SVĚTOVÉ DĚJINY V DATECH

500 - 1 př. Kr.

500 na Naxu došlo ke změně režimu a aristoktaové se obrátili na mílétského tyrana Aristágoru, aby s nimi dobyl ostrov zpět. Aristágorás požádal o pomoc lýdského satrapu Artaferna, bratra Dáreiova, který mu poslal vojevůdce Megabata. Megabas ale urazil Aristagorova přítele Skylaka, oba se urazili a perský vojevůdce oznámil Naxanům, že plují proti nim. Aristágorás ostrov marně obléhal 4 měsíce a rozhodl se zvednout proti Peršanům povstání, k němuž jej navíc vyzval i předchozí mílétský tyran Histiaios, kterého Dáreios držel v Súsách. Aristágorás vyhlašuje svobodnou vládu (isonomiá)

499 Aristágorás připravuje povstání a vydává se ke spartskému králi Kleomenovi a do Athén o podporu. Kleomenés ho odmítne, ale Athéňané přispějí 20 loďmi a Eretria 5. Římský diktátor A. Postumius bojuje s Latiny a poráží je u Regillského jezera.

498 Athénsko-iónské loďstvo se vylodilo v Efesu a zaútočili na Sardy, které vypálili, ubránila se jen pevnost s Artafernem. Athéňané se vrací domů. Dáreios se rozčílil a začal přemýšlet o pomstě Athéňanům. Po Kleandrovi je gelským tyranem jeho bratr Hippokratés. Pindaros skládá 10. pýthijskou ódu.

497 Tou dobou také odpadává Kypr a bojuje za svou samostatnost v čele se salamínským Onésilem a iónskou pomocí. v této době vítězí Pindaros v soutěži dithyrambů. V této době se narodil Periklés, syn Xanthippův. aedes Saturni conditus est Romae

496 povstání na Kypru bylo Peršany potlačeno a Onésilos je sťat. tohoto roku se asi narodil Sofoklés. Makedonský král Alexandr byl jako Héraklův potomek připuštěn k olympijským hrám.

495 perský vojevůdce Dauris dobývá města u Hellespontu, Lampsakos a poráží Káry u řeky Meandru. Aristágorás se lekne a s několika věrnými odjede založit kolonii do Myrkinu v Thrákii, kde v jedné bitvě padne. Narodil se Periklés, ale zemřel básník Anakreón. V Kýmé u tyrana Aristodéma umírá v emigraci poslední římský král Tarquinius Superbus. Téhož roku byl Řím rozdělen na 21 okresů a byl zasvěcen chrám Mercuriovi. Konsul Ap. Claudius bojuje s Volsky a Aurunky.

494 Histiaios se dostává od Dáreia do Iónie, ale zradí krále a přidá se k povstalcům. Proti Mílétu táhne pozemní vojsko a loďstvo. U nedalekého ostrůvku je pak 353 iónských lodí poraženo 600 perskými (tedy hlavně fénickými). Po obléhání byl na podzim Mílétos dobyt a jeho obyvatelé prodáni do otroctví. Část obyvatelů Samu a Mílétu prchne na západ, kde je Zanklé pozve k založení nové kolonie, jsou ale brzy přemluveni rhégijským tyranem Anaxiláem, aby se Zanklé zmocnili násilím. ,Zanklé se obrací na pomoc k tyranovi Hipokratovi z Gely. Ten se ale dohodne s emigranty a většinu Zanklanů uvrhne do otroctví. Tou dobou byl Histiaios v Byzantiu, snažil se dobýt Chios a Thasos. V bitvě u Malény byl ale zajat a posléze popraven. Římský lid je nespokojen s dlužním otroctvím a svrchovanou mocí patricijů. Nechce se nechat naverbovat. Je zvolen proti němu diktátor M’. Valerius, který vytáhne proti Aequum a Volskům. Lid se po válce vystěhuje na Svatou horu (secessio plebis). Princ Fu Čchai z Wu dobyde zemi Jüe a podřídí si ji. Princ Kou-Ťiang však znovu sbírá síly.

493 Fénicko-perské loďstvo dobývá obce na thráckém pobřeží a poráží i chersonéského tyrana Miltiada, syna Kimónova, jehož syn je zajat. sardský satrapa Artafernés obnoví v Iónii mír a přeměří pozemky iónských měst. Básník Frýnichos uvedl hru Dobytí Mílétu, která tak dojala diváky, že za její uvedení musel zaplatit pokutu. Menenius Agrippa přiměje plebeje k návratu a je ustanoven plebejský úřad tribunů lidu (5). Mladý Cn. Marcius přispěje k dobytí volských Koriol, od toho se mu říkalo Coriolanus. Vládce království Wu poráží v bitvě království Jüe a táhne dále na sever.

492 na jaře se vydává vojevůdce Mardonios s velkou flotilou podél thráckého pobřeží proti Řecku, zmocní se Thassu. Loďstvo je však zničeno v mořské bouři u mysu Athós (300 lodí, 20 000 obětí). v Římě je velký nedostatek obilí, které je sháněno u okolních kmenů.

491 Dáreios žádá od Řeků vodu a zemi, Athéňané a Eritrejci odmítají. Aigína však Dáreia poslechla, za což jí ale Athéňané vyhlásí válku. Gelský tyran Hippokratés, dobyvatel Leontín, Naxu, Zanklé a Kamaríny, byl zabit v bitvě se Sikuly. Jeho nástupce byl pak svržen Gelónem. Coriolanus odmítá, oby bylo obilí prodáváno lidu pod cenou a chce zrušit tribunský úřad. Musí ale odejít do vyhnanství a pohostinství najde u Volsků, u Attia Tullia.

490 spartský král Démarátos prchá ze Sparty, protože je zpochybňován jeho manželský původ. Na jeho místo nastupuje Leótychidés II. Mezitím jmenuje Dáreios vůdci námořní výpravy do Řecka Dátida a Artaferna (syn onoho satrapy), jejichž vojsko se shromáždí v Kilíkii. Peršané dobudou Eretrii a vylodí se u Marathónu, kde jsou athénským vojskem, v němž byl nejdůležitělším stratégem Miltiadés poraženi. Perské loďstvo chce obeplout Attiku, ale u Faléru narazí na athénský odpor. Spartská pomoc dorazila až po bitvě. Miltiadés vyhlásí výpravu na Paros, který se dal na stranu Peršanů, ale je odražen a na návh Xanthippa odsouzen k vysoké pokutě. Na následky zranění z Paru Miltiadés umírá a pokutu za něj zaplatí jeho syn Kimón. Římané vykázali Volsky z římských her. Attius Tullius chce tu urážku smýt válkou.

489 Rhégijský tyran Anaxiláos vypudí Samské ze Zanklé a osídlí město smíšeným obyvatelstvem. Přejmenovává obec na Messánu. Coriolanus s Attiem Tulliem dobývají s Volsky latinská města.

488 umírá spartský král Kleomenés. Jeho bratr Dorieus byl mezitím na Sicílii, kde se zúčastňoval ustanovení kolonie Héraklei. Králem se stává další z bratrů, Leónidás. V Athénách je poprvé použito ostrakismu, zavedeného Kleisthenem, k vyhnanství je odsouzen Hipparchos, vnuk tyrana Hippia. V Akragantu na Sicílii se stává tyranem Thérón, s nímž Gelón uzavírá spojenectví. Gelón si vezme za ženu Thérónovu dceru Dámareté a Thérón Gelónovu neteř. V této době je v Athénách zavedeno soutěžení komedií o Dionýsiích Coriolanus se obrátil proti Římu a obléhá ho. Na prosbu své matky a ženy odtáhne pryč.

487 comediae primum actae sunt in Dionisiis Magnis. v Akragantu se ujímá vlády Gelónův švagr Therón. V Athénách je ostrakizován Megaklés, synovec Kleisthenův. Římané porážejí Herniky.

486 proti Peršanům se vzbouřil Egypt, ale než se Dáreios stačí vydat proti němu, v listopadu umírá. Již před jeho smrtí se rozhořel spor o nástupnictví, mezi starším synem Artabazenem a mladším Xerxem. Králem se pak stal Xerxés (Chšájáršá), protože byl po matce Atosse vnukem krále Kýra. Král Wu Fu Čchai nechá postavit chanský kanál, čímž spojí Žlutou řeku s řekou Čchiang-ťiang

485 Syrakúští občané povstávají proti oligarchickém vládě a žádají o pomoc gelského tyrana Gelóna. Ten město obsazuje a vládu nad Gelou svěřuje svému bratrovi Hierónovi. V Athénách je ostrakizován Xanthippos.

484 Romae aedificatus est aedes Dioscuriorum. V Halikarnassu se narodil Hérodotos

483 Thelón dobývá Himeru, její tyran Terillos ovšem prosí o pomoc Karthágo. Umírá Buddha, po uskutečnění mnoha cest, kde kázal své učení a založil mnišské řády.

482 Aristeidés je ostrakismem vyhnán z Athén. Jüe zaútočí na Wu a dobude její hlavní město, zatímco její vládce Fu Čchai se vydal na sever. Na sněmu v Chuang-čchi totiž jedná o spojenectví proti Ťin.

480 Xerxés vytáhne do Řecka. Spojí Helléspont mostem a v průsmyku Thermopyly se setká se spartským králem Leónidou. Efialtés ale ukázal Peršanům, jak je možno vpadnout spartskému vojsku dozad. Leónidás je i se svými věrným pobit. Králem se stává jeho malý syn Pleistarchos, je ale zastupován Leónidovým nejmladším bratrem Kleombrotem. řecké triéry (271) u mysu Artemísion, vedené Eurybiadem ze Sparty způsobili perskému loďstvu určité škody, ale po zprávě o Thermopylách se stáhnou k Salamíně. Athéňané opouštějí své město a ukrývají se na protějším ostrově Salamína. Peršané zatím plundrují Athény. U Salamíny pak dojde (konec září) k námořní bitvě pod vedením Thémistoklovým, v níž je perské loďstvo rozdrceno a jeho zbytky unikají do Malé Asie. Zatím na Sicílii se Gelónovi a Therónovi podaří u Himery porazit punského velitele Hamilkara (ten padne a zanechá po sobě syny Himilkóna, Hannóna a Gisgóna. Pozemní perské loďstvo pod vedením Mardoniovým přezimuje v Thessalii, část s Xerxem se ale vrátí do Asie, velitel Artabazos se marně snaží dobýt Poteidaiu.

479 Mardonios nabízí Athénám smír, ale Athény odmítají a s pomocí Sparty a dalších spojenců shromáždí asi 30-35 tisíc mužů. Po tři týdny se perské a řecké vojsko střetává u Plataj, v konečné bitvě je Mardonios poražen a zabit. Artabanovi oddíly se vrátí do Asie. U Plataj je postaven oltář Diovi Osvoboditeli a založena čtyřletá slavnost eleutheria. Thébští spojenci Peršanů jsou potrestáni. Spartský král Leótychidés poráží Peršany u Mykaly, Athéňané obléhají Séstos. Novým regentem za nezletilého krále Pleistarcha se stává Kleobrotův syn Pausániás. Umírá filosof Kchung-fu-c' (Konfucius). Měl prý na 3000 učedníků. Je mu připisováno autorství několika knih, například Letopisy Jara a Podzimu. jeho výroky byli sepsány v knize Lun-jü (Rozpravy).

478 Athéňané na jaře osvobozují Séstos a vrací se do Athén, aby město obnovili. Sparťané ale nechtějí, aby si znovu postavili hradby. Arthéňané však přesto své město hradbami obehnali. Archón Thémistoklés nechá postavit i zeď kolem Peireia. Spartský král Pausániás s 20 peloponéskými a 30 athénskými loďmi dobývá na Peršanech část Kypru a Byzantia, ale je brzy odvolán, protože se Sparťané bojí vzestupu jeho moci. Do čela loďstva je jmenován Dorkis, ale Iónové jej nechtějí uznat. Po smrti Gelóna je z Gely povolán Hierón, aby se ujal vlády v Syrakúsách. Vládcem Gely se stává další bratr Polyzálos.

477 Athéňané se ujímají vedení spolku (symmachiá) proti Peršanům. Spolková pokladna je umístěna na ostrov Délos, začínají být vybírány daně (foros) od členských států, ustanovené Aristeidem. Na Délu se každoročně koná iónská slavnost. Peníze spravují athénští úředníci helénotamíai. Ve spolkové radě má každá obec 1 hlas, ale hlavní slovo mají Athény, členů je asi 140-150 (hlavně obce z oblastí Aiolis, Iónie, Kárie, Thrákie, Kyklady). Kimón, syn Miltiadův, z Athén dobyl asi v září Éion na Strymónu. V Éionu je založena athénská klérúchie (obyvatelé dostávají úděl půdy, zůstávají athénskými občany) Římané bojují s Vejany a rod Fabiů vystaví jednotku ze všech svých členů (306), která je 18. července zcela pobita. Přežil jediný Q. Fabius.

476 Kimón ovládne ostrov Skýros, jeho obyvetelé Dolopové jsou za pomoc Peršanům prodáni do otroctví a místo nich jsou sem posláni osadníci z Athén. Po smrti spartského krále Leótydida nastoupí na jeho místo Archidámos.

474 Hierón Syrakúský poráží u Kýmy Etrusky.

473 Athéňané se snaží dobýt Karystos, nakonec je obec donucena přijmout spojenectví. V Římě probíhají nepokoje mezi patriciji a plebeji, které vyvrcholí vraždou tribuna. Stát Wu je dobyt státem Jüe.

472 Toho roku byla uvedena Aischylova hra Peršané. Umírá akragantský tyran Therón a po něm vládne jeho syn Thrasydaios. Patricijové vedou odvody a Volero Publilius se proti nim vzpírá. Je zvolen tribunem lidu.

471 Ap. Claudius Cs. vede válku proti Aequům a Volskům, ale prohrává, protože ho vojáci nechtějí poslouchat. Jako první trestá vojsko decimováním. Themistoklés je ostrakismem vypovězen z Athén, uchýlí se do Argu, kde se doví o odsouzení za velezradu v Athénách. Pak prchá na Korkýru a odtud k épeirskému králi Admétovi. Z makedonské Pydny se přeplaví do Malé Asie.

470 Naxané prohlásili, že vystupují z délského spolku, odpovědí na to je athénská výprava, která město k poslušnosti donutí zbraněmi. Kimón porazil Peršany u Eurymedonu v Pamfílii. Aischylos je pozván Hierónem na Sicílii a na jeho počest skládá tragédii Aitnai. Je veden soud lidu proti Ap. Claudiovi, ale ten náhle umírá.

469 narodil se Sókratés, syn Sófroniskův. Po smrti Leótychida II. se spartským králem stává jeho vnuk Archidámos II. Zatímco Římané válčí s Aequy a Volsky, Sabinové pustoší jejich území až k Městu.

468 Kimón poráží foinické loďstvo a zároveň perské pozemní vojsko u ústí Eurymedontu. Sofoklés poráží v soutěži Aischyla. Po smrti Pleistarcha se stává spartským králem Pausániův syn Pleistónax. Římané bojují opět s Volsky a po krátkém obléhání dobudou jejich města Antia.

467 Spartský král Pausániás je souzen jako vlastizrádce, že se pokoušel dohodnout s perským králem. Utíká do chrámu, ale Sparťané zazdí vchody a nechají ho tam zemřít hlady. Po smrti Hieróna se syrakúským tyranem stává jeho bratr Thrasybúlos. Athéňané porážejí Peršany u ústi řeky Eurymedontu v Malé Asii. Za cs. Q. Fabia se v Římě nově přerozděluje půda na dobytém území, některé pozemky se dostaly i Volskům. V Akragantu umírá básník Símonidés.

466 v Syrakúsách je svržena tyrannida a nastolena demokracie. Římané opět bojují s Aequy a Volsky, podle censu má Řím 104 714 občanů.

465 perský dvořan Artabanos v srpnu zavraždil krále Xerxa. Novým velkokrálem se stává Artaxerxés (Artachšasá). libyjský král Inarós přizval Athéňany na pomoc proti perskému králi Artaxerxovi. Boje v Egyptě. Athéňané také porážejí Aigínu s Korinthem. Thasos odpadá od Délského spolku kvůli sporům s Athénami o těžbu zlata v Thrákii. Athéňané se vydají na Thasos a oblehnou jej. Zárověň posílají osadníky do Thrákie, kde jsou ale poraženi Édóny u Drabésku. Hernikové žádají Římany o pomoc proti Aequům. Cs. T. Quinctius je na hlavu poráží. Jedno z možných přibližných dat cesty kartaginského mořeplavce a suffeta Hannóna do Guinejského zálivu.

464 ve Spartě bylo velké zeměstřesení a navíc se vzbouřili heilóti a usídlili se na messénské hoře Ithómé (také nazýváno 3. messénská válka). Athéňané (Kimón, proti Efialtés) chtějí Sparťanům pomoci, ale ti je odmítají. Athény se urazí a uzavřou spojenectví se spartskými soky Argem a Thessálií. Artaxerxés v této době Themistoklovi svěřuje správu Magnésie s obcemi Myús a Lampsakos. V Římě zuří mor, při němž umírají oba konsulové.

463 Thasos se po dlouhém obléhání vzdává. Je nucen se vzdát svého loďsta a strhnout hradby.

462 V Athénách nabude za Kimónově nepřítomnosti (je ještě v Messénii) vlivu demokrat Efialtés. Ten prosadí ústavní změnu, čímž pravomoci areopágu jsou přeneseny na radu 500, na sněm a lidové soudy. Areopagu zůstane souzení hrdelních zločinů. Zatímco konsulové bojují úspěšně proti Volskům, v Římě tribun C. Terentilius navrhuje zákon o ustanovení komise o sepsání zákonů. Ve Městě houstne atmosféra, zvláště po vyhnání předního patricie Caesona.

461 Kimón, který se marně pokouší zrušit Efialtovy reformy, je ostrakisován, krátce nato je Efialtés zavražděn. V čele demokratické strany je jeho stoupenec Periklés, syn Xanthippův a Agaristin (neteř Kleisthenova). V čele aristokracie je Thúkydidés (ne historik).

