KRUTO


POLABANÉ

ÚVOD

JAZYK

1. Nástin mluvnice
2. Věty a slova
3. Texty
Ptačí svatba
Ostatní texty
4. Slovník (740 slov):
Polabsko-česko-polsko-německý
Česko-polabský
Polsko-polabský
5. Prameny
6. Staropolabština

DĚJINY

Polabské kmeny
Vlčan (789-795)
Dražko (795-809)
IX.století
Tugumir a Gero
Mstivoj (966-995)
Mstislav (995-1018)
Uto (1018-1031/2)
Ratibor (1031/2-1043)
Gotšalk (1043-1066)
Kruto (1066-1105)
Jindřich (1105-1127)
Svatopluk (1127-1129)
Knut (1129-1131)
Niklot (1131-1160)
Pribislav (1160-1178)
Borvin I. (1178-1227)
7. Rujána (do 1404)
8. Wendland (do 18.st.)

Odkazy
TYRAS
EP!
Napiš mi - Grapse mu

©Vladislav Knoll

Gotšalkovu synovi Budivojovi (Buthue, Bitti, Batue, Batue) se jako křesťanovi nepodařilo ujmout se vlády a prchl k do Saska k novému vévodovi Magnusovi(Helmold 25). Vdova po Gotšalkovi prchla s malým synkem Jindřichem ke svému otci do Dánska, kde záhy zemřela. Novým knížetem byl zvolen rujánský (ránský) vladař Kruto (Cruco, Crito, Cruto), syn Grinův, za něhož se náboženským centrem stává Svantovítův chrám v Arkoně a který začíná svou vládu pustošivým nájezdem proti Sasům a Holštýňanům. Arcibiskup Adalbert byl v souvislosti z touto porážkou křesťanství sesazen, ale vrátil se už o tři roky později. Slovanská vojska spustošila i Hamburg a Šlesvik. V zimě 1067/68 napadl biskup Burchard z Halberstadtu zemi lutickou, uloupil posvátného Svarožicova koně, dokonce jej osedlal a odjel na něm zpátky do Halberstadtu.

K moci se opět dostal sněm, který zvolil za nového knížete Kruka , syna Grinova a vládce ostrova Rujány. Nejstarší syn Gotšalkův Budivoj byl vyhnán a odebral se do Saska, kde si získal za spojence nového vévodu Magna . Vdova po Gotšalkovi okamžitě se synem Jindřichem utekla do Dánska, kde brzy zemřela. Po dvanáct let za účasti Plusa, vůdce vzpoury proti Gotšalkovi (byl jeho švagrem) trvaly boje s Němci, za nichž bylo vypleněno Holštýnsko a zbořen hamburský hrad. Mocnému Krukovi se poddali i Lutici roku 1070, jejichž hlavní město, Retra, byla zničena halberštatským biskupem. Náboženským  střediskem polabských Slovanů se tedy stal Svantovítův chrám v Arkoně.

Kolem roku 1071 proti Krukovi vytáhl Gotšalkův syn Budivoj spolu se saským vévodou Ordulfem (vládne 1059 - 1072) nebo jeho synem Magnem. Vévoda s ním každopádně za Labe netáhl, protože měl před svatbou (byl-li to Magnus) nebo se bál, aby případný neúspěch nepadl na jeho hlavu. 8. srpna Budivoj vtrhl do opuštěného Plonu (Helmold  25). Nějaká německá žena mu prý řekla, že má rychle odjet, neboť je to léčka, protože za humny čeká slovanské vojsko, které jej oblehne, zůstane-li ve městě. Tak se také stalo, neboť Budivoj ženě neuvěřil. V té době přišel ke Krukovi saský zvěd, který měl zjistit, jak lze Budivojovi pomoci. Místo toho se dal ale Krukem podplatit a saské vojsko zdržel. Budivoj se tedy vzdal, ale aniž tomu kníže Kruk mohl zabránit, on a jeho družina Sasů byli rozvášněnými vojáky povražděni (Helmold 26). Kruk si pak podrobil  velké území až k ústí Labe a řece Eider. Mnoho německých obyvatel odtud tehdy uteklo do jižních německých krajů.

Sasové se roku 1073 zvedli proti císaři a v rámci přípravy války byla odeslána poselstva obou stran do země Luticů s žádostí o spojenectví. Obě strany také slibovaly značné území v severním Sasku. V samotném kmeni proto vznikly třenice (kronika Lamperta z Hersfeldu) mezi straníky obou nepřátel, které vyvolaly občanskou válku, při níž padlo mnoho tisíc lidí. Veleti se tudíž nakonec raději rozhodli zachovat neutralitu

Dlouholetý klid byl porušen až roku 1093, kdy do země vtáhl saský vévoda Magnus a podrobil si čtrnáct obcí. Mladší syn Gotšalkův, Jindřich, pak do země vtrhl s dánským králem Ejegödem. Podařilo se jim zpoplatnit Rujanu, zpustošit Volín a dobýt Strargard. Starý Kruk už neměl sil se s ním dávat do boje a dal přednost dohodě (Helmold 34). Dal tedy Jindřichovi část Vagrie kolem města Plonu. V té době byl markrabětem Udem (1101) opanován Branibor a opět v něm ustanoveno křesťanství. Mladá manželka knížete Kruka, Slavina, dcera Svatoborova, se zamilovala do Jindřicha. Spolu tedy zosnovali plán, jak se Kruka zbavit. I sám Kruk se předtím snažil se zbavit potichu Jindřicha, ale nepodařilo se mu to. Kruk byl roku 1105 Jindřichem pozván na hostinu v jeho městě Ploně. Zde mu ale jakýsi Dán na Jindřichův rozkaz srazil sekyrou hlavu.