Dějiny polabských Slovanů


POLABANÉ

ÚVOD

JAZYK

1. Nástin mluvnice
2. Věty a slova
3. Texty
Ptačí svatba
Ostatní texty
4. Slovník (740 slov):
Polabsko-česko-polsko-německý
Česko-polabský
Polsko-polabský
5. Prameny
6. Staropolabština

DĚJINY

Polabské kmeny
Vlčan (789-795)
Dražko (795-809)
IX.století
Tugumir a Gero
Mstivoj (966-995)
Mstislav (995-1018)
Uto (1018-1031/2)
Ratibor (1031/2-1043)
Gotšalk (1043-1066)
Kruto (1066-1105)
Jindřich (1105-1127)
Svatopluk (1127-1129)
Knut (1129-1131)
Niklot (1131-1160)
Pribislav (1160-1178)
Borvin I. (1178-1227)
7. Rujána (do 1404)
8. Wendland (do 18.st.)

Odkazy
TYRAS
EP!
Napiš mi - Grapse mu

©Vladislav Knoll

1.0 Slované se dostali do končin až k řekám Sále, Labe a v Holštýnsku až k dnešnímu Kielu asi v 6. století. Byli rozděleni na mnoho kmenů a dva velké kmenové svazy: lutický (veletský) a obodritský (bodrcký). Jejich popis je uveden níže, případně si můžete přečíst originální latinské znění popisu Adama Brémského.
 

1.1 Lutici čili Veleti ( Leutici, Wiltzi, Weletabi, Wulzi, Vuilze), jak píše Einhard: Natio quaedam Sclavenorum est in Germania, sedens super litus Oceani, quae propria lingua Weletabi, francica autem Wiltzi vocatur. Žili od řeky Varnavy až k Odře a na jih až po Sprévu, jejich centrem byla Retra. Byli řízeni sněmem, který byl tvořen z představitelů čtyř základních kmenů kolem řeky Pěny. Volněji s mimi byli spojeni Ránové