460 Asi v té době umírá Themistoklés jako správce perské Magnésie. Ap. Herdonius v čele s 2500 vyhnanci a otroky obsazuje Kapitol, ve městě zavládne zmatek, který se snaží uklidnit cs. P. Valerius, který Kapitol opět dobude, ale sám padne.

459 Pohraniční spor mezi Megarami a Korintem vyvolá spojenectví Megar s Athénami a jejich obsazení přístavu Pagai a vznik rozsáhlejšího konfliktu. Athéňané se vylodí u Halieis v Argolidě, kde jsou ale Korinťany a Epidauřany poraženi, brzy ale vyhrají nad peloponnéským loďstvem u Keklyfaneie. Pak oblehnou Aigínu. Další války Římanů s Aequy a Volsky, občanů je napočítáno 117 319.

458 v Athénách je provedena Aischylova Oresteia. Římské území je drancováno Aequy a Sabiny. Je proto zvolen diktátorem L. Quinctius Cincinnatus, který je zastižen, jak oře. Tak jsou Aequové i Sabinové poraženi.

457 Athéňané jsou Sparťany poraženi u Tanagry, ale po bitvě u Oinofyt si podmanili Boiótii a Fókis. Je dokončena stavba dlouhých zdí mezi Athénami a Peireem. Perský vojevůdce Megabazos vyhání athénské vojáky z Egypta a obklíčí je na ostrově Prosópitidě. V Římě bylo poprvé zvoleno 10 tribunů lidu místo pěti.

456 Athéňané donutí Aigíňany, aby strhli své hradby a přidali se do délského spolku.zemřel Aischylos v Gele na Sicílii. Megabazos poráží athénské vojsko a popravuje Inara.

454 Sparťané nakonec povolí Ithómským heilótům volný odchod vně Peloponnésu. Athéňané je usídlí v Naupaktu.Spolková pokladna se přenáší pod záminkou perského útoku z Délu do Athén, héliaia se tak stává rozhodčím všeřeckých otázek. Umírá makedonský král Alexandr a po něm nastupuje Perdikkás II. Athénští námořníci se vrací z neúspěšné vojenské pomoci Egyptu k získání samostatnosti.

453 bylo uzavřeno příměří Athén a Sparty na 5 let. Kimón se vydává na výpravu proti Kypru. V Římě zuří mor. Státy Čao a Wei si mezi sebe rozdělují územi Či

451 Periklés vydává v Athénách zákon, podle něhož se občanem může stát jen ten, jehož oba rodiče jsou občany. V Římě je zvolena komise decemviri legibus scribundis, na něž z konsulů přechází veškerá moc. Předsedou tohoto sboru je Ap. Claudius. Od decemvirů nebylo možné se odvolat k lidovému sněmu. Každý 10. den bylo jedním z nich vyneseno úřední rozhodnutí. Na závěr roku bylo lidu představeno 10 desek zákonů.

450 Decemviri doplnili ke stávajícím deseti ještě dvě desky, ovšem nechtějí se vzdát moci. Lid se bouří a po vynuceném odvodu jsou decemviri poraženi Sabiny (u Eretu) i Aequy. Lidé jsou pobouřeni vraždou vojáka L. Siccia a hlavně snaha Ap. Claudia se legálně zmocnit krásné Verginie, kterou prohlásí za svou otrokyni. Zoufalý otec svou dceru sám zabije. Její snoubenec a nový tribun L. Icilius zorganizuje odchod lidu na Svatou horu (secunda secessio). Po jednáních se lid vrátí a decemviri odstoupí. Kimón umírá během obléhání kyperského Kitia. Athéňané u kyperské Salamíny poráží Foiničany, Kypřany a Kiliky a pak se vrací do Athén. Po Kimónovi stane v čele athénských konzervativců

449 Podle Klearchova mincovního dekretu se stává athénská měna, váhy a míry závazné pro celý athénský spolek. V Římě se opět obnoví demokracie, ustanoví, se, že žádný úřad napříště nesmí být bez odvolání a rozhodnutí lidu v tribuích jsou závazná pro celý stát. Decemviri jsou postaveni před soud. Jejich dílo, Leges duodecim tabullarum, je vydáno. Konsulové L. Valerius a M. Horatius úspěšně bojují s Aequy, Volsky a Sabiny (na Algidu). Lid schvaluje triumf.

448 svatá válka, ve které vítězí Sparťané a předávají Delfy Delfanům - Athéňané je chtěli dát Fókům

447 athénský velitel Tolmidés porazil boiótské vyhnance v Orchomenu a Chairónii, ale následně je ale poražen u Koróneie Thébany, kteří opět získají hegemonii nad Boiótií (založení boiótského spolku, jen Plataje zůstaly athénským spojencem). Asi v té době je vyhlášen Kleiniův dekret, dle něhož jsou zvýšeny členské poplatky spolku a obce mají posílat dary Athéně o Panathénajích.

446 narodili se dramatikové Aristofanés a Eupolis. od Athén odpadla Magara a Euboia. Spartský král Pleistonax pustoší Attiku až k Eleusíně a Thrii. Periklés dobývá Euboiu. Je založena syrakúská kolonie Kalé Akté. Cs. T. Quinctius poráží Aequy. Římané vyřeší územní spor mezi Aricií a Ardejemi tak, že spornou půdu prohlásí za svou.

445 Athény a Sparta se dohodli mír na 30 let. Athéňané zakládají v Thrákii kolonii Brea. C. Canuleius v Římě prosadí zákon, podle něhož jsou dovoleny sňatky mezi patricii a plebeji. Hérodotos za své historické dílo dostává athénskou státní odměnu.V této době umírá filosof Parmenidés, zakladatel élejské školy.

444 zákonů Leges duodecim tabullarum v Římě byly poprvé zvoleni 3 vojenští tribunové s mocí konzulskou (tribuni militum consulari potestate) po sporech, mohou-li být konsulové plebeji. Periklés zorganizuje založení kolonie Thúrioi v Itálii, kterého se účastní i Hérodotos, který se zde usídlí.

443 V Athénách je ostrakizován Thúkydidés, vůdce aristokracie a hlavní Periklův protivník. V Římě byl obnoven konsulát, zároveň ale byla poprvé ustanovená censura, patricijský úřad na pět let pro vedení seznamu občanů a majetku, prvními censory jsou Papirius a Sempronius.. spartským králem se stává Pleistonaktův syn Pausániás. V Ardeji se strhne občanská válka - patricijové povolají Římany a plebejové Volsky. Cs. M. Geganius poráží Volsky a pošle je pode jho, jejich velitel Cluilius je veden v triumfu.

442 Euripides primum vicit

441 válka Samu s Mílétem kvůli Priéně. Do války se vloží Athény na straně Mílétu (jedním z vůdců Sofoklés), dobývají Samos, který je ale brzy ovládnut sardským satrapou Pissúthem.

440 Athéňané zvítězili nad Samem a pod Periklovým vedením obsadili město, znovu je dobyto i Byzantion.

439 Sp. Maelius, který si lid získával rozdáváním obilí, připravuje samovládu. Spiknutí je ale odhaleno L. Minuciem, správcem pro zásobování. Osmdesátiletý Cincinnatus je zvolen diktátorem a předvolá Sp. Maelia, který je ale mezitím zavražděn.

438 Eurípidés předvádí svou tragédii Alkéstis. V Římě vládnou vojenmští tribunové, odpadá osada Fideny k vejskému králi Tolumniovi.

437 Periklés se vydá na výpravu do Černého moře. V Pantikapaiu je posílen athénský vliv. Z této oblasti se do Athén dováželo obilí. Pro válku proti Vejským je zvolen v Římě diktátor Mam. Aemilius a Vejany na hlavu u Fiden a Nomenta poráží. Král (lars) Tolumnius je v bitvě zabit. Je slaven triumf.

436 v Attice se narodil Ísokratés. Athéňané zakládají v Thrákii Amfipolis.

435 Vejané s Falisky se dostali až ke Collinské bráně. Diktátor Q. Servilius je poráží u Nomenta a zažene k Fidenám. Ty Římané konečně dobyli.

434 Korinťané přijíždějí pomoci Epidamnu při jeho vnitřních sporech. Kerkýra se ale rozčlí, že se Korint považuje za mateřskou obec Epidamnu a město oblehne. V bitvě u Aktia jsou Korinťané poraženy. Etruskové, poděšeni římskými uspěchy, svolají celoetruský sněm u chrámu Voltumina. Římané zvolí diktátorem opět Mam. Aemilia. K boji však nedošlo

433 vyslanci Korinthu a Kerkýry se scházejí v Athénách. Athéňané uzavírají spojeneckou smlouvu s Kerkýrou. V bitvě u Sybotských ostrovů Kerkyra vydržela nápor Korinthu. Athény přimějí Poteidaiu k odpadnutí od Korinthu. V bitvě u Olynthu se srazí Athéňané pod vedením Kalliovým a spojené loďstvo Korinťanů a makedonského krále Perdikky. Athéňané zvítězili a oblehli Poteidaiu. Je založena Hérakleia, kolonie Tarantu.

432 koná se sněm ve Spartě, kde se setkávají znepřátelené strany - Athény a Korint. Sparta žádá vyhnání potomků Kylóna (tedy Perikla) a Thémistokla, konec obléhání Poteidaie a nezávislost všech řeckých obcí. Periklés ale od Sparty žádá svobodu pro její kolonie a volný přístup do jejích přístavů. Nakonec je válka schválena oběma stranami. Asi téhož roku umírá filosof a lékař Empedoklés, který tvrdil, že základem všeho jsou 4 elementy (oheň, vzduch, země, voda), které jsou míšeny pomocí Lásky a Sváru. Je vyhlášen zákaz vstupu pod trestem smrti Megařanů do Athén. V tu dobu je tam i Eukleidés, právě z Megary, který prý chodil se Sókratem v ženském přestrojení.

431 Ještě před vypuknutím války je filosof Anaxágorás nařčen z bezbožnosti za výrok, že slunce je jen rozžhavený kámen a musí do vyhnanství. Zbytek života tráví v Lampsaku. Na jaře zaútočili Thébané na Plataje, které se ale ubránily. Tím ale bylo porušeno příměří. Plataje se tedy spojily s Athénami. Ze Sparty vytáhl král Archidámos a v létě pustoší Attiku. Obyvatelstvo celé oblasti se mezitím stáhlo do města. Když Sparťané zase odtáhnou, obsadí Athéňané Aigínu a spojují se s thráckým králem Sitalkem a makedonským Perdikkou. Také byly vyslány z Athén lodě, které drancují pobřeží Peloponésu. v Římě nastal velký mor, a proto byl zasvěcen chrám Apollónovi, aby tento bůh pohromu zažehnal. Byla hrána Eurípidova tragédie Médeia. Diktátor A. Postumius poráží Volsky a Aequy. V Římě je zasvěcen chrám Apollónovi.

430 v Athénách propuká strašná epidemie moru. Attika je mezitím znovu pleněna (po 40 dní Peloponésany).

429 Sparťané obléhají Plataje, ale neúspěšně. Bojuje se v Akarnánii a stratég Formión u Naupaktu poráží spartské lodě. V Athénách na mor umírá Periklés a po jeho smrti získávají většího vlivu Kleón a Níkiás.

428 thrácký král Sittalkos v zimě útočí na Makedonii, ale dojde ke smíru a jeho synovec si bere Perdikkovu sestru. Peloponésané opět plení Attiku. Od Athén odpadl Lesbos a přidává se do peloponéského spolku. Na podzim Athéňané obkličují Mytilénu. Euripidův Hippolytos vyhrál v soutěži tragédií.V Lampsaku umírá filosof Anaxágorás, který tvrdil, že svět se mění spojováním a oddělováním malých semen, které jsou ve všem, kromě Rozumu obsaženy. Vejané pustoší okolí Říma.

427 V zimě se 218 Platajanům podaří utéci z obleženého města a prchnou do Athén. Spartský vpád do Attiky je veden Kleomenem, strýcem nezletilého krále Pausánia, syna Pleistoanaktova. Mytiléna se vzdala athénskému stratégovi Panétovi, protože ponmoc ze Sparty nedorazila včas. Kleón žádá vyvraždění obce, ale po projednání je popraveno 1000 obyvatel. Aristofanés poprvé stanul na scéně divadla a ve svých kusech začíná kritizovat Kleónovu politiku.  Plataje byly dobyty Sparťany. Gorgias sophistes Athenas venit legatus civitatis suae Leontinarum.  V květnu se narodil Platón, syn Aristónův. Další vlna moru a dokonce zemětřesení v Athénách. Mezitím probíhá válka Syrakús proti Leontinám. Odtud příjde jako vyslanec sofista Górgiás a žádá Athéňany o pomoc. Čas v Athénách využije i k přednáškám. Umírá král Archidámos II. a novým spartským králem se stává jeho syn Ágis II.

426 Athéňané v čele se stratégy Démosthenem a Proklem plují kolem Peloponésu a pustoší pobřeží. Sparťané zakládají v Trachínii osadu Hérakleia. Římané pod vedením vojenských tribunů se vydávají proti Vejským, ale jsou poraženi. V krizi volí diktátorem opět Mam. Aemilia a přitáhnou k Fidenám. Bojuje se ohněm a válka končí v samotných Fidenách, které jsou zpustošeny. S Vejany je uzavřeno příměří na 20 let.

425 Stratég Démosthenés vede v zimě válku v Akarnánii. Na jaře se ale přesuně k Peloponésu a opevňuje Pylos. Objeví se zde i král Agis, ale je poražen a jeho vojsko je sevřeno na ostrově Sfaktérii. Spartské poselstvo žádá osvobození svých vojáků a uzavření míru. Kleón s Démosthenem se ale na Sfaktérii s vojskem vydají a dobudou ji. Acharňané, komedie Aristofanova vítězí v soutěži. Syrakúsané uštědřují Athéňanům porážku.

424 v zimě umírá perský král Artaxerxés. v létě Níkiás dobývá Kyxthéru naproti Spartě. Na Sicílii je vyhlášen mír a athénská výprava se vrací. Skupina Megařanů jedná s Athéňany o převzetí města. Do Megary ale přitáhne Brasidás a zaslouží se o vyhlášení nové oligarchické ústavy. Brásidás táhne pak se svým vojskem do Thessálie.  V soutěži komedií vítězí Aristofanovi Jezdci. Spartským králem se stává opět Pleistónax.

423 V zimě umírá thrácký král Sitalkés a po něm se stává vládce Odrysů jeho synovec Seuthés, syn Sporadokův. V téže době se dostane Brásidás až k městu Amfipoli na Strymónu, která se mu vzdá. Situaci nestačil zachránit ani stratég Thúkydidés, který dorazí na místo pozdě a nadále je zbaven veřejné činnosti, čehož využije ke psaní svých Dějin. Další města na Chalikidiké se přidávají k Brasidovi. Na jaře je uzavřen mír na jeden rok, přičemž si obě strany mohou nechat to, co právě mají ve své moci. Vítězí Kratínova komedie Pytiné (Láhev) nad Aristofanovými Nefelai (Oblaky). Perdikkás odvádí své muže z vojska Brasidova a uzavírá smlouvu s Athénami. Aržská kněžka Chrýsis omylem zavinila požár Héřina chrámu a když z něho mnoho nezbyla, raději utekla z města. Samnité dobyli etruské město Vulturna a podle svého velitele Capya je přejmenovali na Capua. Římský konsul C. Sempronius je v noční bitvě poražen Volsky.

422 Vypršelo roční příměří a Kleón se s Brásidou setkali u Amfipole. Brasidovo vojsko zvítězilo, ale Brásidás i Kleón padli. Níkiás a král Pleistónax začínají uvažovat o míru. V Athénách se hraje Aristofanova komedie Sfékes (Vosy). Umírá tragický básník Ión, přítel Sókratův Napsal i dějepisný spis Ktisis Chiú, paměti (Hypomnémata, Epidémiai) a filosofický spis Triagmos.

421 na jaře byl domluven mír mezi Spartou a Athéňany na 50 let (tzv. Níkiův): Sparta má vydat Amfipoli a Panakton, Athény Kythéru a další obce a hlavně zajatce. Delfy se mají stát neutrálními. Nato je uzavřena spojenecká smlouva mezi oběma stranami. Spartským spojencům se to moc nezamlouvá. Aristofanés na to reaguje předvedením komedie Eiréné (Mír).

420 Argos je nucen obnovit smlouvu se Spartou, ale pak ji uzavírá (stejně jako Manutineia) s Athénami. Sparťané bourají Panakton, který jim byl podle mírové smlouvy vydán. Alkibiadés, syn Kleiniův, protestuje proti uzavření míru. Při Olympijských hrách je vyloučena Sparta. Samnité dobyli město Kýmé.

419 Argos válčí s Epidaurem. Stratég Alkibiadés táhne Peloponéssem a kontroluje dodržování smlouvy.

418 král Agis vytáhne proti Argu. Aržští jsou obklíčenái u Nemeje a donuceni ke smlouvě na 4 měsíce, za což jsou kritizováni Athéňany. Athény obléhají Orchomenos. Po nějaké době se Agis střene s Argem a jeho spojenci u Mantineie, opět zvítězí a Argos je opět donucen podepsat smlouvu na 50 let a vypovídá dohovor s Athéňany a Mantineiou. Římané vedou válku s obyvateli Labik, ty jsou dobyty a vypáleny. Území je osídleno Římany.

417 v Argu byla svržena oligarchie.

416 Sparta táhne v zimě  znovu proti nyní demokratickému Argu, ale dobyla jen jeho osadu Hysie. Alkibiadés dá v Argu zatknout přívržence Sparty.  Athéňané (stratég Kleomédés) se vydávají na Mélos na jednání o jeho podřízenosti Athénám. Mélští souhlasí s mírem, ale žádají nezávislost. Mélos je tedy obležen a dobyt - mladí muži jsou pobiti a ženy a děti prodány do otroctví. Dramatik Agathón poprvé vyhrál v soutěži tragédií. Oslavu tohoto úspěchu nacházíme v Platónově Hostině.

