Wenskă slüwesă ă tekstoi/Polabská slova a texty

DÜMO

POLABANÉ

ÚVOD

JAZYK

1. Nástin mluvnice
2. Věty a slova
3. Texty
Ptačí svatba
Ostatní texty
4. Slovník (740 slov):
Polabsko-česko-polsko-německý
Česko-polabský
Polsko-polabský
5. Prameny
6. Staropolabština

DĚJINY

Polabské kmeny
Vlčan (789-795)
Dražko (795-809)
IX.století
Tugumir a Gero
Mstivoj (966-995)
Mstislav (995-1018)
Uto (1018-1031/2)
Ratibor (1031/2-1043)
Gotšalk (1043-1066)
Kruto (1066-1105)
Jindřich (1105-1127)
Svatopluk (1127-1129)
Knut (1129-1131)
Niklot (1131-1160)
Pribislav (1160-1178)
Borvin I. (1178-1227)
7. Rujána (do 1404)
8. Wendland (do 18.st.)

Odkazy
TYRAS
EP!
Napiš mi - Grapse mu

©Vladislav Knoll

Pozdravy a základní obraty
  • Věty
  • Slovesa
  • Barvy
  • Přídavná jména
  • Čas
  • Lidé
  • Lidské tělo
  • Oblečení
  • Země
  • Počasí a nebe
  • Divoká zvířata
  • Ryby
  • Ptáci
  • Malá zvířata a hmyz
  • Domácí zvířata
  • Rostliny
  • Dům
  • Hospodářství
  • Zemědělství
  • Domácí nástroje
  • Doprava
  • Materiál
  • Jídlo a pití
  • Obydlená země
  • Náboženství a vzdělání
  • Místní názvy
  • Různé

    • Prameny: Chronik von J.P. Schultze, De Bacoeur (1710), Kopenhagener Handschrift (1671), J.F. Pfeffinger (1711) = to vše lze nalézt v knize Richard Olesch: Fontes linguae Dravaeno-polabicae minores, Köln 1967, Thesaurus linguae Polabicae; případně  A. J. Suprun: Poljabskij jazyk, Minsk 1957, P. J. Šafařík: Slovanské starožitnosti/Slovanský národopis, A. Muka: Slované ve vojvodství lüneburském, Praha 1904...

    První tvar je mým přepisem (pokus o návrh pravopisu), v závorce je podoba zápisu (bývá zkomolený a nepřesný), kurzívou jsou pro mne nejisté výrazy, následuje překlad. Je to vše ale pouze výběr ze srozumitelného.

     
    1. Pozdravy a základní obraty
      draiz Büg (treise Bügg) - pozdrav (pomoz) Pánbůh (základní pozdrav)
      dübrë jautrü (dibber jautrj) - dobré ráno
      dübrë dan (dibber daan) - dobrý den
      dübrë vicer (dibber wjtzeer)- dobrý večer
      dübră nüc (dibber nüz) - dobrou noc
      dansko - děkuji
      prüsą/bedą - prosím
      ja - ano
      Kok aidë të? Kok tü të aidë? Jak se máš? Jak ti to jde?
      cjol! (tsjol) - na zdraví!
      sôbügöm (sabüggöm)- sbohem

    2. Věty
      Müzes wenskë goren? (Müses wénske góren?) Umíš mluvit polabsky?
      Joz woik (dluž. wuknuś - učit se) wenskja goren. (Jos wóik wénskia góren) Učil jsem se mluvit vendsky.
      Wôn ni müsë gornt (wan nie müsse gornt). On neumí mluvit.
      Jautra cime drôw wist kô widjin. (jäutra zime draw wiest kaw widjin) Zítra povezeme dříví na oheň.
      Cüg toi gornis? (züg täu gorniss) Co říkáš?
      Tibë joz ricą tü (tibbe johss rietzang tüh). Já ti to říkám.
      Mos tibe wezdjat (mohss tibe wessdjat). Musíš se obléci.
      Ni cis kô Glain wist? (nitzis ka Chlein wiest) Nechceš svézt do Lüneburku?
      Ni tuci să. (nitutziza) Neuhoď se.
      Minë dowe tę glad. (minne dowe tung glad) Dáví mne hlad.
      Doj cë minë kô paitjë. (dodse minne ka peitje) Dej mi něco k pití.
      Minë dörstjo jă. Mám žízeň.
      Ci paiwo ni dagne (zie peiwo nieh dagne). Tohle pivo nestojí za nic.
      Ni ce jest. (nitze jest) Nechce jíst.
      Ni müze zôwat. (nie müse sawat) Nemůže žvýkat.
      Toi jis diw. (täu jiss diew) Jsi zloděj.
      Kôtüm joz krodal wôl ar tjübôl? (kattühm johss krodal wahl ar tjübahl) Komu že jsem ukradl vola nebo kobylu?
      Toi cis la wibjosen boit! (täu siess lah wibbossehn bät) Ty budeš tak akorát viset!(Ty jen budeš oběšen)
      Moj cime radüst wisi tarjot. (mäu zieme radüst wissie tarjoht) Chceme všichni slavit svatbu.
      Cime rodüst cait ait. (zíme ródüst Zeit eit) Budeme chtít mít svatbu
      Joz, toi, wisai mota kumot. (jöhss, täu, wissey mohta kummoht) Já, ty, všichni máte přijít.
      Dwarnaică ją teplü (dwarneitz jang tepplüh). Jizba je teplá.
      Oit są wile blocha (Oizang vile blócha). Je tu hodně blech.
      Aide fil kô maisa (heide viel ka meysah). Chodí často na mši.
      Aid dümo. Jdi domů.