  •  Ránové(Rani, Runi, Rugiani, Rugi, Ruiani): Tento kmen, často počítaný mezi Pomořany obýval ostrov Rujánu (Rügen, Ruja, Rana, Rugia). Střediském tohoto ostrova byl Svantovítův chrám v Arkoně (Orekunda, Orekonda, Arkún, Arkon) na poloostrově Vítově (Wittow). Sídlem ránských knížat byla ale Korenica (Garz, Carentium, Charenz), kde byl chrám Ranovítův. Jinými městy byla například Gora (Bergen) nebo Rugigard.
  • Dalším kmenem, považovaným za pomořanský byli Voliňané (Volinci, Velinci; Willini, Woltze, Vulini), kteří sídlili na ostrově Wolin, (Winetha, Winneta, Velin, Wollin, Julin), jejichž střediskem bylo stejnojmenné město, zničené roku 1177 Dány. Sídlili i na ostrově Usedom (Uznoim, Uznam, Uznum)
  • Črezpěňané (Circipani - citra Panim, Zircipani, Zerezpani, Zcirizspani) jsou jednoduše ti, kdo žíjí za (přes řeku) řekou Pěnu (Peene; Panis, Peanus, Penis, Penus). Jinak se jejich území rozkládalomezi Pěnou, možem, Rekenicí (Recknitz; Raxa) až k Nebole. Mezi jejich města patřila Wolgast (Bolegost, Wolegast), Teterow, Tribuša (Tribsees;, Tribuse). Patřili ke čtyřem zakládajícím členem spolku.
  • Chyžané (Kyšané; Kyzini, Kycini). Žili na Rekenici a Varnavě (vlastně Vraní řece, Warnow). Mezi jejich města patřil Vostrov (Güstrow) na Nebole. Další ze čtyř základních lutických kmenů.
  • Dolenci (Tolonseni, Tolensane, Tolensani, Tholosantes, Tholenzi, Tolenci) sídlili na řece Dolenici (Tollense) až po řeku Ukru (Ücker) na východ a Dolenské jezero (Tollensesee) na jih. Jejich nejvýznamnějším městem byl Dymín (Dymin, Dimin, Dimine, Domyn; Demmin) a Stlup (Ttulp, Stolpe). Jeden ze čtyř základních lutických kmenů.
  • Rataři (Riadri, Rederi, Riedere, Ridera, Redares, Redari, Rederarii, Rethari, Retheri, Riaduri, Redarii) byli základním kmenem lutickým a jejich střediskem byl Svarožicův chrám v Retře (Rethra, Rethre, Ratara, Rheda, Radogost, Radegast, Riedogost, tedy Radhošť). Kde se Retra nacházela není stále ještě známo, asi to bylo někde u horního toku Dolenice.
  • Ukřané (Ucrani, Vuvcri, Vuari, Vuveri) žili podél řeky Ukry (Ücker, Ukera, Ucra, Ucre), na západ až k Havole (Havel) a na východ až k Odře. Jejich stžedisky byl Pazevalk (Pozdivolk,; Pozdevwolc, Postdewolc, Podizwolk, Posduwole, Posduwlc; Pasewalk) a Prenclav (Prenzlau)
  • Rečané či Řečané (Riaciani, Riezani, Ritzani) žili asi u horní Havoly, na SV od Berlína, u měst Strausberg, Wiezen.
  • Stodorané čili Havolané(Hevelli, Hehfeldi, Aefeldan, Heveldun, Hevellan) žili u řeky Havoly (Havel, Havala, Habala, Havela) a Dosse. Jejich střediskem byl Branibor (Brennaborg, Brennaburg, Branneburch, Brendanburg, Brandenburg). Jiným městem byla Postupim (Poztupimi, Potsdam)
  • Břežané (Brižané; Brizi) žili asi v okolí města Havelberku, bývají spojováni s Neletici, dnes město Nitzow nedaleko ústí Havoly.
  • Sprévané (Zpriavani) žili kolem Sprévy u Teltowa
  • Moričané (Morizani, Moraciani, Moroszani, Moritzani, Mrocini, Moresceni, Morazani) žili u njezera Müritz, na západ až po Labe a na východ až po Havolu. Městem byl Malchow.
1.2 Obodrité čili Bodrci (Abotriti, Abodriti, Obodriti, Obotriti). V jejich čele stál kníže, někdy nazývaný králem, který rozhodoval se souhlasem sněmu. Kníže sídlil ve městě Lubica, Viligard nebo Zvěřín.
  • Rarogové čili vlastní Obodrité (Obodriti vel Reregi) sídlili mezi Wismarským zálivem a Zvěřínským jezerem. Jejich původním hlavním městem byl Rarog (Rerik). Mezi jejich města patřil přístav Roztok (Rostock), Zvěřín (Zvěrin; Zvarina, Zverin, Sverin; Schwerin), Ilava a Viligord (Dorf Mecklenburg, Mikilinburg, Magnopolis)
  • Vagrové (Wa(i)gri) byli nejzápadnějším obodritským a slovanským národem. Žili od Travné (Trave) snad až k řece Eider. Mezi jejich města patřila Lubica (Lübeck), Plon (Plun; Plön), Stargard (Oldenburg), ale i Lütjeburg
  • Polabané (Polabi) žili mezi Travnou, Labem a na východ skoro až k řece Elde. Jejich střediskem bylo město Ratibor (Racisburg, Raceburg; Ratzeburg), jejich částí byli asi Smolinci, žijící u Labe kolem Dömitz
  • Gliňané čili Liňané (Lini, Linoges, Lingones) sídlili mezi Eldou a Stepenicí (Stepenitz), jejich městem byl Lenčin (Lunzin, Lentsin; Lenzen)
  • Varnové čili Vranové (Warnavi, Warnabi, Wornowe) žili podél řeky Vrané (Warnow). Jejich městem byl Vorel (Verle, Vurle)
  • Drevané (Drevani) žili mezi Labem a Jecou (Jeetze) v kraji zvaném Wendland. Jejich jazyk zde bude popsán, neboť se zachoval až do 18. století.