415 Eurípidés připomíná Athéňanům zničení Mélu v tragédii Tróades. Alkibiadés prosazuje uskutečnění výpravy na Sicílii a ujímá se vedením. Níkiás je proti. Na Sicílii se k athénské síle (133 triér, 5100 hoplitů) přidá Naxos a Katané. Najednou však připluje z Athén poselstvo, že jej má Alkibiadés následovat na soud  za znesvěcení Hermových soch. Alkibiadés prchá na Peloponés. Vedení athénského loďstva přechází na Níkiu. Zemřel Protágorás

414 Athéňané se ještě v zimě utáboří u Syrakús a porazí je v menší bitvě. Athénský spojenec Kastané je zpustošena Syrakúsany. Alkibiadés se mezitím dostává do Sparty a nabízí tam své služby proti Athéňanům. V létě porážejí Athéňané Syrakúsany v několika menších bitvách a začínají kolem města stavět kruhovou hradbu. Syrakúsané se tou dobou snaží stavět zem kolmo na tu athénskou, aby svým nepřátelům zabránili v budování. Na Sicílii se objevuje i spartský vojevůdce Gylippos, který vybídne Athény k vyklizení oblasti. Válka ale pokračuje se střídavými výsledky. Obě strany horlivě hledají spojence. V Athénách se předvádí Aristofanova komedie Orníthes (Ptáci). Kárský vládce Amorgés se vzbouřil proti perskému králi, Lykové přispějí k jeho porážce. Římský vojenský tribun M. Postumius dobývá město Aequů Bolae, nedovolí je vojákům vyloupit, a je ukamenován.

413 Novými veliteli athénské výpravy na Sicílii jsou ještě v zimě jmenováni Démosthenés a Eurymedón. Na jaře se v Attice objeví král Agis a podle Alkibiadovy rady se opevňuje na Dekelei a plundrují okolní kraj, čímž ženou Athény do hospodářské krize. Mezitím se uskutečnila u Syrakús námořní bitva, ve které se Athéňanům povedlo vyhrát, Syrakúsané však zničili jejich obchodní a zásobovací lodě. Démosthénes zatím obeplouvá Peloponés, pustoší pobřeží a hledá pomoc v Akarnánii. Po athénské porážce v přístavu konečně přijíždějí noví velitelé s 73 loďmi, ale při nočním chaotickém střetu jsou poraženi. Athénská výprava je na vahách, nemá-li to tu už raději zabalit. Dočká se ale ještě rozhodné bitvy v syrakuském přístavu, kdy je zase rozdrcena. Athéňané (40 000) se vyloďují a táhnou po pevnině, jsou ale postupně obklíčeni a donuceni se vzdát. Démosthenés a Níkiás jsou popraveni, vojáci jsou posláni do kamenolomu. Římané dobudou města Ferentinum.

412 Euboia, Lesbos, Chios, Milétos, Teos a další odpadají od Athén. Na Chiu přejímá vládu oligarchie. Sparta dokonce uzavírá smlouvu s perským králem. hraje se Eupolidova komedie Démoi. Tissafernés, satrapa Lýdie a Kárie uzavírá smlouvu se Spartou, podle níž je uznána perská svrchovanost nad řeckými obcemi na maloasijském pobřeží.

411 Sparťané poráženmí Athéňany u Knidu. Alkibiadés se stává rádcem satrapy Tísasaferna. V Athénách je zrušena demokracie, je zavražděn demokratický předák Androklés. Účast na správě státu má maximálně 5000 občan, v jejichž čele je Peisandros s desetičlennou radou s neomezenou pravomocí. Opozice se tvoří na Samu (Thrasybúlos a Thrasyllos), kam je povolán i Alkibiadés a zvolen stratégem. Oligarchie je svržena a Peisandros a spol. odejdou do Dekeleie. Aristofanés předvádí svou komedii Lysistraté.

410 Byla předvedena Eurípidova tragédie Ífigeneia en Taurois a brzy nato Foinissai. Alkibiadés jede navštívit Tissaferna, ten jej ale zatkne jako vůdce Athéňanů. Alkibiadovi se za měsíc podaří utéci a opět stane v čele athénského loďstva, s nímž porazí Sparťany a Syrakusany v bitvě u Kyziku. Poražení získávají na svou stranu satrapu Farnabaza. Karthágu se podaří za 3 měsíce dobýt Selinús a Himeru na Sicílii.

409 Thrassylos operuje na západním pobřeží Malé Asie, ale je poražen u Efesu. Pluje do Hellespontu, kjde se spojí s Alkibiadem a společně táhnou na Farnabaza. Hraje se Sofoklova hra Filoktétés. V Římě byli poprvé zvoleni plebejové do funkcí quaestorů.

408 Athéňané obléhají Kalchédón a maří pokusy Farnabazovy o záchranu města. Město je dobyto a Athéňané se dohodnou s Farnabazem, že pošlou poselstvo k perskému králi. Athéňané oblehli Byzantion a protože jim byla několika lidmi otevřena brána, zmocnili se města. Eurípidés odchází do Magnésie a potom do Pelly, kde působí i Agathón. Diktátor P. Cornelius Rutilus porazil u Antia Volsky.

407 Karthágiňané se vydali se 120 triérami na Sicílii a podařilo se jim dobýt Akragás, ačkoli byli v menší bitvě poraženi. Alkibiadés vyráží z Athén na Samos a spartský vojevůdce Lýsandros v jeho nepřítomnosti poráží athénské vojsko u Notia. Athéňané ten nezdar ale připisují Alkibiadovi a jmenují novým vrchním velitelem Konóna. Satrapou Malé Asie se stává místo Tissaferna králům mladší syn Kýros.

406 v Makedonii umírá tragéd Eurípidés a několik měsíců poté i Sofoklés. Kallikratidás se stává novým velitelem spartského vojska a zdaří se mu oblehnout Konóna v Mytiléně. Když se o tom dovědí Athéňané, podaří se jim sesbírat 150 lodí a ty posílají Konónovi na pomoc. Lodě zakotví u Arginúských ostrovů naproti Mytiléně. Kallikratidás na ně v noci zaútočí, ale v nastalé bitvě je jeho flotila rozdrcena a on sám padne. Spartským králem se opět stane po svém otci Pleistonaktův syn Pausániás. Vojevůdce Dionýsios se s pomocí Filistovou chápe moci jako tyran v Syrakúsách. Vojenský tribun N. Fabius pokračuje válku s Volsky a dobývá města Anxur (Terracina). Tou dobou senát rozhodl, že se vojákům bude platit žold ze státní pokladny.

405 Spyrtským vojevůdcem je opět prohlášen Lýsandros, který vymámí z Kýra dostatečnou sumu peněz na pokračování války. Kýros se pak odebírá za svým nemocným otcem do Médie. Lýsandros dobude Lampsaku. Blíží se k němu ale Konón, který zakotví u nědalekých Kozích říček (Aigospotamoi). Tady se athénští námořníci rozcházejí na pevninu, ovšem znenadání na ně udeří Lýsandros a zasadí athénskému loďstvu rozhodující porážku. Konón prchá z 8 loďmi (ze 180) na Kypr. Spartský král Pausániás oblehne Athény z pevniny a Lýsandros k nim dopluje po moři. Athénskou kapitulací končí Peloponéská válka. Toho roku soutěži zvítězila Aristofanova komedie Batrachoi (Žáby). Římané začínají obléhání Vejí.

404 Lýsandros zřizuje v Athénách oligarchickou vládu 30 tyranů, v jejímž čele je Kritiás, bývalý žák Sókratův. Demokrat Thrasybúlos obsazuje se svými muži pevnost Fýlé a odrazí útok oligarchů. Povstání v Egyptě svrhlo perskou nadvládu a prohlásilo faraónem Amenardise (Amyrtaios). Sídlil v Saji. Umírá perský král Dáreios II. a předává vládu svému staršímu synovi Artaxerxovi II. Xenofón se seznámí se Sókratem a stává se jedním z jeho žáků. Římané ještě dobývají Volské město Artena a pak svou pozornost obracejí zcela k Vejím.

403 Oligarchové se stahují do Eleusíny a Thrasybúlos do Peirea. V bitvě u Munichie jsou oligarchové poraženi a sám Kritiás tam padne. Sparťané jmenují vládu desetičlennou. Lýsandros s loďstvem blokuje Thrasybúla v Peireiu. Pausániás ale po bitvě s demokraty zahájil dialog s Thrasybúlem. Při obléhání Vejí dostanou jezdci poprvé žold a začínají sloužit u koní. Stát Ťin je rozdělen na tři nezávislé státy: Chan, Čao a Wei.

402 Římané jsou u Vejí zraňování Falisky a Kapenskými, ztrácejí Anxur, opět dobytý Volsky.

401 Zbytek oligarchů je poražen u Eleusíny a v Athénách je opět obnovena demokracie. Kýros se rozhodne bojovat s bratrem Artaxerxem o perský trůn a žádá pomoc ve Spartě. Do Mezopotámie s ním vytáhne i 10 000 řeckých žoldnéřů (včetně Xenofónta) v čele s Klearchem a ti mu 3. září v bitvě u Kúnax vybojují vítězství. Kýros ovšem padne. Tíssafernés zaručuje Řekům volný odchod a ti táhnou podel Tigridu na sever. Tissafernés se však rozhodne je zničit a pořádá na ně během jejich cesty.

400 řečtí žoldnéři, mezi nimiž nabývá značné důležitosti spisovatel Xenofón, s mnoha potížemi projdou Arménii, přežijí zimu v horách a dorazí až do Trapezuntu. Odtud doplují loděmi do Trapezuntu a nakonec se dostají do Thrákie, kde vstoupí do služeb tamějšího krále Seutha. Tissafernés je zase poslán jako satrapa na západ Malé Asie. Místní řecká města požádala o pomoc proti němu Sparťany. Vojenským tribunem byl poprvé v Římě zvolen plebej (P. Licinius Calvus). Anxur je znovu dobyt.

399 Sókratés je odsouzen za to, že zavádí nová božstva a kazí mládež. Je odsouzen k smrti, ale je mu dána možnost utéci, kterou nevyužije. Je tedy popraven tím, že vypije nápoj z bolehlavu. Řečtí žoldnéři s Xenofontem vstupují do služeb Thibróna, který byl pověřen válkou proti Tíssafernovi. Nový spartský vojevůdce Derkylidás uzavírá příměří s Tíssafernem a později s Farnabazem. Nefaarud (Neferités) v čele vojenského povstání svrhl faraóna Amenardise a vybudoval svou rezidenci v Džedétu (Mendétu). Spartský král Ágis bojuje proti Élidě.

398  Derkylidás vybuduje na Chersonésu hradby proti Thrákům.

397 Derkylidás se vrací do Malé Asie a zaútopčí na Kárii, bojuje s oběma satrapy, ale nakonec opět uzavírá příměří. Élis je poražena a zpustošena a musí přijmout tvrdé mírové podmínky. Umírá starý král Ágis II. a jeho syn Leótychidés a bratr Agésiláos se přou o nástupnictví. Je zvolen Agésiláos II. Římané vedou najednou 4 války: obléhají Veje, kde na ně dorážejí Faliskové a Kapenští, jsou obléháni Volsky v Anxuru a válčí s Aequy u Labik. Navíc jim vyhlásili válku Tarquinie. Delfská věštírna praví, že Vejí bude dobyto, až bude vypuštěno Albanské jezero.

396 Je založena syrakúská kolonie Tyndaris. Xenofón vstupuje do služeb Agésiláových a stává se jeho přítelem.  Agésiláos uzavírá příměří s Tissafernem, ten je ale poruší a Agésiláos vpadne s vojskem do Frýgie a bojuje s Farnabazem. Egyptský král Neferités uzavírá spojeneckou smlouvu se Spartou. U svatyně Voltumniny se koná sjezd Etrusků. Jsou vysloveny obavy nad novými sousedy-Gally a je odhlasována pomoc Vejím. Římané jsou u toho města poraženi. V té chvíli je určen diktátorem M. Furius Camillus s velitelem jízdy P. Corneliem Scipionem. Camillus spolu s Latiny a Herniky nechal podkopat tunel přímo do města, čímž se boj přenesl i dovnitř města, které se vzdalo. Byla z něj svezena kořist a obyvatelstvo prodáno do otroctví. Camillus slaví triumf. Volskové a Aequové žádají o mír.

395 Agésiláos poráží Tissaferna u Paktólu a Tissafernés umírá. Spartský král uzavírá příměří s novým satrapou Tothraustem. Thébané a Lokrové vyvolají válku s Fóky. Thébané se spojili s Athéňany a Fókové se Sparťany. Spartský vojevůdce Lýsandros ale padl v bojích v bitvě u Haliartu. Spartský král Pausániás mu přišel na pomoc pozdě, aproto byl obžalován ze zrady a sám odešel do vyhnanství v Tegei. Na podzim táhne Agésiláos do Paflagónie a uzavírá tam smlouvu s vládcem Otyem. Římané si podrobují Kapenský kmen. Veje jsou nově kolonizovány Římany.

394 Eforové povolávají Agésiláa s vojskem zase do Řecka a mezitím vyhlašují válku (začíná tzv. korinthská válka) Athénám a jejím spojencům. Aristodémos, poručník mladého krále Agésipola (nastoupivšího po svém otci Pausániovi), poráží spojené athénsko-argejsko-boiótské síly u Korinthu. Zatímco se Agésiláos blíží přes Makedonii a Thessálii, utrpí spartské loďstvo porážku u Knidu. Konón s Farnabazem se tím zmocňují většiny maloasijských řeckých měst a ostrovy.Konečně přijde Agésiláos a rozdrcuje Athéňany a Boióťany u Koróneie. Xenofón byl za účast v bitvě na straně Agésiláově oficiálně poslán do vyhnanství a jeho majetek zkonfiskován. Sparta mu ale poskytla statek v Élidě u Skillúntu, na němž se Xenofón konečně usadil a věnoval se literární činnosti. Camillus, nyní jako vojenský tribun, táhne proti Faliskům. Pustoší jejich území a oblehne Falerie. Odmítne vzít jako rukojmí děti faliských předáků, ale Falerii se přesto vzdají. Camillus slaví další triumf. Tou dobou se nakonec úspěšně válčí u Verrugony s Aequy.

393 V Korinthu byla nastolena demokracie a obec se spojila s Argem. Sparťané útočí na dlouhé zdi u Korinthu. Farnabazos s Konónem pustoší břehy Lakónie a obsazují Kythéru. Konón obnovuje za perské peníze hradby kolem Athén a Peiraia. Po smrti faraona Neffaruda vládne krátce Pšenmut (Psammúthis; Veserre Setpenptah). Ten byl odtraněn vojenským povstáním Hakora, který se stal novým vladařem (Achóris, Chnemaare Setpenchnum)

392 válka pokračuje se střídavými úspěchy, Agésiláos vyplení korinthský Peiraios, ale athénský Ífikratés Sparťany poráží u Lechaia. Antalkidás je Spartou vyslán, aby jednal s perským velitelem Tiribazem o míru, ten se tedy vydává za perským králem. Tiribazův zástupce Srúthás se ale se Sparťany nepohodne, straní Athéňanům. Sparťané proti němu pošlou Thibróna, který je poražen a umírá. Je sbíráno nové vojsko proti Srúthovi. Camillus zasvěcuje chrám Iunoně na Aventinu, Římané válčí s Volsiniemi a dalšími kmeny.

391 Athéňané požádali Spartu o pomoc proti Akarnánii a Agésiláos tam vytáhne. V Kárii začíná vládnout satrapa Hekatomos z Mylasy. Camillus je vyhnán z Říma kvůli obžalobě ohledně kořisti z Vejí. Poslanci z etruského Clusia prosí Římany o pomoc proti Gallům, kteří oblehli jejich město. Ke Gallům přijde poselstvo vedené Fabii, nepohodnou se a dojde k bitce, kdy Q. Fabius zabije jednoho galského velitele.

390 Rozčílení Gallové v čele s Brennem táhnou na Řím. Římané je chtějí zastavit u soutoku Allie a Tiberu, jsou však 18. července rozmetáni. Brennus se přižene do Říma (brány jsou otevřeny). Část Římanů je pobita, část se opevnila na Kapitolu. Část Gallů drancuje okolí a jsou zbiti u Ardejí tam přebývajícím Camillem. Etruskové zatím beztrestně plení římské území, ale také jsou zastaveni. Římané ve Vejích prohlásí Camilla diktátorem. Gallové mezitím v noci lezou na Kapitol, tamější posvátné husy ale vzbudí M. Manlia a ten zorganizuje odpor. Kvůli moru mezi Gally dojednal vojenský tribun Q. Sulpicius s Brennem výkupné (Vae victis!). Když Gallové odcházeli, objevil se Camillus s vojskem, potřel je a vkročil do Města jako triumfátor. Akarnánci uzavřeli s Achájci mír a pozornost Sparty se opět upře na Argos. Narodil se Aischínés.

389 Thrasybúlos vede tažení v Thrákii a dobývá Byzantion s Chalkedónem, poráží pak Sparťany na Lesbu, ale v bitvě u Aspendu je zabit.  narodil se Aeschinus. Camillus zůstaává diktátorem a poráží Volsky u Lanuvia a Aequy u Bol.

388 Probíhají athénsko-spartské boje na Aigíně. Aristofanés skládá komedii Plútos. Lýsias pronáší při olympijských hrách svou řeč Olympiakos. Platón poprvé navštěvuje Syrakúsy. Diktátor Camillus znovudobude od Etrusků spojenecké město Sutrium, týž den, kdy ho dobyli oni.

387 Antalkidás se vrací s Tiribazem od perského krále a vyhlašuje mír, jímž král Artaxerxés uznává svobodu řeckých obcí v Malé Asii. Římané zaútočili na Etrurii a dobyli Cortuosa a Contenebra. Platón zakládá v Athénách svou filosofickou školu Akadémii.

