměnit své zkušenosti, obohatit se dalšími vědomostmi a dojmy a nejinak se také seznámit se samotným dějištěm historie česko-lužickosrbských vztahů. Seminář pomohl v určité míře i k navázání širších kontaktů mladých nadšenců s lužickosrbskými kulturními činiteli a českými odborníky. Referáty, které u příležitosti semináře vznikly, jsou zveřejněny na internetu, čímž je utvořeno místo pro navázání dalších kontaktů a vyvolání reakcí ze strany dalších sorabistů. Začíná se i uvažovat o dalším ročníku této akce, případně s přenesením těžiště přímo do Lužice.

Program
Plakát
Referáty
Ohlasy
Fotografie

SPL
Kontakt

© EP!