    3. Slovesa (3.sg.ind.praes.act. nebo inf.)
      aibrükot - upotřebit
      ait (aidë - heyde) - jít
      aitüpi să - utopí se
      bait (bijë) - bít
      bezăt (bezë - beese)  - běžet
      bljôwă - blije
      boit (ją) - být
      brindjot (brindjoje) - přinést
      büji să - bojí se
      büli ( bühle) - bolí
      büwot - stavět
      catë - počítá
      cesăt (cisë) - česat
      ci, ce - chce
      denkot (-oje) - myslet
      djöichă - dýchá
      djolă (jole) - pracuje
      djöri să - hoří
      djüjë - hojí
      dörlijë - prolije
      dot (do) - dát
      düjë - dojí
      dwaignęt - pohnout
      farsükăt - zkusit
      füdrăt (füdrojë) - krmit
      gnot - hnát
      gornt - mluvit
      gosë - hasí
      cholë - chválí
      jest (jedë) - jíst
      jezdët - jezdit
      klodë - klade
      koslë (kossle) - kašle
      lągnë (lengne) - lehne
      lecë - léčí
      lezë (lehse) - leze
      lijë - lije
      ljaibë - miluje
      lizë (lise) - leží
      lôzë - lže
      marzne - mrzne
      merë - měří
      met (mo) - mít
      môrë (mahre) - umírá
      mötoje - motá
      mozë - maže
      müzë - může
      nolijë - nalije
      nüsë - nosí
      pacjë (pattzie) - padá
      paistjë - píská
      pait (pajë - peyje) - pít
      pëlüzët - položit
      perlajë - přelije
      pëslausăt - poslouchat
      pict - péci
      pjęsë (pjungse) - tančí
      pjot (püjë) - zpívat
      plitot - plést
      posë - pase
      praibët - přibít
      prilidjot - přetrpět
      prüsë - prosí, žebrá
      pücaiwă - odpočívá
      püdlüzet - podložit
      pügripst - pohřbít
      raiză - jede
      rezot - řezat
      rist - říci
      rôjë - ryje
      rüzdelë - rozdělí
      sajë - šije
      sausë - suší
      sect - síci
      sedë (zede) - sedí
      skokăt (skoknë) - skákat
      slausë (schläusse) - slyší
      smardë (schmarde) - smrdí
      smjot să (smiji să) - smát se
      soipë - sype
      sôpăt - spát
      sôsë - saje
      stowë - staví, klade
      straizë - stříhá
      strelët - střílet
      stüjë (stühe) - stojí
      šikot - poslat
      šribjot (šribjojë) - psát
      tągnęt (tągnë - tangne)- táhnout
      tarë - tře
      tjausot - kousat
       tjodrăt (-oje)  - mluvit
      tôkăt - tkát
      trębë - troubí
      tucë - tluče
      wartë - vrtí
      waucët - učit
      węsăt (węsojë) - vonět
      witmôknęt - odemknout
      wizt (wizë - wiese) - vézt
      woilijë - vylije
      woipücaiwăt - odpočívat
      wôlët - vlít
      wôpijë - zlobí se
      wôrăt - orat
      worët - vařit
      wôst - vzít
      wôzdët să - obléci se
      wôzlët - podlije
      zaiwë (seiwe) - žije
      zarë (saare) - září, zírá
      zawôt (sawat) - žvejkat
      zewă (seewe) - zívá
      znot - znát
      zomôkne - zamkne
      züwe - zve
      zwanë - zvoní
       