386 Sparťané žádají obyvatele Mantineie, aby strhli městské hradby. Ti ale odmítnou. Filistos je vypovězen ze Syrakús, utíká do Thúrií a pak se usidluje v nové kolonii Hatrii, kde začíná psát své historické dílo Sikelika.

385 Jsou založeny syrakúské kolonie Faros (Hvar), Issa (Vis) a Ankón (Ancona). spartský král Agésipolis obléhá Mantineiu, obyvatelé kapitulují a musí se vystěhovat. Peršané útočí na Egypt, faraonovi se podaří jej odrazit. Vojenský tribun Camillus bojuje s Volsky, ale od obléhání jejich centra Antia jej odvolá válka s Etrusky - dobývá opět Sutrium a Nepete.

384 Ve Stageiře se narodil Aristotelés. Diktátor A. Cornelius Cossus musí válčit opět s Volsky.

383 v Attice se narodil Démosthenés. Apollónie a Akanthos žádají Spartu o pomoc proti Olynthu v Thrákii. Sparta tam posílá vojsko v čele s Eudámidem. Jiný spartský vojevůdce Foibidás obsazuje Théby a vyvolá oligarchický převrat. M. Manlius Capitolinus je před soudem pro pobuřování plebejů. Je svržen z Tarpejské skály. Syrakúský tyran Dionýsios poráží punského Magóna

382 narodil se budoucí makedonský král Filippos II. Nový velitel thrácké výpravy Teleutiás poráží Olynťany u hradeb jejich města. Faraon Hakor vytlačuje definitivně perská vojska satrapy Farnabaza z Egypta k hranicím Sýrie. Stratég a státník Wu Ťi, který dobyl mnoho slavných vítězství pro Lu a Wei je aristokracií vyhnán do Čchu, kde je jmenován hlavním ministrem krále Tao a zahajuje řadu reforem.

381 Teleutiás obléhá Olynthos, ale je poražen a padne. Novým  velitelem je král Agésipolis. Druhý král Agésiláos zatím obléhá Fliús, o což ho poprosila tamější aristokracie. Po smrti krále Tao se čchuská aristokracie pokouší Wu Ťiho zabít. Ten se schovává ke králově mrtvole, kde je ale zasažen šípem. Nový král Su nechá popravit aristokraty, kteří takto znesvětili tělo jeho otce.

380 král Agésipolis oněmocní a pod Olynthem umírá. Po něm se stane králem jeho bratr Kleombrotos Olympiae Isocrates pronuntiavit orationem Panegiricus. V Efesu umírá Filoxenos, skladatel dithyrambů. Po Hakorovi je faraonem Nefaarud II, který je ale po půl roce zbaven trůnu velitelem Nechtnebofem (Nektanebés; Cheperkare), který přenáší své sídlo z Džedetu (Mendétu) do Cebnutu (Sebennytu)

379 Fliús i Olynthos se vzdaly Sparťanům. V té době se však vrátili do Théb ti, které Sparťané odtamtud změnou režimu vyhnali. Ti svrhli nyní oligarchii a vyhnali zbytek spartských jednotek. Odrazili i útok spartského krále Kleombrota. Camillus (po šesté voj. tribun) je opět pověřen vedením války proti Volskům, kterou úspěšně vykoná.

378 Thébané podplatili spartského vojevůdce Sfodria, aby zaútočil na Attiku. Ten stanul sice ve Spatě před soudem, ale byl osvobozen. Thébané tak získali jako spojence Athéňany. Agésiláos táhne proti Thébám, zpustoší sice okolní území, ale nedosáhne rozhodného vítězství. Vrací se a nechává zde oddíl vojevůdce Foibida. Ten je pak Thébany poražen a padne. Syrakúský Dionýsios se přeplaví na italskou pevninu a dobývá Rhégion.

377 Agésiláos hned na jaře opět vytáhne proti Thébám, boje jsou však opět bezvýsledné. V Kárii se vlády ujímá Hekatomnův syn Mausólos

376 Kvůli Agésiláově onemocnění je thébskou válkou pověřen zase Kleimbrotos. Athéňané ho ale ani přes Kithairón nepustí do Boiótie. Sparťané nasazují loďstvo, ale to je Athéňany poraženo u Naxu. V soutěži komedií poprvé vítězí Anaxandridés z Kameiru na Rhodu, představitel střední komedie. Tribunové C. Licinius a L. Sextius podali návrh na pozemkovou reformu a konsulát pro plebeje. Následující roky vetovali zvolení vyšších úředníků.

375 Athéňané vysílají loďstvo v čele s Tímotheem, který ovládne Kerkýru. Tam ho pak napadli Sparťané, ale byli poraženi.

374 Thébané se po podrobení si celé Boiótie obracejí do Fókidy. Místní žádají o pomoc krále Kleombrota. Athéňané chtějí už se Sparťany uzavřít mír a odvolávají Tímothea. Ten ale umožnil vyhnancům návrat na Zakynthos, což podnítí Sparťany k vystrojení dalšího loďstva v čele s Mnásippem. Farsalští marně prosí ve Spartě pomoc proti ferskému tyranovi Iásonovi, jehož moc stále roste.

373 Mnásippos chce obsadit Krkýru, ale padne při obléhání. Athénská výprava v čele s Tímotheem a Ífikratem si podmaňují Kefallénii a od Kerkýry vyhánějí Syrakúsany, kteří připluli Sparťanům na pomoc. Satrapa Farnabazos je opět poslán proti Egyptu. Dostal se do Egypta ramenem Nilu a Egypťany porazil. V červnu oblehl Mennofer. Vůdce žoldnéřů Ísokratés s tím ale nesouhlasil a stáhl se. Kvůli záplavám ale museli od obléhání upustit a Egypťané je pak pobili

372 Ífikratés se chystá na výpravu do Lakónie. Ferskému tyranu Iásónovi se podařilo sjednotit Thessálii pod svou vládou. V Thúrioi se narodil Alexis, budoucí básník komedií. V dnešním Šan-tungu se narodil Meng Kche (Mencius. V obci Eresos na Lesbu se narodil Theofrastos.

371 Znepřátelené strany se setkaly ve Spartě k jednání o míru. Z míru byly vyloučeny Théby. Kleombrotos zahajuje tažení do Boiótie. Zde je ale na hlavu poražen Thébany u Leukter a padne. Na trůn se dostane jeho syn Agésipolis II. Thébský posel nabízí v Athénách spojenectví, ale to není přijato. Tyranu Iásonovi se podaří zprostředkovat mír mezi vítěznými Thébany a poraženými Sparťany. Licinius a Sextius konečně dovolí zvolit vojenské tribuny.

370 umírá Iásón a po něm se stávají v Thssálii tyrany bratři Polydóros a Polyfrón. Ten svého bratra ve spánku zavraždil a během své následující vlády nechal popravit nebo poslat do vyhnanství mnoho předních občanů Farsalu a Lárissy. Po Agésipolovi II. se spartským králem stává jeho bratr Kleomenés II.

369 tyran Polyfrón byl zavražděn Alexandrem, který nejprve vyhlašoval, že tyrannidu zruší, ovšem pak sám se stal velmi krutým samovládcem a nepřítelem Thébanů i Athéňanů. Sparťané vyslali poselstvo do Athén, kde pak byla dojednána spojenecká smlouva. Thébané obléhají Korinthos. ludi Romani celebrabantur ab hoc anno quotannis

368 spartský král Archidamás vtrhl do Arkádie a porazil arkadsko-argejské vojsko. Peršané začínají mít zájem na urovnání poměrů v Řecku. Camillus je zvolen diktátorem proti požadavkům tribunů Licinia a Sextia.

367 po smrti syrakúského tyrana Dionýsia se stal novým tyranem jeho syn Dionýsios II. Thébský předák Pelópidás navrhuje perskému králi návrh na mírové uspořádaní Řecka: Sparta ať se zdá Messénie a Athéna válečných lodí. Odmítnou-li mají všechny obce proti nim zaútočit. Tento návrh ale představiteli jednotlivých obcí nebyl přijat. Thébský vojevůdce Epameinóndás zahajuje další tažení na Peloponés. Plato a Dione arcessitus frustra educare tyrannum conatus est. V Makedonii se Lagovi narodil syn Ptolemaios.

366 Athéňané se spojili s Arkady. Korinťané a Fliunťané s Thébany.. Po tomto roce umírá Aristippos, zakladatel kyrénské školy. Filistos je povolán zpět do Syrakús. Plebejové dosáhnou konsulátu, prvním konsulem plebejského původu se stává navrhovatel tohoto zákona L. Sextius. Také zavedena praetura a kurulská aedilita.

365 Arkadové pustoší Élidu. V Athénách umírá filosof Antisthenés, zakladatel kynické školy. V Římě zuří strašný mor, na nějž mimo jiné umírá několikanásobný diktátor a oblíbený státník M. Furius Camillus.

364 Archidámovi se nepodaří pomoci obleženým Élejcům v Krómnu. Ten je dobyt. Élejci zatím dobudou Pylos. U Olympie pak Arkaďané vítězí.

363 Arkádie a Élis uzavřou mír. Arkaďané se však rozdělí na dvě skupiny - demokratická se spojí s Thébany a aristokratická se Sparťany, Athéňany a Élejci.

362 Epameinóndás se dostává až ke Spartě a vítězí u Mantineje nad arkadskými aristokraty a jejich spojenci. Sám však padne. Je zde zabit i Xenofontův syn Gryllos. Po smrti faraona Nechtnebofa nastupuje jeho syn Džeho (Teós/Tachós; Irmaanre Setpenahur). Cs. L. Genucius padl v boji s Herniky, kteří jsou pak poraženi zvoleným diktátorem Ap. Claudiem.

361. Platón se znovu podívá na Sicílii. Novým králem je jeho syn Archidámos III. Džeho shání prostředky na válku proti Persii a to tak, že rozkáže všem poddaným, aby odevzdali všechno své zlato a stříbro. Nejvíce prostředků ale vymámil z kněží. Vytáhl s 80 000 Egypťany a 10 000 řeckými žoldnéři. Přidal se k němu i umírá spartský král Agésiláos se svou elitní jednotkou. Faraon však Agésiláa urazil a ten se vrací a na konci roku v zimě umírá. Zatím se faraonovo vojsko vzbouřilo a Džeho utekl k Peršanům. Útok na Gally u Anieny vyústí v souboj T. Manlia Torquata s gallským vůdcem. Manlius vítězí. Gallové se stáhnou k Tiburu. Na čchinský trun nastupuje Siao-kung. V Thermách na Sicílii se narodil jako syn hrnčíře Agathoklés.

360 Džehův bratr Nechtharehbe (Nektanebos; Snedžemibre Setpenanhur) přivedl vojsko svého bratra zpět a stal se novým faraonem. Musí dát zemi zase do pořádku. Makedonský král Perdikkás II. padne v boji s Ilyry (kmen Lynkestů) a po něm má nastoupit jeho nezletilý syn Amyntas IV. Římané poráží Herniky, Tiburnské a Gally.

359 v Makedonii je uznán králem Filippos II., bratr krále Perdikky.  Perský princ Dáreios byl už za života svého otce prohlášen spolukrálem. Chce nyní krále zabít, protože mu nedal svoji milenku Aspasii. Spiknutí je však odhaleno a Dáreios je zabit. Sám král Artaxerxés II. umírá a jeho syn Óchos, zavraždiv předtím své zbylé bratry, nastupuje jako Artaxerxés III. Šang Jang vyhlašuje v Čchin pod ochranou vévody Siao rozsáhlé reformy. Bylo posíleno zemědělství s podporou drobných rolníků. Snaživí byli zproštěni roboty, naopak líní obchodníci byli zotročeni. Byl také zrušen starý systém šlechtických privilegií a bylo ustaveno 20 čestných stupňů. Podle příslušnosti k určitému stupni měl člověk určitá práva a majetek. Všechna sídla státu byla rozdělena do 30 až 40 okresů, spravovaných určitými úředníky. Samotné domácnosti byly sdruženy do skupin po 5-10, aby se navzájem kontrolovali, případně udávali. Byl reformován i trestní řád (deset druhů popravy a zmrzačení) a zjednoceny míry a váhy.

358 Filippos podniká výpravu proti Ilyrům a poráží je. Thessalský tyran Alexandr byl zabit svými švagry, kteří k tomu byli přinuceni jeho ženou. Tyran se pak stal starší Tísifonos. Tarkvinští pustoší římské území, Gallové jsou u Praeneste diktátorem C. Sulpicierm poraženi. Je slaven velký triumf. C. PLautius podmanil Herniky. V Římě jsou přidány dvě tribue: Pomitia a Publilia.

357 Filippos obléhá Amfipoli, město se vzdává. Zmocňuje se také zlatých dolů na Pangaiu. Obyvatelé Syrakús povstali proti Dionýsiovi II. Ten vyslance o míru podrží na hradě a vojáky se zmocní města. Je však nakonec poražen a vyhnán ze Sicílie. Vládcem se stává Dión, bratr Aristomaché, ženy Dionýsia I. V bitvě umírá historik Filistos. Dionýsios je přijat u Lokrů, kde pak velice krutě vládne. Cn. Manlius vede válku proti Faliskům, bojujícím na straně Tarkvinských.

356 Thébané žalují Fóky, že se zmocnili posvátných pozemků kolem Delf. Fókové byli odsouzeni k tak vysoké pokutě, že ji nemohli zaplatit. Rozhoří se tedy svatá válka mezi Thébami a Fóky. Fóky podporují Athéňané a Sparťané. Po fóckých úspěších pozvou Théby a Thessalové na pomoc Filippa, který protivníka rychle porazí, ovládne Thessálii a chce vtrhnout do Řecka, je však Athéňany u Thermnopyl zastaven. Filippovi a molosské princezně Olympiadě se v Pelle v červenci narodil syn Alexandros. Tutéž noc prý Hérostratos podpálil Artemissin chrám v Efesu, aby se stal slavným. Proti Tarquiniím a Faliskům je po porážce Cn. Manlia zvolen diktátorem C. Marcius Plautius, první plebej v této funkci. Římané pustoší území Tiburských. Princ Wei nastoupil na trůn ve státě Čchi. Zahájil politické a vojenské reformy a jmenoval Cou Ťiho hlavním ministrem a generálem Sun Pina

355 v Korinthu umírá spisovatel Xenofón. Narodil se Seleukos a asi téhož roku i Kassandros, syn Antipatrův. Athény prohrávají ve spojenecké válce.

354 Demosthenes örationem (demegorian) suam primam pronuntiavit ad populum (Peri ton symmorión). Syrakúský tyran Dión umírá a Dionýsios II. se opět chápe moci.Stát Wei zaútočil na Čao.

353 umírá karský vládce Mausólos a jeho manželka mu nechá vybudovat monumentální náhrobek v Halikarnassu od řeckého architekta Pýthea (jeden z divů světa). Filippos se zmocňuje poslední athénské osady na Chalkidiké - Methoné. Tiburští se vzdali Římanům po dobytí jejich města Sassuly. Římané uzavřou smlouvu o přátelství se Samnity. Čchi posílá vojsko pod vedením Sun Pina na pomoc státu Čao, obrátí se však přímo na Ta-liang (dnes Kchai-feng), hlavní město Wei. Vojsko Wei je rozprášeno u Kchuej -ling

352 Ísokratés žádá o pomoc občanům Magalopole ve své řeči Hyper Megalopolítón. konsul Valerius zaútočí proti Caere, ale nakonec je usmlouván mír na 100 let.

351 Ísokratés pronáší svou řeč O svobodě Rhodských. Spory o plebejského censora vyvolají v Římě mezivládí. Stát Čchin dobude An-I ve státu Wei

350 Artaxerxés III. posílá svá vojska do Egypta. Původně chtěli obejít pohraniční pevnosti, ale ztratili se v poušti, a k Niklu se dostali v období záplav, takže se tam část vojska utopila. Zbytek podnikl zoufalý útok na pevnost Pelúsion (Farama). Byli ale odraženi a následni i pobiti a rozprášeni. Římané bojují s Gally Šang Jang rozděluje stát Čchin na 31 okresů, v nichž má moc přejít z rukou místní šlechty státním úředníkům.

349 Filippos žádá obec Olynthos o vydání dvou svých příbuzných. Olynthos odmítá. Filippos k obci táhne a dobývá jedno město za druhým. Olynthos se spojí s Athénami. Démokritos v Athénách vyzývá svými řečmi k vojenské pomoci. Gallové pustoší území Říma, pobřeží napadají řečtí piráti. Latinové odmítají pomoc Římanům.

348 Byla uzavřena druhá smlouva Karthága s Římem. Filippos II. se zmocňuje Olynthu a tím pádem má celé severní pobřeží ve své moci.

347 V Athénách umírá filosof Platón, ve vedení Akadémie jej vystřídá jeho žák Speusippos. Dionýsios je pro krutou vládu vyhnán z LOker a podaří se mu zmocnit díky zradě Syrakús.

346 K Filippovi se vydalo desetičlenné athénské poselstvo. Ti nakonec přijali jeho podmínky. Filokratés pak navrhl Filippovi mír, který zajišťoval status quo. Ísokratés pronáší řeč Peri tés eirénés. Poslové z volského Antia rozněcují mezi Latiny válku proti Římanům. Římané Volsky porazí a jejich město rozboří. Zachován je jen chrám Matuty. M. Valerius Carvus slaví triumf.

345 Aischínés vznese obžalobu Tímochara pro nemravný život, protože ten jej spolu s Démosthenem obviňuje z nepříznivého výsledku míru. Tímocharos je vskutku odsouzen. Římané vedou válku s Aurunky (L. Furius) a pak se dají znovu do Volsků.

344 Syrakúsané prosí o pomoc Korint proti Punům, kteří se roztahují po Sicílii. Je vyslán vojevůdce Timoleón, který Puny porazí a sesadí Dionýsia II., který je poslán do Korinthu, kde žije jako žebrák. Filokratés je Hypereidem za smlouvu s Filippem odsouzen k smrti. Ísokratés posílá Filippovi dopis, v němž jej vyzývá, aby řeky spojil proti barbarům.

343 in Capitolio aedes Iunonis aedificata’st. Démosthenés žaluje Aischína z velezrady za Filokratův mír řečí Peri parapresbeias a Aischínés se brání stejnojmennou řečí a je osvobozen. Aristotelés se stal Alexandrovým učitelem v Miéze. Na jaře se Artaxerxés III. vydává se s řeckými žoldnéři na tažení proti Egyptu a slibuje milost všem, kdo dobrovolně složí zbraně. Na podzim se pak dostane na hranici u Pelúsia, které se ale ubrání. Do Egypta se proto vydá ústím Nilu a poráží oddíl Kleiniův. Zmocní se Mennoferu a i Pelúsion se mu vzdá. Samnité napadli Sidiciny - ti žádají pomoc u Kampanů, po čemž Samnité napadnou Kampany a na rovině mezi Tifaty a Capuou jsou Kampani poraženi. Požádají ale o pomoc Římany. Samnité jsou ale též spojenci Říma, proto Řím prosí o mír, jež ale Samnité odmítají a tak je počata válka. Boje se ujmou konsulové M. Valerius, jenž operuje v Kampánii a A. Cornelius, který se vydá do Samnia. Valerius porází Samnity u Suessuly. Faliskové žádají o uzavření smlouvy. Kampánie je obsazena Římem.

342 Artaxerxés vítězí nad Egyptem a opět jej připojuje k Persii, satrapou jmenuje Ferendata. Faraon Nechtharehbe (Nektanebos) stačil na lodě naložit poklady a odplul do Núbie, kde už asi zůstal. na Samu se narodil Epikúros, syn athénského občana Neokla. V Kéfisii se narodil Menandros. Wei zaútočí na zemi Chan. Sun Pin je vyslán na pomoc, odláká wejskou armádu až do Ma-lingu a tam ji na hlavu porazí. Je zajat wejský korunní princ Šen a wejský generál Pchang Ťüan páchá sebevraždu

341 Zemřel Plato philosophus Isocrates pronuntiavit orationes Peri ton en Cherroneso. Timoleón poráží Karthágo u Segesty. Samnité prosí o mír a pak bojují proti Sidicinským. Latini dělají přípravu na válku.

340 Aristotelés opouští Makedonii. Alexandr s Épeiru, strýc Alexandra Velikého, uzavírá smlouvu s Římem, je hned ale zavražděn vlastním vojákem. Athény vypověděly Filokratův mír. Filippos odpovídá útokem na jejich spojence Perinthos a Byzantion. Při tažení proti Skythům byl v dnešní Dobrudži zraněn a jeho postup byl zastaven. Od Římanů odpadli Latini. - žádají, aby 2. konsul byl Latin. Vyhlášení války. U Capuy konsul T. Manlius popravil svého snya, že začal bez rozkazu bojovatr, ač zvítězil. Latinové byli nakonec poraženi, jen čtvrtina přežila, ta se vzepjala ve městě Vescia, ale byla opět poražena. Latium a Capua je rozdělena řínmskému lidu po řeku Volturnu. je obnovena smlouva s Laurenty. L. Papirius Crassus diktátor bojuje proti Antijským, pustoší Oszii. Šang Jang v čele armády Čchin zajímá knížete Wei Čchionga. Wei je nucena postoupit In-ťin státu Čchin a nakonec postoupit veškerá území na západ od Žluté řeky.

339 Aischinés žaloval Amfissu za přivlastnění si posvátných pozemků, což vyvolalo další svatou válku, jejímž vedením byl pověřen Filippos. Ten přešel Thermopyly, obsadil Elateiu ve Fókidě a rozbořil Amfissu.. Zůstává však ve středním Řecku. Athéňané se spojí s Thébany a dalšími obcemi proti Filippovi. Alexandr už vede výpravu proti Thrákům a zakládá město Alexandropolis. Umírá Speusippos, scholarcha Akadémie. Ve vedení školy jej vystřídá Xenokratés. Latini se vzbouřili na fenectanských pláních. bojuje proti nim diktátor Q. Publilius.

338 Filippos poráží spojené řecké obce u Chairóneie a svolává mírový kongres do Korinthu. Řecké obce podle něj měli uzavřít symmachii, v čele se synedriem a Filippem jako vrchním vojevůdcem. Po smrti krále Archidáma III. se spartským králem stává jeho syn Ágis III. Timoleón odstupuje z veřejného života a zanechává v Syrakůsách oligarchicko-demokratické zřízení. Vrchní eunuch Bogoas nechá otrávit perského velkokrále Artaxerxa III. a brzy i jeho syn a Arsa a na trůn dosazuje králova příbuzného Dáreia III. Ten Bogoa dá sám brzy odstranit. U Peda jsou Latini poraženi a celé Latium je dobyto. L. Furius Camillus slaví triumf. Jsou nově uspořádány poměry v Latiu, odstupňováním práv: Lanuvium, Arisium a některé další obce získají občanská práva. do Antie je zavedena římská kolonie. Umírá čchinský panovník Siao-kung.

337 Filippos zapudil Olympiadu a hodlá se oženit s Kleopatrou, dcerou generála Attala. Alexandr a jeho přátele Ptolemaios a Nearchos opouštějí Pellu. Olympias odchází ke svému bratrovi, králi Épeiru. Aurunkové jsou přijati jako římští poddaní a vedou válku se Sidicinskými. Q. Publilius Philo se stává prvním plebejským praetorem.

336 Ktésifón navrhuje oslavný věnec pro Démosthéna.  Aischínés ho za to žaluje (Kata Ktésifóntos). Filippos se chce usmířit s épeirským králem tím, že mu dá za ženu svou dceru Kleopatru. Velkolepá svatba se koná v Aigai. Filippos kráčí ve slavnostním průvodu, z přihlížejícího davu ale vyskočí jakýsi Pausániás, který ho probodne. To vzbudí snahy řeckých obcí obnovit svou nezávislost. Alexandr (III.) ale sevře vládu pevně v rukou, objeví se v Thébách a na zasedání Korinthskjé ligy dá jasně najevo, kdo je tady pánem. Antigonovi se narodil syn Démétrios. Římané vedou válku s Ausony.

335 Aristotelés přichází do Athén a začíná vyučovat ve své škole Lýkeion. Alexandr dělá pořádek v severních oblastech. Porází Tribally a s 5500 vojáky se přeplaví přes Dunaj, aby zkrotil Géty. Potlačuje povstání v Ilýrii. V Řecku se šíří mylná zpráva, že Alexandr v nějaké bitvě padl. Théby se stávají centrem povstání a na jejich stranu se přidávají další obce. V té chvíli se ale přiříti Alexandr a srovná město se zemí (kromě Chrámu a Pindarova domu).

334 na jaře přeplouvá Alexandr na 160 lodích s 30 000 muži a 4000 jezdci do Malé Asie. Správcem pro Makedonii je jmenován Antipatros. Navštěvuje Tróju a u řeky Gráníku je překvapen vojevůdcem Memnónem, poslaným Peršany, aby Alexandra zneškodnil. Memnón zachrání holý život. Alexandr vstupuje do Sard a dobývá Mílétos a Halikarnassos. Nearchos je Alexandrem jmenován lykijským satrapou. Memnón je zatím Dáreiem poslán do Řecka, ovšem při obléhání Lesbu umírá. Alexandr mezitím přesekává proslulý gordický uzel. Lukani a Bruttiové ohrožují Tarás. Občané města povolají na pomoc épeirského krále Alexandra, který pak s Lukany i Samnity úspěšně bojuje. Uzavře smlouvu i s Římany. Dle věštby z Dodóny si má dávat pozor na řeky Pandúsie a Acherón.

333 Alexandr táhne naproti vojsku krále Dáreia a na podzim v bitvě u Issu ho poráží. Zajímá přitom královu rodinu. Alexandr táhne podél pobřeží Levanty a jedno město po druhém se mu vzdává. Tyros, který se nachází na ostrově, se ale vzdát nehodlá a Alexandr zahajuje obléhání.

332 v červenci se Alexandrovi po sedmiměsíčním obléhání podaří Tyros dobýt a prodává 30 000 jeho obyvatel do otroctví. Dáreios nabízí Alexandrovi mír, ruku své dcery a veškeré území na západ od Eufratu - Alexandr nepřijímá. 2 měsíce obléhá Gazu. Po jejím dobytí se dostane do Egypta a je egypstkými knězi přijat jako faraón. Naproti ostrovu Faros pak zakládá svoji nejslavnější Alexandrii. Alexandr se také vydává do daleké oázy Siva do Amónovy věštírny, kde mu prý egyptský bůh vyjeví, že on je jeho pravým otcem.

331 Alexandr odchází z Egypta a u Thapsaku překračuje v červenci Eufrat. U městečka Gaugamély se jeho vojsko (400 000 pěšáků, 7000 jezdců) setkává se snad milionovou armádou perského vládce. 1.10. se strhne bitva, z níž Dáreios prchá a zastaví se až v Ekbataně. Alexandr vítězí a triumfálně vstupuje bez boje do Babylónu. Táhne do nitra Persie a zmocní se královského pokladu v Súsách a Persepoli. Podpaluje královský palác jako trst za perské výpravy do Řecka. V Makedonii musí Antipatros bojovat se spartským králem Ágidem, který se opevnil v Megalopoli. Ágis III. ale umírá a po něm nastoupí jeho brtatr Eudamidás promittitur plebi censura. V Tróadě se narodil Kleanthés, budoucí boxer a filosof. Épeirský král Alexandr je opuštěn v Itálii svými spojenci Tarenťany a je u italské Pandusie na řece Acherontu Lukány poražen a zabit. Jeho tělo je vykoupeno Thurijskými a pohřbeno. V té době zvedne Alexandrův (MK) náměstek v Pontu válku proti Skythům s 30 tisíci vojáky, ale je zahuben i s vojskem.

330 Alexandr v Ekbataně propustil řecké spojence a dále pronásleduje Dáreia, ovšem nalezne ho už mrtvého, zabil ho satrapa Béssos, který se prohlašuje novým velkokrálem jako Artaxerxés IV. Alexandr se dostane do Areie a Drangiany. Je zavražděn jeden z jeho vojevůdců Parmenión. Demosthenes pronuntians orationem De corona (Peri stephanu) purgavit amicum Ctesiphontem et Aeschinus Athenas reliquit. Římanům se poddali Volskové a jsou bráněni před Samnity. Římané obléhají Privernum.

329 Terracina colonia maritima constituta’st. Alexandr bojuje ve Střední Asii o Marakandu se sogdským satrapou Spitamenem. Alexandr popravuje Béssa a ovládne Střední Asii, nyní je skutečně on nástupcem Achajmenovců.

328 Alexandr po jedné hostině v Marakandě v návalu zlosti zabil svého přítele Kleita, který mu u Gráníku zachránil život. Alexandr zavádí proskinési. V zimě se Alexandr žení s Roxanou.

327 Alexandrův dvorní historik Kallisthenés, Aristotelův synovec, odmítne prokazovat králi pocty po orientálním způsobu a je popraven. Alexandr se v létě vydává do Indie.

326 Alexandr je vítán v indickém městě Taxile, ale táhne dál a dostane se až k řece Hydaspu (Dželum), kde poráží místního krále Póra, ale uzavírá s ním pak spojenectví. V bitvě ale padne Alexandrův kůň Búkefalos, na jehož počest je zde založeno nové město. Alexandr chce dál, ale u řeky Hyfasis (Beas) mu vojsko vypoví poslušnost, že dál už prostě nepůjde. Velký dobyvatel se v listopadu nerad vrací zase k Indu. servitudo debitorum causa interdicta a lege Poetelii. Palaepolis páchá bezpráví proti Římanům v Kampánii. Je proto vyhlášena válka Řekům a pro rivalitu v Kampánii i proti Samnitům. . Římané zaznamenávají vojenské úspěchy.

325 Vojsko se rozdělilo. Alexandr táhne s částí vojska v říjnu pouští v Gedrósii a admirál Nearchos vyrazí v říjnu prozkoumávat s flotilou pobřeží Perského zálivu. Obě skupiny se zase setkaly v Mezopotámii a na sklonku roku se Alexandr doplahočí do Babylónu. Možné datup výpravy massalijského námořníka Pýthea na sever, obeplul Británii a dospěl až k ostrovu Thulé na dálném severu, vrátil se pak podél dánského pobřeží. Chariláos vydal Palaeopolis, od Římanů odpadají ale Lukani a Vestini.

324 Nearchos v lednu dopluje šťastně do Mezopotámie. Alexandr zorganizuje v únoru v Súsách hromadnou svatbu 10 000 makedonských vojáků včetně sebe. Umírá Alexandrův nejlepší přítel Héfaistión a zdrcený Alexandr nechá vystrojit královský pohřeb. Seleukovi a Apamé se narodí syn Antiochos. zemřel Lycurgus bonorum civitatis director ad 326. Do Athén přichází Alexandrův pokladník s penězi, které vojevůdci zpronevěřil. Bonis publicatis Demosthenes administravit pecuniam, sed perfide. Quam ob rem accusatus est a Harpalo. Damnatus multae 50 tal. fugit. Po Eudámidovi se spartským králem stává jeho syn Archidámos IV. V Athénách umírá řečník Lýkurgos. diktátor L. Papirius Cursor zničí Vstiny a táhne do Samnia, kde u Inbrinia padne na 20 tisíc nepřátel Je slaven triumf.

323 V Babylóně, 13.6. umírá Alexandr Veliký před přípravou na výpravu do Arabského moře. Nástupcem se měl stát jeho mladý bratr Filippos III. a syn, který se až po Alexandrově smrti narodil jeho vdově Roxane (Alexandr IV.). Správcem říše byl ustanoven Perdikkás. Alexandrovi vojevůdci si rozdělili satrapie: Antipatros byl stále v Makedonii, Antigonos dostal Frýgii, Lýkii a Pamfílii, Ptolemaios, syn Lagův, Egypt, Lýsimachos Thrákii a Pontos, Leonnatos Frýgii, tajemník Eumenés Paflagónii a Kapadokii (ještě nedobytou) a Pýthón Médii. Rhodos vyhlásil po Alexandrově smrti nezávislost. Povstaly i další řecké obce, porazili Antipatra a obklíčili ho v Lamii. Na pomoc mu přišel Leonnatos, který byl ale poražen a padl. Téhož roku zřejmě umírá i kynický filosof Diogenés ze Sinopy, který žil zcela nezávisle od jakýchkoli potřeb v sudu. Římané válčí kromě Samnitů ještě s Apuly.

322 Vojevůdce Kratéros zmobilizoval 280 lodí a u ostrova Amorgu na hlavu porazil Athéňany (180 lodí). Další porážku jim uštědřil i na pevnině v srpnu u Krannónu. Staronoví athénští vládci Fókión a Démadés začali stíhat proti makedonskou stranu. Hypereidés byl 5. října umučen a k smrti byl odouzen i Démosthenés. Ten utekl a v v Kalaurei, v Poseidónově chrámu spáchal sebevraždu. Na Euboi umírá filosof a všestranný vědec Aristotelés. V Babylóně se ukázalo, že na straně Alexandrovy rodiny jsou jen Perdikkás, Antipatros a Eumenés. Perdikkás popravuje po dobytí Kappadokie tamějšího vládce Ariarátha a předá zemi Eumenovi. Ptolemaios se zmocňuje Kyrény. Konsul A. Cornelius Arvina slaví triumfem vítězství nad Samnity.

321 Ptolemaios si vede v Egyptě jako nezávislý vládce a odmítá vydat Alexandrovo tělo k pohřbení v Makedonii. Perdikkás proti němu vytáhne, ale je v červenci ve svém stanu Pýthónem a Seleukem (táhli s ním) zavražděn. Pýthón odvede vojsko zase do Asie. Diadochové se sejdou ve městě Triparidis a ustanovují regentem říše starého Antipatra (s titulem stratégos autokratór). Démétrios, syn Antigonův, se žení s Filé Seleukos je prohlášen babylonským satrapou. Samnitský vojevůdce C. Pontius přepadne Římany v caudijských soutěskách. Římani jsou posláni pode jho a donuceni ke slíbení míru. Senát ale odmítl tento mír a vydal Samnitům poražené vojsko.

320 Antigonos rozbíjí Eumenovo vojsko a oblehne ho v zimě v pevnosti Nora. L. Papirius cos. bojuje v Apulii a Q. Publilius Philo v Samniu. Tarás vyzývá obě strany ke smíru. Samniti jsou obleženi v Lucerii a posláni pode jho - Římané tak chtějí smýt hanbu minulého roku a získávají zpět své praporce.

319 Eumenés chce pomoc od Antipatra, ten se blíží a Antigonos nechá obléhání. Eumenés, předposlední přívrženec zachování Alexandrovy říše, prchne z Nory k Argyraspidům (Alexandrovo indické vojsko), přemluví je, aby ho vzali mezi sebe. .umírá Antipatros a svým nástupcem jmenuje Polyperchonta. To ovšem velmi rozčílí jeho syna Kassandra. Polyperchón vyhlásí svobodu řeckým obcím, v Athénách byla svržena oligarchická vláda. Épeirskému králi Aiakidovi se narodil syn Pyrrhos. Satrikani a Frentani jsou Římany poraženi za pomoc Samnitům.

318 Polyperchón (podporuje ho Olympias) připravuje svoji Flotilu, také Kassandros se připravuje k válce. 8. května byl popraven athénský stratég Fókión, představitel oligarchie. Kassandros se ovšem usadil v Peireiu a donutil Athény přijmout zase oligarchickou ústavu, na jejímž základě měli hlasovací práva lidé s majetkem o hodnotě nad 1000 drachem. Hlavou athénské obce se stal Démétrios Falérský. Samnité prosí Řím o mír, dostávají 2 roky příměří. Řím si ustanoví 2 nové tribue - Ufantskou a Falernskou.