    4. Barvy
      bjolë - bílý
      cornë (zohrne, tschiúrna) - černý
      carwenë (tschérwein) - červený
      chôlë (chále) - žlutý
      grünë - zelený
      blôë (blóa) - modrý

    5. Přídavná jména
      bösë - bosý
      caistë - čistý
      dübrë (dibber) - dobrý
      dudjë - dlouhý
      glauchjë (gläuchje) - hluchý
      glaupë (gläuppe) - hloupý
      grüznë - strašný
      chjaudë - špatný
      chjorë - chorý
      chlôdenë - chladný
      chrümë - chromý
      ingelsë - anglický
      kortjë - krátký
      kraiwë (kreywe) - křivý
      krosnë - krásný
      lesnë - lesní
      lewë - levý
      mątjë - měkký
      mjolë - malý
      mlôdë (mladde) - mladý
      nodjë - nahý
      nücanë - noční
      nüwë - nový
      paunë - plný
      prowë - pravý
      pükraitë - pokrytý
      ręcnë - ruční
      rikotë - bohatý
      rôd - rád
      slônë - slaný
      sribarnë - stříbrný
      storë (stohr) - starý
      šlepë (schlepe) - slepý
      taichjë - tichý
      tjordë - tvrdý
      traiwnë - svatební
      vainë - vinný
      warchnë - vrchní
      wiltjë - velký
      zaimenë - zimní
      zimenë - zemní
       

    6. Taid (teid) - Čas
      ceră, dôns ă jautră (zere, dahnss, jäutra)- včera, dnes a zítra
      ninceră ă ninjautră (nintzere, ninjäutra) - předevčírem a pozítří
      kalandar - kalendář
      ljotü - rok
      proiljutü (proilutü)- jaro
      ljutü (lutü)- léto
      prenja zaimă (prégnia séine), jisin - podzim
      zaimă (séyma)- zima
      Nüwa ljutü (nivaflutüf)- Nový rok
      Trebë (trebe)- Vánoce
      Jostroi (gosträu) - Velikonoce
      pantjüst (panckjüst, Pentecoste) - letnice
      Môn - Měsíc
      ? - leden
      rüzac (rüsatz) - únor (luž. róžk)
      zürmôn (sürman) - březen (zrna?)
      choidë môn (chéudemon) - duben
      laistë môn (leisten mon) - květen (listnatý)
      pątjustë môn (pancjusté mon)- červen (letnicový)
      zeminik (semínic)- červenec
      haimôn (haymon)- srpen
      prenjă zaimă môn (pregniaseinemon), jisinmôn - září (podzimní)
      wainjă môn (weiniamon)- říjen (luž. winowc)
      zaimă môn (seymemon)- listopad (zimní)
      trübnë môn (trübnemon)- prosinec (vánoční)
      Nideljă - Týden
      pënideljă (pnedilg)- pondělí
      törë (töre)- úterý
      sredă (sréda) - středa
      perëndan (perendaan)- čtvrtek (tj. Perunův den)
      skępe (skúmpe)- pátek
      sübötă (süboída)- sobota
      nideljă (nidíglia)- neděle

    7. Ljaudai - Lidé
      clôwăk (schlawack) - člověk
      tjarl - muž, chlap (Kerl)
      zenă (seehna)- žena
      dewkă (deffca, deefka) - dívka
      detą - dítě
      nenkă (nehnca) - nevěsta, panna
      zątik - ženich
      knecht (kneegt, kechta) - pacholek
      dewă (dewaa) - děvečka
      ljoljă - otec
      mama (mahmach) - máma
      erskă - paní
      brot (brodt) - bratr
      sestră (seestra) - sestra
      wôtrük - syn
      soinëk (zäunka - G?) - synek
      waujă (wäujah) - ujec
      vaujewkă - ujčina
      strôjă (streujah) - strýc
      strôjewkă - teta
      draug - přítel
      sęsjodă, nobër - soused
      djüst - host
      tjaisar (tscheisar) - císař
      tjinądz (tschenang) - král
      wôwôdă (wowóda) - kníže
      püp - kněz
      storüstă (stohrüst) - rychtář
      baurai - sedláci
      tjaipăc (tschépatz) - kupec
      snitjër (snitger) - truhlář
      maurnëk - zedník
      pici gęski (piziguńskie) - pekař (peče housky)
      săklinik (saglínic) - sklenář
      jaimo roiboi (jaymói raybói) - rybář (jímá ryby)
      tôkăc (tócatsch) - tkadlec
      tjauchjor - kuchař
      criwnëk - švec
      rodnëk - rádce
      malnëk - mlynář
      nętar (nungtar) - pastýř