317 Olympiás nechala zavraždit Filippa III. Arrhidaia s jeho ženou Eurydikou. Kassandros vyhnal épeirského krále Aiákida a přikázal zavraždit i malého Pyrrha, toho ale sluhové zachránili. Olympiás rozpoutá v Makedonii hrůzovládu, zabije i Kassandrova bratra Níkánora,,. Kassandros byl v té době v řecku, kde válčí proti obcím, Sparta ze strachu obežene se hradbami. Agathoklés se prohlašuje tyranem v Syrakúsách. Indický satrapa Eudémos opouští Indii a Čadragupta z rodu Maurjů se stává faktickým vládcem Paňdžábu. Nejprve zabije mocného krále Pora a pak je korunován. Sídlí v Pataliputře. Vojevůdce Agathoklés po dobytí Leontin obléhá Syrakúsy, o ochranu města je poprošen Hamilkar. Agathoklés se ale s Hamilkarem dohodne o zprostředkování míru a stane se tyranem ve městě. Apulové se poddávají Římu a je s nimi uzavřena smlouva.

316 Kassandros se vrací do Makedonie a Olympiás prchá za snachou Roxanou a vnukem do Pydny. Tu Kassandros oblehne, Olympiás se vzdá a je pak zavražděna. U Gabiéna je Eumenés poražen Antigonem, sami Argyraspides mu jej vydají. Eumenés je poslán do vězení a následně popraven. Kassandros nechá obnovit město Théby, čímž se zvýšila jeho popularita v Řecku. Antigonos nechal popravit Pýthóna, satrapu Médie a stává se nejmocnějším v Asii. Alexis píše komedii Hippeus (Jezdec), kde schvaluje pronásledování filosofů za Démétria Falerského. Menandros píše komedii Dyskolos. Agathoklés se prohlašuje syrakúským králem a nechá povraždit v gymnáziu radu starších a nejschopnější občany. Diktátor L. Aemilius obléhá Saticulu, což slouží Samnitům jako záminka k opětovnému zahájení boje, jsou ale zatlačeni do svého tábora.

315 Apollónidés, Kassandrův vojevůdce, potlačuje povstání v Argu, v prytaneiu nechává uhořet 500 lidí, mnoho dalších popravuje nebo posílá do vyhnání. Umírá bývalý Démosthenův protivník Aischínés. Antigonos staví loďstvo a vyhlašuje svobodu Řeků, obžalovává Kassandra a žádá, aby zbořil Kassandreiu. Vojsko Antigona vyhlašuje regentem a ten se prohlašuje za mstitele Olympiády. Ptolemáios, Kassandros a Lýsimachos se proti němu spolčí se Seleukem, správcem Babylóna. Kassandros zakládá v Makedonii město, které nazývá podle své manželky (nevlastní dcery Olympiadiny) Thessaloníké. Diktátor Q. Fabius válčí se Samnity o Saticulu.

314 zemřel Aeschinus protivník Démosthénův a filosof Xenokratés, scholarcha Akadémie. Římané dobývají Soru a zdvihnou válku proti Ausonům (Ausona, Minturnae, Vescia). Nakonec jsou Ausoni vyhlazeni. Samnité mezitím dobývají Lucerie. Římané však město znovu obsadí a zavedou zde římskou kolonii. V bitvě se Smnity je 30 tisíc těchto zajato.Samnité jsou vypuzeni Fregell, je znovu dobyta Nola a zavedeny římské kolonie do auruncké Suessy, volské Pontie a Interamny. Stát Čchi dobývá sídelní město státu Jan během vnitřních nepokojů. Je zabit janský kníže Kchuai

313 Antigonos se marně snaží o přejití Bosporu do Evropy.

312 Ptolemaios vítězí u Gazy nad Démétriem, synem Antigonovým. Velkoryse propouští Démétria i jeho přátele bez výkupného. V té bitvě asi umírá i Nearchos. Dostává do své moci Foinikii a Sýrii. Appius Claudius (aqua Claudia) aquaeductum Romae condidit sicut Viam Appiam Roma Capuam. Seleukos se 7.října podruhé zmocňuje Babylónu, od čehož je pak počítána seleukovská éra.

311 Kassandros nechává zavraždit Roxanu s jejím synkem Alexandrem IV. Diadochové uzavírají příměří. Ptolemaios činí svým sídelním městem Alexandrii. Epikúros vyučuje filosofii v Mytiléně. Hamilkar, syn Gisgóna (spojenec Agathoklův Hamilkar nedávno zemřel během soudu z velezrady), poráží Agathokla v bitvě u Himery. Římnaé pokračují válku se Samnity (C. Iunius), ale musí se bránit i Etruskům, kteří obléhají Subrium. Je svedena nerozhodná bitva - více lidí zahyne po ní, než v ní.

310 Syrakúsy jsou po další neúspěšné bitvě s Karthágem obleženy. Po smrti Kleomena II. se spartským králem stává jeho vnuk Áreus. Epikúros začíná vyučovat filosofii v Lampsaku. Q. Fabius porazil Etrusky a táhne k Ciminskému lesu, který nechá prozkoumat.

309 Agathoklés na jaře koná přípravy na válku v obleženém městě, v srpnu se přeplavuje s vojskem a syny Archagathem a Heraklidem do Afriky, zde plení okolí Karthága, poráží Hannóna z 30 tisíci venkovany, uzavírá smlouvu s kyrénským králem Ofellou (toho zabije a přibere jeho vojsko). Hamilkar Gisgónův po porážce přišel na Syrakúsy s větším vojskem. Agathoklés zanechává v Africe vojsko se synem Archagathem. Ze Sicílie Puny vyžene. Polyperchón zavraždí Hérakla, syna Alexandra Velikého a Barsiny (tu taky zabije), žijícího v Pergamu. Diktátor L. Papirius se vydá přes Ciminský les do Lunguly, přičemž zaženou vojsou Umbrů. KOnsul Q. Fabius poráží Etrusky u Vadimonského jezera. L. Papirius slaví triumf nad Samnity.

308 Ptolemaios se stává hegemonem svazu Kykladských ostrovů. V Alexandrii je na popud Ptolemaiův založeno Múseion s rozsáhlou knihovnou. Ptolemaiovi a Berenice se narodil na ostrově Kós syn Ptolemaios (Filadelfos). Ptolemaios si podrobí Kyrénu a jmenuje zde správcem Maga. Pokračují boje s Etrusky a Samnity. Odpadají ale Marsové a Paeligonové. S Tarquinií je uzavřeno příměří na 40 let, s ostatními Etrusky na rok. Odpadnou Umbrové, ale jsou zas válkou přinuceni k poslušnosti. (Q. Fabius).

307 Antigonos zakládá Antigonii na Orontu. Antigonos posílán syna Démétria do Athén. Ten tu vyhlásí demokracii a Démétrios Falérský prchá do Théb. M. Valerius Maximus censor curavit Viam Valeriam Roma Aternum construendam. Epikúros přesidluje nastálo do Athén. Kníže Wu-Ling z Čao reformuje svou armádu, obléknuv vojáky jako nomády, aby jim usnadnil pohyb.

306 Pyrrhus se po převratu stává králem Molossů v Épeiru. Rhodos uzavírá smlouvu s Římem. Antigonos táhne s 163 loďmi i se synem proti 200 lodím Ptolemaiovým. U Salamíny na Kypru je Ptolemaios poražen a otec i syn přijímají královský titul. Království Čchu (Chu) dobývá zemi Jüe. Po vzpouře syrakúských vojáků v Africe je svedena s Puny neúspěšná bitva, po níž Agathoklés prchá do Sýrie. Jeho vojsko uzavře smouvu s Puny, královi synové jsou popraveni. Antigonos se na podzim neúspěšně pokouší o invazi do Egypta. Nepokoje v Samniu - je dobyta římská Calatia. Jsou poddáni po válce Hernici Q. Marciem, který také poráží v bitvě Samnity (padne 30 tis. nepřátel).

305 Diadochové podle Antigonova vzoru přijímají královský titul: Lýsimachos, Ptolemaios, Seleukos, Kassandros, ale dokonce i Agathoklés v Syrakúsách. Démétrios se vydává proti Rhodu a dlouze jej obléhá, což mu vysloužilo přízvisko Polyorketés. Seleukos táhne do Indie, ale je poražen králem Čandraguprou. Uzavírají smlouvu, podle níž je Čandraguptovi postoupena východní část Alexandrovy říše. Seleukos dostává 500 slonů a dá čandraguptovi svou dceru za manželku. Útok Samnitů do Kampánie - u Tifernu je vedena nerozhodná bitva, Římané porážejí několik samnitských měst.

304 Démétriovi se nepodařilo dobýt Rhodos, kterému pomáhali Ptolemaios, Kassandros a Lýsimachos. Byl uzavřen mír, Rhodos zůstal nezávislý, ale musel se stát spojencem Démétriovým. první plebej se stal kurulským aedilem. Samnité pošlou do Říma posly k jednání o míru.. Je jim povolena stará smlouva. Pak se bojuje s Aequy, kteří jsou téměř vyhlazeni (za 31 dní dobyto 50 měst). Marrucini, Marsové, Paeligni a Frentani poslali vyjednavatele o míru a přátelství s Římem.

303 Démétros v Řecku obnovil Korinthský spolek, stane v jeho čele a prohlásí svobodu řeckých obcí, v Athénách mu byl ustanoven kult. Žení se s Deidameiou. Jsou poslány římští osadníci do volské Sory a aequijské Alby.

302 Římané opět vedou krátkou válku s Aequy. Kleónymovo spartské loďstvo dobylo Thurie. Je proto poslán konsul Aemilius, který Kleónyma odehnal. Ten se dostává až k pobřeží Venetů, kde jsou jeho síly značně zeslabeny.

301 Seleukos se utkává s Antigonem a Démétriem v létě v bitvě u Ipsu, kde Antigonos padne a Démétrios se spasí útěkem. Tím skončí i Korinthský spolek, Athény uzavřou své brány před Démétriem. Asie je rozdělena mezi Seleuka, Lýsimacha a Ptolemaia. Římané uzavírají smlouvu s Vestiny. Je vedena válka s Etrusky. Střídavá vítězství Q. Fabia s Caere. Nakonec je povoleno Etruskům příměří na 2 roky.

300 od tohoto roku se mohl stát plebej pontifikem. Seleukos Níkátór zakládá město Antiochie na Orontu a učiní z ní hlavní město své říše.

299 Kníže Chuai z Čchu přijíždí do Čchi projednat spojenectví obou zemí, je však zajat v hlavním městě Sian-jangu, kde později umírá ve vězení. Od té doby Čchu slábne. Asi v té době se Lýsimachos žení s Arsinoé, dcerou Ptolemáiovou. Démétrios provdává v Rhóssu svou dceru Stratoníku za Seleuka, čímž oba vladaři uzavírají spojenectví. V té době je Pyrrhos rukojmím v Egyptě. Je uzavřeno etrusko-gallská smlouva proti Římu.

298 Samnité vtrhli na území Lukánů, kteří prosí o pomoc Říma. Je zdvižena válka proti Samnitům, Cn. Fulvius vítězí nad Samnity u Boviana. Scipio bojuje s Etrusky.

297 v květnu umírá Kassandros a brzy nato i jeho syn Filippos IV. Vdova po Kassandrovi Thessaloníké rozdělí zemi mezi syny Antipatra a Alexandra. Antipatros není spokojen a matku zavraždí. Alexandros k pomstě prosí o pomoc Démétria. Zipoetés se prohlašuje králem Bythínie. Démétrios Falérský je povolán k Ptolemáiovi jako rádce k zakládání knihovny. Démétrios Falérský se stěhuje do Egypta, kde žije v ústraní a věnuje se literární činnosti. Pyrrhos se vrací z Egypta do Épeiru. Etruskové prosí Římany o mír. Pokračuje ale válka se Samnity

296 Athény povstávají proti Démétriovi a ten je obléhá. Samnité vyjednávají o spojenectví s Etrusky. Claudius táhne do Etrurie, L. Volumnius do Samnia. Přes rozpory mezi konsuly je 7900 nepřátel pobito. Samnité se vydávají na pustošení Kampánie.

295 v Palatinovi je zasvěcen chrám Vítěznému Iovovi. Ptolemaios odnímá Démétriovi Kypr, Seleukos Kilíkii a Lýsimachos Iónii. Démétrios je zatím v Řecku. Sennonští Gallové vpadli ke Clusiu - Scipionova legie je pobita. Volumnius poráží Samnity.

294 Démétrios po dlouhém oblůéhání na jaře dobývá Athény, vyhání tyrana Lachara a zavádá demokracii. Při hostině nechává zavraždit makedonského krále Alexandros, potom co se tento smířil s bratrem Antipatrem na přímluvu Lýsimachovu. Démétrios se tak zmocňuje Makedonie a část přenechává Lýsimachovi, který právě válčí s thráckým králem Dromichaitem, který toto území daruje svému zeti Antipatrovi. Etruská města Volsinie, Perusia a Arretium žádají Římany o mír.

293 Seleukos Níkátor činí svého syn Antiocha spoluvládcem a dává mu svou mnohem mladší ženu Stratoníku (dceru Démétria Polyorkéta) za manželku. Po smrti Čandragupty se vládcem říše Maurjů stává jeho syn Bindusára. Démétrios zakládá v Thessálii město Démétriáda.

292 Při koupání v moři se utopil Menandros, komický básník, který napsal prý přes 100 komedií. Antigonos Gonatás, syn Démétri a Filé, potlačuje povstání v Boiótii. Na Rhodu byl v této době v přístavu dokončen zdejší kolos, jeden z divů světa.

291 Aeskulapovi byl v Římě zasvěcen chrám. Démétrios dobývá Théby a musí bojovat i s Pyrrhem a Aitóly.

290 Po Archidámovi IV. se spartským králem stává jeho syn Eudámiodás II. Démétrios se žení s Lanassou a obsazuje Kerkýru.

289 creati sunt tresviri aere auro argento flando feriundo ergo editum est primum aes grave. zemřel Agathocles a podle jeho závěti je v Syrakúsách vyhlášena demokracie. milites eius Mamertini ex Campania ceperunt Messanam ibique sibi domicilium constituerunt. Démétrios s novou manželkou triumfálně vjíždí do Athén a zahájí přípravy na tažení do Asie. Pyrrhos se neúspěšně pokusí o dobytí MAkedonie.

288 vládci království Čchin a a Čchi se domlouvají o rozdělení sfér vlivu, po porážce ostatních zemí by se čchinský král měl zvát západním císařem a čchiský východním. Ptolemaios, Seleukos a Lýsimachos s Pyrrhem uzavřou koalici proti Démétriovi. Ten je poražen a musí prchnout z Makedonie, kterou si mezi sebe rozdělí Pyrrhos a Lýsimachos. To se nelíbí Antipatrovi, že přichází i o zbytek Makedonie, je tedy svým tchánem Lýsimachem zabit a jeho žena Eurydiké je poslána do vězení. Démétriova žena Filé páchá sebevraždu. Démétrios se dostává na Peloponés k synovi Antigonovi. Umírá Meng-c' (mencius), šiřitel konfucianismu, autor spisu o 7 knihách, pojednávajícím o státu, morálce atd.

287 post tertiam secessionem leges possunt scisci a plebe sine senatu. Pyrrhus expulsus est ex Macedonia. Seleukovu synovi Antiochovi se narodil syn Antiochos. Umírá ředitel Lýkeia Theofrastos, autor mnoha přírodovědných spisů. Démétrios se přeplavuje do Asie a v Mílétu se žení s Ptolemaidou. V Egyptě se v této době zavádí kult Sarapida..

286 Athény vyhánějí Démétriovu posádku. Démétrios je poražen Lýsimachovým synem Agathoklem. Ptolemáios obsazuje Tyros a Sidón. Janský vládce se dohodne s vládci Čchi a Čchin o rozdělení moci, on by se zval severním císařem.

285 Démétrios se na jaře vzdává Seleukovi. Pyrrhos bojuje s Lýsimachem. Ptolemaios se vzdává vlády a za svého nástupce určí svého mladšího syna Ptolemaia II. (syna Bereniky) To ale urazí jeho nejstaršího syna Ptolemaia Kerauna (syna Euridiky), který se stal velitelem Lýsimachových vojsk. Lýsimachos se oženil s jeho nevlastní sestrou Arsinoé, která jej donutí k povraždění příbuzných z prvního sňatku. Ptolemaios II. povolává do Alexandrie elegika Alexandra Aitóla, aby v místní knihovně uspořádal tragédie a satyrská dramata.

284 byla založena Achájská liga městy Dymé, Patrai, Tritaiia a Farai. Brzy se k nim připojil Aigion, ktereý se stal hlavním městem Ligy. Čao, kníže z Jan vysílá svého generála Jüe I proti Čchi. Lýsimachos nakonec vyžene Pyrrha z Makedonie a ovládne zemi celou.

283 Démétrios umírá v Seleukově zajetí. Jeho syn, Antigonos Gonatás, přijímá královský titul. Lýsimachos odsuzuje k smrti svého syna Agathokla. Umírá Ptolemaios, syn Lagův, dávný Alexandrův přítel. Alexandros Aitólos odchází z Alexandrie.

282 V Egyptě umírá na uštknutí zmijí Démétrios Falérský, autor filosofických spisů.

281 v únoru v bitvě u Kurupedia Seleukos poráží Lýsimacha, který je v bitvě zabit. Filetairos, Lýsimachův správce Pergama, Filetairos, se přidává k Seleukovi a osamostatňuje se. Seleukos se přeptravuje do Evropy, aby se zmocnil celé bývalé Alexandrovy říše. U Lýsimacheie je ale koncem léta zavražděn Ptolemaiem Keraunem. Filetairos se postará o Seleukův pohřeb. Nástupcem Seleukovým je jeho syn Antiochos. Ptolemaios Keraunos je provolán makedonským králem, bere si Arsinoé a nechá povraždit všechny její potomky kromě nejstaršího syna Ptolemaia. Taranťané jsou římany u svých hradeb poraženi a posílají posly k épeirskému králi Pyrrhovi o pomoc proti Římu.

280 Nový král Antiochos se ihned pokouší, ale marně, dobýt Bythínii. Je založen Achájský spolek. Na Faru, ostrově u Alexandrie, je dokončen maják, jeden z divů světa. Pyrrhos, král Épeiru, 20 000 pěšáků, 3000 jezdců a 20 přepravuje do Itálie. Poráží pak Římany s velkými ztrátami u Hérakleie a posílá posla Kínea do Říma, aby vyjednal mír s tím, že jih Itálie má patřit Pyrrhovi. Ap. Claudius svou řečí přiměje senát k odmítnutí míru.

279 Na jaře zvítězí Pyrrhos během dvou dnů nad Římany u Auscula, ale s obrovskými ztrátami (> Pyrrhovo vítězství). Poté se k němu dostaví poselstvo ze Syrakús, které jsou obléhány punskou flotilou. Pyrrhos se vydává na Sicílii. Karthágo tak uzavírá s Římem smlouvu proti Pyrrhovi. Pyrrhos je jmenpván na Sicílii králem, tento post daruje svému synovi Hellénovi. Do Řecka vpadli Keltové. Vdova po Lýsimachovi, Arsinoé, se vrací do Egypta. Vojevůdce Jüe I z Janu během pěti let dobyl na sedmdesát měst v Čchi - svobodná zůstala jen dvě. Umírá však janský kníže Čao a jeho nástupce sesazuje Jüe Iho, nahradiv jej Čchi Jiem. Odvolání Jüe Iho využije čchinský vojevůdce Tchian Tan, kterému se podaří janskou armádu vyhnat a Čchi Jieho zabít. V Alexandrii jsou slaveny první ptolemaie.

278 Ptolemaios Keraunos je zabit v boji s Kelty. Jeho hlava je napodnuta na kopí nepřátelům na postrach. Kelty poráží král Antiochos a získává si tak přízvisko Sótér. Nicméně Keltové se v Malé Asii usídlili. Jiná část Keltů (150 tisíc pěších a 15 tisíc jezdců), vedená Brennem, plení Makedonii a Řecko. Obléhají Delfy, bráněné 4 tisíci muži. Část hory spadne na Kelty, kteří jsou zcela zničeni, Brennus spáchá sebevraždu. (Galatie). Alexis píše komedii Hypobolimatos (Podvržený). Čchinská armáda vpochoduje de Jing, hlavního města státu Čchu

277 Antigonos Gonatás poráží Kelty u Lýsimacheie a je prohlášen makedonským králem.

276 Antigonos Gonatás vítězí nad Antipatrem Etésiou, který se snaží uzurpovat makedonský trůn. Antigonos se na podzim žení se svou sestřenicí Filé, nevlastní sestrou Antiocha I. Elegik Alexandros Aitólos a didaktický básník Arátos jsou povoláni na dvůr Antigona Gonata v Makedonii. Arátos opředvede u příležitosti králova sňatku hymnus na Pana. Pyrrhos se s neúspěchem přepravuje ze Sicílie zase do Itálie.

275 Antiochos poráží v Malé Asii Galaty. Seleukeia nad Tigridem je prohlášena metropolí východních satrapií Antiochovy říše místo Babylónu. Pyrrhus je Římany poražen u Maleventa (Beneventa) a následně se na podzim vrací s nepořízenou zase do Épeiru, zanechav v Tarentu posádku o 8000 pěšácích a 500 jezdcích.

274 Antiochův zeť Magas prohlásí své panství, Kyrenaiku, za nezávislou na Egyptě a zahájí válku proti Ptolemaiovi II. Na Magovu stranu se přidá i Antiochos a později i Antigonos Gonatás. Začíná první syrská válka. Po tomto roce odchází Arátos na dvůr krále Antiocha, na jehož popud pak skládá svoji didaktickou báseň Fainomena o 1154 verších, v níž je zpracováno astronomické učení Eudoxovo. Pyrrhos se přeplavil z Itálie do Épeiru, v Makedoniei poráží Antigonu a zmocní se zeměAntigonos se odebral do Thessálie, odkud s keltskými žoldáky obnoví válku, je ale poražen Pyrrhovým synem Ptolemaiem.

273 obyvatelé Rhégia jsou zabiti kampánskými legiemi. Řím násilníky tvrdě potrestal. Ptolemaios II. uzavírá smlouvu o přátelství s Římem

272 byl dobyt Tarent a Livius Andronicus, budoucí překladatel Odyssei do latiny, byl jako chlapec odvlečen do Říma. Pyrrhos se snaží dobýt řeckých měst, je však odražen od Sparty a nakonec zabit při pouličních bojích v Argu (nějaká žena mu hodila na hlavu kámen ze zdi). Jeho hlava je donesena Antigonovi. Hellénos, Pyrrhův syn, se Antigonovi vzdá a je poslán s ostatky otce do Épeiru. Králem se zde stává Alexandros, syn Pyrrhův

271 Byl uzavřen mír mezi Antiochem a Ptolemaiem II., který po 1. syrské válce posílil svůj vliv na pobřeží Levanty, ale i dále. V Athénách umírá filosof Epikúros.

270 asi tohoto roku umírá Alexis, autor 245 komedií (známo 136 titulů), učitel a strýc Menandrův. Aristotimos se zmocňuje Élidy a prohlašuje se samovládcem, povraždí přední muže a oloupí aitólské exulanty. Nakonec je povstáním, vedeným starým Hellaníkem po 5 měsících tyrannidy svržen a zabit. 9. července umírá Arsinoé II. Antigonos Gonatás dobývá Euboiu. V Athénách umírá filosof Epikúros

269 v Římě jsou poprvé vydány stříbrné mince. Hierón II. poráží Mamertiny a stává se králem Syrakús.

266 Sparta uzavřela s Athénami spojeneckou smlouvu proti Antigonovi. Ke Sparťanům se připojují další řecké obce a také král Ptolemaios II. Vůdcem athénského lidu (prostatés) byl Chrémonidés se svým bratrem Glaukem. Je vyhlášena válka proti Makedonii. Antigonos je ale z druhé strany navíc přepaden vojskem Galatů, kteří nejdříve ale povraždili vlastní příbuzné a pak byli Antigonem poraženi. Zatímco vede Antigonos válku proti Athénám, makedonské území je pleněno épeirským králem Alexandrem.

265 jsou dobyty Volsiniae. Mamertini žádají pomoc proti Hierónovi Karthágo i Řím do Messény. Karthágo přijelo dříve a nasadili do Messény posádku. Mamertini Punům poděkovali a poslali je domů. Punský vojevůdce je zato ale doma popraven. Hierón II. se stává syrakúským králem.

264 zatímco se Punové spojili s Hierónem II. a oblehnou Mamertiny. V tu chvíli dorazí cs. Valerius a spojené vojsko porazil a Mamertiny vysvobozuje z obležení. Tím začíná 1. punská válka. Umírá Filémón, komediální básník, některá jeho díla známe z Plautova přepracování: Mercator (Emporos), Trinummus (Thesauros), Mostellaria (Fasma).

263 Hierón II. vyhlašuje neutralitu, vypoví spojenectví s Puny a posléze, stejně jako řada sicilských měst, uzavírá přátelskou smlouvu s Římem. Mezitím se punský vojevůdce Hannón přeplavuje s 60 000 pěšáky, 6 000 jezdci a 60 slony na Sicílii. Umírá pergamský správce (dynastés) Filetairos, ale jeho nevlastní syn a nástupce Eumenés se nehodlá podřídit Antiochovi.

262 Punové dobývají na Sicílii jedno město podruhém, Akragás obléhají 8 měsíců. Eumenés pomocí galatských žoldnéřů Antiocha poráží a tím se vlastně Pergamon stává definitivně nezávislým. Ptolemaios se zmocňuje Mílétu a nasazuje tam tyrana Tímarcha. Antigonos dobyl Korinthos, porazil spartského krále Área u Isthmu (ten padl a po něm nastoupil, Akrótatos). Antigonos také oblehl Athény, které nakonec kapitulovali. Do Peiraia byl aposlána stálá posádka. Chrémonidés s bratrem utekl do Egypta a stal se Ptolemaiovým nauarchem. Do čela Athén byl postaven jakýsi Apollodóros. Tak bylo povstání řeckých obcí potlačeno a spartský spolek se rozpadl.

261 Umírá král Antiochos Sótér a po něm nastupuje jeho syn Antiochos II. Eumenés poráží Antiocha II. u Sard. V Athénách umírá filosof Zénón. Antigonos Gonatás uzavírá mír s Ptolemaiem II.

260 Římané si postavili vlastní loďstvo (zatím 100 lodí) a zvítězí s Puny v námořní bitvě u Myl díky vynálezu padacího můstku, kterým se zachycovali na paluby nepřátelských lodí. Zhoršoval ale značně stabilitu lodi. 24. listopadu se narodil Jing Čeng jako syn korunního prince Jing C’-čchua (I-žena) z Čchin. Čchin se střetne s Čao v bitvě u Čchang-pching a poráží jej. Čao ztrácí více než 400 000 mužů.

259 Antiochos II. osvobozuje Mílétos od tyrana Tímarcha a dostává přízvisko Theos.

258 Vypukla 2. syrská válka mezi Antiochem II. a Ptolemaiem II. Ptolemaios je poražen v námořní bitvě u Andru.

256 Attius Regulus si vyžádal od senátu souhlas k výpravě do Afriky a cestou u mysu Eknon poráží punské loďstvo (na moři bylo asi 700 lodí a 350 000 lidí). Regulus se vyloďuje u Karthága a zahajuje diplomatické jednání s domorodými kmeny, z nichž se pak mnohé k Římu přidaly. Regulus zůstává s 15 000 vojáky v Africe, ale loďstvo posílá zpátky do Itálie. Sparťan Xanthippos zatím reorganizuje punské vojsko. Království Čchu dobývá království Lu.

255 Xanthippos na hlavu poráží Regula. Regulus je zajat Puny. Římané posílají záchranné loďstvo, které je ale zcela zničeno v námořní bouři (25 000 obětí). Regulus je poslán do Říma s požadavky Punů a sám jim doporučuje neuzavření míru. Podle svého slibu se vrací zpět a v Karthágu je umučen. Regulova žena je v Římě pokutována za mučení punských otroků. Athény získávají autonomii, ačkoli Antigonova posádka je stále ve městě. Ptolemaios II. uzavírá s Antigonem separátní mír.

254 Římané zahajují operaci na Sicílii, dobývají jednotlivá města a pevnosti.

253 Ptolemaios II. uzavírá s Antiochem II. příměří a dává mu svou dceru Béréniku za ženu. Věnem jsou sporná území. Antiochos se proto musí rozvést se svou předchozí ženou Laodikou (dcerou Antiocha I. a Stratoníky!). Do Alexandrie dorazilo bosporské poselstvo od krále Perisada II.), aby projednalo otázku vývozu pečiva. Narodil se Antigonos Dósón, synovec Antigona Gonaty.

252 Po Akrotatovi se spartským králem stává jeho syn Áreus II. Alexandros, syn Kratéra, povstal proti Antigonovi Gonatovi a odtrhuje od Makedonie Korint a Euboiu.

251 v tomto roce se asi narodil v Sarsině T. Maccius Plautus. Arátos vytáhl na podzim z Argu do svého rodného Sikyónu a sesadil tyrana Nikokla. Z emigrace pak přivedl 600 občanů. Bylo třeba přerozdělit majetek, ale Arátos nechtěl nikomu uškodit. Jeho hostinný přítel Ptolemaios II. mu pak poskytl dostatečné prostředky, aby mohl svůj záměr provést: mohl vyplatit majetek, někdo se případně spokojil jen s penězi. Po Áreovi se spartským králem stává vnuk Kleomena II. Leónidás II.

250 asi v tomto roce se Antiochův správce Diodotos prohlásí králem a zakládá tak řecko-bakterské království na území Sogdiany a Margiany. Na čchinský trůn nastupuje Siao-wen, ale umírá už po třech dnech. Na trůn se pak dostává Jing C’-čchu pod jménem Čuang-siang. Hlavním ministrem jmenuje Lü Pu-weje a jmenuje jej vévodou z Wen-sinu. Arsakés (Arašk) zorganizuje povstání proti Seleukovcům v severní Parthii (Parthav). Jako sídlo si zvolil A(ar)aškabad (dnes hl.m. Turkmenistánu). Arátos se na podzim vydává do Egypta.

249 v Římě poprvé se konaly stoleté hry. P. Claudius je Puny poražen v námořné bitvě u Drepana. Umírá Alexandros, syn Kretérův, který vládl v Korinthu.

248 Po smrti Arsakově, zakladateli parthské říše, se stává 20. září jeho bratr Tiridatés (Teerdaad) králem nového státního útvaru.

247 na Sicílii je poslán Hamilkar Barkasa chrání zde punské državy proti Římanům. Umírá král Antiochos II. Theos a rozvine se boj mezi Laodíkou a Bérénikou, protože každá chce na trůn prosadit svého syna. Laodíké nechala zabít Béréníku i s jejím synem a posadila na trůn svého syna Seleuka II.

246 Hamilkarovi se narodil syn Hannibal. Umírá Ptolemaios II. a novým egyptským králem se stává jeho syn Ptolemaios III. Euergetés (Setpenre Šesepanchamon). Po nástupu na trůn se Ptolemaios III. ožení s Bereníkou, dcerou kyrénského vladaře Maga, čímž se Kyréné připojí k Egyptu. Smrt své sestry si bere za záminku pro tažení do Sýrie a začíná 3. syrskou válku. Ptolemaios III. se dostate až do Babylónie a dobude i Seleukeiu nad Orontem. Kolem tohoto roku se Apollónios nepohodne s Kallimachem o charakteru svých Argonautik. Nepochopený básník odchází na Rhodos - odtud pak Apollónios Rhodský. Kallimachos píše v této době Vlasy Bereničiny. Zde pak své dílo přepracoval a znovu vydal. Ptolemaios III. jmenuje Eratosthena z Kyrény správcem alexandrijské knihovny. Eratosthenés se zde věnuje všem možným vědám, především pak mathematice, ethice a zeměpisu (Geógrafika). Umírá čchinský vládce Čuang-siang a na trůn nastupuje jeho syn Jing Čech. Tou dobou se dostává ke dvoru Li S’ (ze státu Čchu), který právě absolvoval vzdělání u konfuciánského filosofa Süana. Hlavním ministrem je stále Lü Pu-wej.

245 Samosprávnými orgány Achájské ligy byly shromáždění  (synodos) a rada (synklétos). Členy se stávali občané ligy podle věkového nebo majetkového cenzu. V čele ligy pak stála skupina démiurgů v čele se dvěma stratégy. Ovšem od tohoto roku byl v čele pouze jeden stratég a to Arátos. Ten byl volen každý druhý rok, protože stratégem nemohl být jeden člověk dvakrát po sobě. Dalšími funkcionáři byli hipparchos, nauarchos a tajemník. Ptolemaios III. dobyl Seleukii v Pierii a upevnil tak svou vládu nad Koilé Sýrií

244 Antigonos v létě získává opět Korint. Po Eudámidovi II. se spartským králem stává jeho syn Ágis IV. Tyranem v Megalopoli se stane Lydiadés.

243 Ágis IV. navrhuje zrušení dluhů a přerozdělení země tak, aby mohli Sparťané i perioikové dostat 19500 pozemků. Státu měly v počáteční fázi připadnout pozemky o ceně 600 talentů a více. Bohaté vrstvy se přidali ke druhému králi Leónidovi, který byl v opozici k Ágidovi. Arátos v létě osvobozuje Korint. Velitelem achájského vojska je jmenován Ptolemaios III. Spojencem achájského spolku se stává i Sparta, kde se na podzim stal eforem Lýsndros, přítel krále Ágida.

242 poprvé byl v Římě zvolen praetor peregrinus. v Říměš bylo postaveno poslední velké loďstvo. Králi Seleukovi II. se narodil syn Antiochos. Kvůli nesouhlasu s pozemkovou reformou byl ze Sparty vyhnán král Leónidás II. a je nahrazen Kleombrotem II. Na podzim byli vyměněni efoři (mezi nimi i Agésiláos, Ágidův strýc) a zákon byl přijat. Dluhy byly smazány.

241 v bitvě u Aegatských ostrovů je punské loďstvo poraženo a Hamilkar Barkas zahajuje vyjednávání o míru. Podle mírové smlouvy musí Punové opustit Sicílii (zbraně si ale mohou nechat), zaplatit válečnou kontribuci 3200 talentů, a stát se římskými spojenci.  C. Aurelius Cotta cs.  nechal postavit silnici Via Aurelia z Říma do Ligurie. Proti Karthágu povstali jeho žoldnéři, protože nedostali zaplaceno, Punové musí najmout proti nim nové. Agésiláos blokuje uskutečňování pozemkové reformy, protože sám má velký majetek. Ágis s vojskem odtáhl a opozice opět povolá druhého krále Leónida II. Když se král Ágis IV. vrátí je efory odsouzen k smrti a spolu se svou matkou a babičkou pověšen.  Po něm se spartským králem stává jeho syn Eurydámidos. Antiochos Hierax napadl svého bratra Seleuka II. a porazil jej v bitvě u Ankyry. Jeho keltší žoldáci ho chtěli po bitvě zabít, ale on se vykoupil a uzavřel s nimi spojenectví. Zemřel scholarchés střední Akadémie Arkesiláos. Ptolemaios III. na podzim uzavírá mír se Seleukem II. Po smrti pergamského vládce Eumena se jeho nástupcem stávájeho synovec Attalos, který u pramenů Kaiku poráží Kelty. Státy Čchu, Čao, Chan a Wej uzavřeli společnou smlouvu o obraně proti státu Čchin

239 v Rudiích v Kalábrii se narodil Q. Ennius. Umírá makedonský král a řecký hegemon Antigonos Gonatás a na trůn nastupuje jeho syn Démétrios II. Achájský a Aitólský spolek uzavírají spojenectví..