    8. Lidské tělo
      glôwă (glawah) - hlava
      wlôsë (wlassa) - vlasy
      wôtjü - oko
      wică, wicesă (witza) - oči
      slôdză (sladsa) - slza
      nös (nöhss) - nos
      wauchü (waucha)  - ucho
      tôl (tahl) - týl
      rôt (raht) - ústa
      waustă (wäust) - ústa
      dausă (däusa) - duše
      jęzik (jungsick) - jazyk
      zęb (sumb) - zub
      bröda - brada
      węs (wungs) - vous
      waujăk (wäujak) - krk
      jąs (jangss) - jícen
      ręka (runkah) - ruka
      rômą - rameno
      nügtjai (nüchtjei) - nehty
      polcă (poltzah) - palec
      nechjüt (nechjüht) - loket
      gribjët (gribjät) - hřbet
      zaiwôt (seywat) - břicho
      zaiwôtëk (seywattack) - srdce
      jętră (junchtrah) - játro
      ploică (pläutzah) - plíce
      crewü (zrewü) - ledvina
      mąsai (mangsei) - maso
      tauk (täuck) - tuk
      pęp (pump) - pupek
      paisdă (peissdah) - zadek
      nüga (nügga) - noha
      stegnü (steegnüh) - stehno
      tjülënă (tjühlne) - koleno
      tjilaină (tjihlein) - klín
      tjöskę (tijöskung) - kloub
      stüpa (stüppa) - stopa
      lüpötă (lühpöt) - lopatka
      kôră (cara) - krev
      tjüst (tjüste) - kost
      rebrü - žebro

    9. Oblečení
      klübik (klübick) - klobouk
      braitkę (breitkung) - čepice
      klică (klitza) - čepička
      kücai (kützey) - šála
      rękawaică (rungcaweitz) - rukavice
      kortôl (kortahl) - košile
      sauknă (säucknah) - sukně
      brükhoză (brückhose) - kalhoty
      nedros (nedrohss) - punčochy
      criv (schtiwe) - bota
      stjörni (stjöhrni) - škorně
       

    10. Zimjă - Země
      wôstrüw - ostrov
      djöra - hora
      döl - údolí
      midzjă - mez
      brig - břeh
      rekă - řeka
      mestü - místo

    11. Počasí a nebe
      môglă - mlha
      led - led
      sneg - sníh
      püli - pole
      dôzd - déšť
      rösă - rosa
      maunjă - blesk
      tôco - oblak
      nebü - nebe
      wedrü - slunce
      gjozdă - hvězda
      tjômô - tma

    12. Divoká zvířata
      zojąc (sojangss)- zajíc
      ljôw - lev
      wuk (wuhk) - vlk
      laiska, laisaicjă (leiseitzja) - liška
      daiwăk (deiwack) - jelen

    13. Roiboi - Ryby (apod.)
      krawôd - rak
      stjauko - štika
      plütwaicjă - plotice
      slid - sleď
      wędjör - úhoř
       

    14. Ptáci
      wirjôl - orel
      djölębăk - holoubek
      bütjăn - čáp
      sôlüw - slavík
      stjorcë - špaček
      zewornăk - skřivánek
      slepăc (schlepatz) - kohout
      slepă (schlepaa), slepaicjă - slepice
      tjerętain (tjärrangtein) - kuře
      lostowaicjă - vlaštovka
      gęs (gunss) - husa
      gęnsjăr (gunssjar) - houser
      paglă (paglaa) - kachna
      telja (tehlja) - sova
      worno (vornung) - vrána
      stres (streess) - střízlík

    15. Malá zvířata a hmyz
      wôs (woas) - veš
      netüpăr - motýl
      sarsin - sršeň
      sworcëk - cvrček
      celă - včela
      morwë - mravenec
      carw - červ
      pojąk (pojanck) - pavouk
      pojęsait (pojangseit) - pavoučí síť
      zobo - žába
      wistăraicjă - ještěrka
      tücaikă - krtek
      god - had
      mois (mäuss) - myš

    16. Domácí zvířata
      pjôs (pijahss) - pes
      stiną - štěně
      kotër (kohter) - kocour
      tjötă (tijötta) - kočka
      asôl - osel
      stjöt (stijöht) - skot, dobytek
      korwo - kráva
      jaunăc, tilą (tielang) - tele
      jolüwaicjă (jolüweitz) - jalovice
      wôl (wahl) - vůl
      tjün - kůň
      zribăc - hřebec
      tjübôlă (tjübahl) - kobyla
      zribą (srybang) - hříbě
      porsą (porsang), šwainü (schweinü) - prase
      wipër (wipper) - vepř
      waic (weitz) - ovce (SG)
      wücą - ovce
      wice - ovce (PL)
      jogną (jognang) - jehně

    17. Rostliny
      stôblü - stéblo
      zjornü - zrno
      büb - bob
      zaitü - žito
      carnaicjă - borůvka
      dęb (dumb) - dub, strom
      warbă (warbaa) - vrba
      joblünjă, jobjedęb (jopjeedumb) - jabloň
      grauk (gräuck) - hrušeň
      laipă (läup)- lípa
      breză (brese) - bříza
      wilsă (wilse) - olše
      bôzenă - černý bez
      smordlainë - rybíz
      molaină - malina
      wiwôs - oves
      pasinaicjă - pšenice
      prüsü - proso
      chrjon - křen
      chimil - chmel
      gorch - hrách
      zilë - tráva
      tjüpraiwa - kopřiva
      dren - drn
      kjot - květina
      tjörin - kořen
      klôs - klas
      laist - list
      sjonü - seno
      slômă - sláma
      smölă - smůla
      slaivenjă - slíva
      saunaicjă - lesní jahody

    18. Düm - Dům
      tjütjôl - kotel
      daisko - stůl
      kątă - kout
      stjonă - stěna
      waknü - okno
      glozo - sklo
      kljauc - klíč
      porg - práh
      pöstiljă - postel
      pic - pec

    19. Hospodářství
      chlew - chlév
      wetărnaicjă - větrný mlýn
      melnaicjă - mlýn
      dör - dvůr
      wôgord - zahrada

    20. Zemědělství
      waul - úl
      püli - pole
      ljędü - půda
      naiwă - niva
      rülă - role
      bordză - brázda
      groblë - hrábě
      tjösă - kosa
      waidloi - vidle
      lüpotă - lopata
      setjară - sekyra

    21. Domácí nástroje
      coso - číše
      gornăk - hrnek
      kod - káď
      svecjă - svíce
      zarjodlë - zrcadlo
      writenë - vřeteno
      jôglă - jehla
      sôcit - kartáč
      metlă - metla
      nüz - nůž
      djüzdëk - hřebík
      ręcnëk - ručník

    22. Doprava
      wôz - vůz
      sonai - sáně
      tjölü - kolo (od vozu)
      ljüdjă - loďka
      weslü - veslo
      pęt (pungt) - cesta
      möst - cesta po hrázi
      stadzjă (stedsang)- stezka
      wauzdă - uzda
      jaidjü - jho

    23. Materiál
      srebrü - stříbro
      zlôtô - zlato
      ziljozü - železo
      glaino - hlína
      pjosăk - písek
      komoi - kámen
      wôsk - vosk

    24. Jídlo a pití
      pridëbedë - snídaně
      wibjod - oběd
      jauzaină - večeře
      med - med
      joji - vejce
      mąsi - maso
      mlôkă - mléko
      wôdă - voda
      sômătonă - smetana
      sarötă - syrovátka
      sôr - sýr
      slôd - slad
      lüj - lůj
      tauk - tuk
      tjösör - kaše
      kos - kvas
      mosko - máslo
      sodlü - sádlo
      mękă - mouka
      sül - sůl
      papjôr - pepř
      pąskă - salám

    25. Obydlená země
      was - ves
      waika - město
      tornkă - věžička
      stroto (strotung) - ulice

    26. Náboženství a vzdělání
      Büg - Bůh
      cartjiw - kostel
      carkwaicjă - kostelík
      dępnaicjă - křest
      pragdstaul (prahgdstäuhl) - kazatelna
      mais (meiss) - mše
      grech - hřích
      müdjôlă - mohyla
      sjętjü - svátek
      bükwă - kniha
      laist - dopis
      Wiltja bükwoi - Bible
      molă bükwoi - zpěvník
      chjaudăc - čert
      toblăc - kouzelník

    27. Místní názvy
      Wajdars (weidars) - Dannenberg
      Ljauchüw (Ljauchi) - Lüchow
      Ljauci (Ljautzi) - Hitzacker
      Wôstrüw (Wastrüw) - Wustrow
      Djörskă (Tyorska) - Bergen
      Klonckă (Cloontzka) - Clenz
      Glain (Glein) - Lüneburg
      Wilcaus (Wiltzaus) - Ültzen

    28. Různé
      dara - díra
      djölü - dílo
      stroch - strach
      pesën - píseň
      svet - světlo
      pądz - peníze
      daug - dluh
      moitë - mzda
      widin - oheň
      jôskră - jiskra
      chlôd - chlad
      slüwü - slovo
      rec - řeč
      jaimą - jméno
      rod - rada
      pöl - půl
      püsten (püsteen) - stín