238 Karthágu se i s pomocí žoldnéřů najatých s římským povolením v Itálii podaří potlačit žoldnéřské povstání. Karthágo chce posílit svůj vliv na Sicílii, ale místní proti němu povstávají. Attalos vítězí nad Galy u Pergama a prohlásí se králem Pergama. Králi Démétriovi se narodil syn Filippos. Jing Čeng dosahuje dospělosti. Tou dobou proti němu ale zvedne povstání milenec jeho matky a přítel Lü Pu-weje Lao Aj. Je ale poražen a popraven. Diodotos se prohlašuje králem Baktrie, nezávislým na Seleukovcích..Arsakés dobývá parthskou satrapii a odtrhuje ji od seleukovského státu.

237 Římané anektují Sardínii a pak i Korsiku (a vypíší do v dodatcích k mírové smlouvě). Na rok je zavřen Ianův chrám (mír). Hamilkar Barkas převádí 20 000 mužů (i se svým synkem Hannibalem) a nějaké slony do Hispánie a její zahajuje dobývání (zničí tartésskou říši a zakládá Lucentum - Alacant). Ptolemaios III. zahajuje stavbu chrámu boha Hóra v Edfú (Apollónopoli). Lü Pu-wej je zbaven hodnosti hlavního ministra a poslán do vyhnanství do Luo-jangu i se všemi svými přívrženci. Jing Čeng mimoto vydává edikt o vyhoštění všech cizinců z Čchin. Na naléhání Li S’ho jej ale zruší. Sám L’Si je jmenován předsedou nejvyššího dvorního soudu a je vlastně hlavním rádcem panovníka.

236 narodil se P. Cornelius Scipio (Africanus). Po smrti Leónida II. se spartským králem stává jeho syn Kleomenés III., který se pouští do pozemkové reformy podle Ágidova plánu. Seleukos II. uznává právo Antiocha Hieraka na Malou Asii..

235 Cn. Naevius poprvé představuje v divadle své kusy. Lýdiadés, tyran Megalopole se připojuje k Achájskému spolku a je zvolen stratégem na příští rok.

234 v Tusculu narodil se M. Porcius Cato Maior. Lydiadés se stává poprvé stratégem Achájského spolku.

232 C. Flaminius se stává tribunem lidu. V Athénách umírá stoický filosof Kleanthés, původně boxer (Ducunt volentem fata, nolentem trahunt). Makedonii napadli Dardanové.

231 Řím posílá do Hispánie poselstvo, aby se Hamilkara zeptalo, co on to tam vlastně dělá. Ten odvětí, že shání prostředky na zaplacení válečných kontribucí Římu.

230 Jing Čeng ze státu Čchin dobývá zemi Chan. Umírá Aristarchos ze Samu, astronom, který jako první pochopil héliocentrický systém.

229 Hamilkar padl v jakési bitvě s domorodci v Hispánii. V jeho činnosti pokračuje jeho zeť Hasdrubal. Římané vedou válku s ilyrskou kráílovnou Teutou, vdovou po králi Agrónovi. Urazila římské poselstvo a nechala popravit jednoho z poslů. K Achájské lize se připojí Argos (poté co se Aristomachos zříká tyranské moci) , Trozéna a Hermioné. Kleomenés III. zahajuje válku proti lize. Umírá makedonský král Démétrios a zanechává po sobě malého syna Filippa. Regentem je ustanoven Démétriův bratranec Antigonos Dósón. Achájský stratég Arátos se snaží podplatit velitele makedonské posádky Diogena, aby se Athény připojili k Achájskému spolku.

228 Teuta je poražena a ilyrští piráti jsou donuceni k zemědělství. To vyvolá velké sympatie Řeků k Římanům, ti jsou zváni k řeckým (isthmickým) hrám. Spartským králem se stává Archidámos V., syn Eudámida II. K Achájskému spolku se připojí Aigína. Achájská liga, jejímž stratégem se stává Aristomachos, chce pod svůj vliv dostat celý Peloponés a vyhlašuje válku Spartě. Arátos nechce dopustit, aby došlo k bitvě s Kleomenem u Pallantia a pohádá se s Lydiadem. Attalos poráží Antiocha Hieraka a stává se pánem celé Malé Asie. Jing Čeng dobývá Čao

227 na Sicílii je poslán první římský místodržící (nikdo jiný než C. Flaminius), Sicílie se tak i fakticky stává první římskou provincií. Král Kleomenés Achájce poráží u hory Lýkaion v Arkádii. Arátos se ale zmocňuje Mantineie. Druhý spartský král Archidámos je zavražděn krátce po návratu z vyhnanství. Místo něj na trůn nastoupí Eukleidés, syn Eurydámida. Kleomenés III. vítězí nad Achájskou ligou v bitvě u Laodikeie, v níž padne Lydiadés. V zimě se vrací do Sparty.

226 Keltové se dostávají přes Alpy a usazují se v severní Itálii. Hasdrubal zakládáNové Karthágo (Cartagena) a dostává se až po po řeku Sucro. Řím s ním uzavírá smlouvu o tom, že nesmí překročit Iber (Ebre). M. Claudius Marcellis poráží Kelty. Kleomenés v zimě po návratu do Sparty dal popravit čtyři z pěti eforů (ten poslední se zachránil, protože si všichni mysleli, že už ho někdo zabil). Bylo dáno občanství 4000 perioikům a přerozdělí půdu. Oslabuje vliv gerúsie a nahrazuje ji sborem patronomů. Jako druhého krále si přibírá bratra Eukleida. O pomoc ho žádají Mantinejští a on tvrdě porazí achájského stratéga Hyperbata u Hekatombaie. Byla uzavřena mírová smlouva, podle níž se Kleomenés má stát hegemonem Achájské ligy. To se ale nelíbí Arátovi, který žádá o pomoc Antigona Dósóna. Rhodos je ztižen ničivým zemětřesením.

225 Jing Čeng ze státu Čchin dobývá stát Wei. Ptolemaios III, začíná finančně podporovat Spartu místo Achájského spolku. Kleomenés opět vyvolává válku proti Achájské lize. V červenci mu otevírá brány Argos a v srpnu Korint. V Sikyónu oblehne spartský král Aráta. Na podzim se achájské shromáždění rozhodne pozvat Antigona Dósóna a předat mu Korint. Venetové se dobrovolně připojili k Římu.

224 C. Flaminius opět válčí s Kelty v severní Itálii. umírá král Seleukos II. Kalliníkos, po němž krátce vládne jeho starší syn Seleukos III. Antigonos Dósón se dostane na Peloponésis. Kleomenés III. ztrácí Argos a vrací se do Sparty. Antigonos Dósón zakládá s Arátem Hellénský spolek.

223 Seleukos III. Keraunos padne při výpravě proti pergamskému králi Attalovi. Po jeho smrti nastoupí na trůn jeho bratr Antiochos III. Antigonos Dósón, spojenec Achájské ligy, napadne Mantineiu, občany povraždí nebo prodá do otroctví, město je zničeno a rozkradeno. Kleomenés rozboří město Megalopoli.Rhodos byl napaden ničivým zemětřesením, ale největší hellénističtí vládci mu nabídli pomoc. Jing Čeng ze státu Čchin dobývá stát Čchu

222 C. Flaminius poráží keltské kmeny Bóiů a Insubrů a dobývá insuberské středisko Mediolanum (Milán). Jing Čeng ze státu Čchin dobývá stát Jan. Antiochos III. si bere za manželku Laodiku, dceru pontského krále Mithridata III. Antigonos Dósón je vyzván Arátem k válce proti Spartě a v bitvě u Sellasie krále Kleomena III. poráží (Kleomenés má 20 tis. vojáků, Antigonos 28 tis.), ten prchá do Egypta. Babylónský Molón se vzbouří proti Antiochovi III.

221 v Římě je postaven circus Flaminius. Hasdrubal je zavražděn a jeho nástupcem se stává Hamilkarův syn Hannibal. Iberský kmen Torteletů žádá od Hannibala pomoc proti městu Saguntu. Umírá Ptolemaios III. a novým králem se stává Ptolemaios IV. Filopatór. Fakticky však vládne nejvyšší kněz Sósibios a král tráví čas na zábavách. Kleomenés III. spolu s králem Ptolemaiem vymýšlí plán návratu do Sparty. Byla zabita i jeho matka a děti. Spartským králem se stává vnuk Kleombrota III. Agésipolis III. Antigonos Dósón vstupuje do Sparty, který je včleněna do nového Hellénského spolku, kam patří i Achájská liga, a jejímž hegemonem je makedonský král. Antigonos Dósón ale při tažení na sever brzy umírá a vlády se ujímá mladý Filippos V. Antiochos se neúspěšně pokouší o vedení války v jižní Sýrii. Jing Čeng, vládce Čchin bez boje vstoupí do Čchi, díky podplácení aristokracie. Po tomto úspěchu se Jing Čeng prohlašuje za Prvního svrchovaného císaře (Š'-chuang-ti). Říše je rozdělena do 36 prefektur (ťiun), ty se dělí na okresy (sian), pak na siangy a li (občiny). Hlavou prefektury byli Ťiun šou, které jmenoval přímo císař. V čele dvora stojí čcheng-siang (1.ministr), tchai-wei (maršál) se stará o vojenské záležitosti a ju-ši (censor) kontroluje práci úřednictva

220 C. Flaminius censor nechává postavit silnici (Via Flaminia) z Říma do Ariminnia. ludi plebei celebrabantur ab hoc anno quot annis. Antiochos III. poráží médského satrapu Molóna, který se prohlásil nezávislým kralem a ohrožoval Mezopotámii. Molón páchá sebevraždu a Antiochos se vrací do Sýrie. Strýc Antiocha III. povstává v Malé Asii proti vladaři. Vůdci Aitólského spolku, Dorymachos a Skopas zaútočili na Messénii, která zavolala na pomoc Achájskou ligu. Aitólové sice odešli od Messény, ale vtrhli do Arkádie, kde porazili Aráta. Potom vyrabovali město Kynaithé. Král Filippos jim vyhlašuje válku.

219 Římem je vedena na žádost řeckých měst válka proti Démétriovi na ostrově Faru (Hvar). Založena Cremona a Placentia k romazinaci keltských oblastí. Hannibal 8 měsíců obléhá Saguntu a zničí je. Zatím Antiochos III. úspěšně bojuje ve Foinikii a Palestině a podrobuje si většinu Koilé Sýrie - dobývá Seleukeiu nad Orontem a Tyros s Ptolemaidou díky zradě Theodota z Aitólie. Kleomenovi dojde, že se mu Ptolemaios nechystá pomoci při znovuzískání Sparty, vyvolá v Alexandrii proti němu povstání. To je ale potlačeno a Kleomenés je donucen spáchat sebevraždu. Ve Spartě dochází k povstání mládeže, věrné odkazu Kleomenova, jsou povražděni efoři a je uzavřeno spojenectví s Aitóly. Králem se stává Lýkurgos. Proti němu zvedá povstání Cheilón, ten ale musí prchnout do Acháie. Římané poráží Démétria, dynasta z ostrova Faru (Hvaru), který jim prve pomáhal v illyrské válce. Spojenectvím s Makedonií ale porušil smlouvu z Římany. Nyní prchá ke králi Filippovi. Š'-chuang Ti posílá Su Fu-tonga hledat pramen mládí. Su Fu-tong se vyptával tisíce dětí a nakonec vyplul na východ. Údajně se dostal až do Japonska, které osídlil.

218 na jaře přichází do Karthága římské poselstvo se stížností za zničení Sagunta. Je vyhlášena 2. punská válka. Hannibal mezitím překračuje s 50 000 pěšáky, 9000 jezdci a 30 slony Iber. Hannibalův bratr Hasdrubal zůstává s částí vojska v Hispánii. Claudiovým zákonem je senátorům zakázana obchodní činnost. Hannibal táhne jižní Gallií a v září se dostává do Alp, které během 15 dní překročí. P. Cornelius Scipio Maior se chystá na vyplutí do Hispánie, ale doví se o Hannibalově postupu a zůstane v Itálii, do Hispánie pošle bratra Cn. V říjnu se Hannibal dostává do Itálie, poráží kmen Taurinů a získává 15-20 000 nových posil z keltských dobrovolníků. V listopadu poráží Hannibal jízdní oddíl na řece Ticinu, cs. P. Cornelius Scipio Maior zraněn, ale zachráněn synem. P. Scipio Maior je opět poražen v prosinci Hannibalem u říčky Trebie.

217 Hannibal táhne na jih a přes bažiny na říčce Amo obchází Řím (přichází o oko a posledního slona). Rozdrcuje římské vojsko konsula C. Flaminia (ten padne) u Trasimenského jezera, počká si na dalšího konsula a toho také porazí. Jmenován diktátor Q. Fabius (dictus Cunctator), který se snaží zabránit přímému střetu Hannibala s Římany. Proti jeho politice se postaví magister equitum Minucius Rufus - je postaven jako 2. diktátor. Po neúspěšném střetnutí s Puny se ale diktatury vzdává. P. a Cn. Scipionové zatím bojují (25 000 vojáků) v Hispánii. Ptolemaios IV. (70 000 pěšáků, 5000 jezdců a 73 slonů) se vydává na tažení proti Antiochovi III. Ptolemaiovi se pak skutečně podaří Antiocha (62 000 pěšáků, 6000 jezdců a 102 slonů) u Rafie 22. června porazit. Sósibios pak vyjednal nevýhodný mír, kterým se Ptolemaios vzdal syrských měst. Tak skončila 4. syrská válka. Mezi Filippem V. a Aitólským spolkem je uzavřen mír v Naupaktu, který jen zachoval status quo. Tak skončila spojenecká válka, v níž bylo spáleno sídlo Aitólského spolku Thermon. Na Samothráce se narodil budoucí gramatik Aristarchos.

216 senát se rozhodne k uskutečnění bitvy s Hannibalem (40 000 Římanů a 40 000 spojenců, 6000 jezdců). Konsulové C. Terentius Varro a L. Aemilius Paulus přivedou vojsko k řece Aufidus u osady Cannae. Proti nim se postaví Hannibal se 40 000 pěšáky a 10 000 jezdci. Hannibal zkrátka a dobře římskou armádu naprosto zlikviduje. Filippos se chystá podniknout námořní výpravu do Itálie, ale donáší se mu, že se blíží římská flotila (což je omyl), a proto zůstane v Makedonii.

215 Hannibal táhne Itálií a uzavírá smlouvy s italskými obcemi a kmeny, přidá se k němu i Kapua. Filippos V. posílá k Hannibalovi posly a uzávírá s ním spojenectví. P. a Cn. Scipionové překračují Iber. Začíná 1. makedonská válka Říma s Filippem V. (nemůže tedy pomoci Hannibalovi). Nepokoje v Messéně, Filipposs nepodpoří oligarchii, ale dopustí její povraždění. Arátos ho kritisuje. Š'-chuang Ti posílá 300 000ovou armádu proti kmenu Siun-nu a poráží jej.

214 umírá syrakúský král Hierón II., dlouholetý spojenec Říma., jeho vnuk a nástupce Hieronymos je hned zavražděn. Nová demokratická vláda naváže kontakty s Hannibalem, následují je další sicilská města. Démétrios z Faru je zabit při nezdařeném útoku na Messénu. Filippos V. pustoší Messénii a unáší Arátovu snachu Polykrateiu. Š'-chuang Ti ovládne severní břeh Chang-che. Hranice je vrácena opět ke zdi postavené královstvím Čao. Císař se rozhodne pospojovat stávající zdi ve Velkou čínskou zeď, zřizuje 44 nových okresů (sian) podél zdi. Císař táhne proti kmeni Jüe (oblast Kuang-tungu). Vojsko se potýká s mnohými potížemi, jsou ohrožováni nemocemi, v tropickém lese se ztrácejí a jsou přepadáváni domorodci.

213 Římané se snaží znovudobýt Sicílii. Antiochos III. popravuje svého bývalého maloasijského satrapu Achaia, který se prohlásil králem a táhl proti Sýrii. Filippos nechal otrávit achájského předáka Aráta. Li Si, čínský 1.ministr navrhl spálení všech hostorických knih (aby nemohla být podlomena autorita císaře), nenapsaných čchinskými historiky. Kdo by do měsíce nespálil tyto knihy, čekalo by ho 4 roky vězení. To je uskutečněno, v této souvislosti je upáleno i víc než 460 učenců

212 Aitólský spolek uzavírá smlouvu s Římem (M. Valerius Levinus) o rozdělení kořisti z války, kterou s Filippem V. pro Řím vybojovává. Římané se mstí odpadlým městům v Itálii i na Sicílii, dobývají Capuu,  Akragás a v zimě začínají obléhat Syrakúsy. Hannibal stane před Římem. Filippovi V. se narodil syn Perseus. Antiochos III. si podrobuje Arménii. Š'-chuang Ti trpí chorobnou podezřívastí ke svému světu, však na něj již bylo podniknuto několik neúspěšných atentátů. Pátrá po elixíru nesmrtelnosti, protože se velmi bojí zemřít a stále se stěhuje mezi svými paláci. Ve Sian Jangu nechá zaživa upálit asi 460 učenců

211 M. Claudius Marcellus dobývá Syrakúsy, při čemž je jakýmsi římským vojákem zabit i Archimédés. Hasdrubal poráží oba Scipiony (oba padnou). Ani po třech letech války s kmenem Jüe nepřinese téměř žádné výsledky. Císař posílá na jih nocou armádu, která dobude státy Nan-jüe (Namviet) a Ou-lo (Aulak). Zde byly založeny tři nové prefektury (ťiun) Nan-chaj, Kuj-jang a Sian. Nadvláda Čchinů je zde ale spíše nominální

210 do Hispánie je poslán mladý P. Cornelius Scipio (vyloďuje se v Emporiu) a stává se velitelem vojska místo svého otce a strýce. V čele Sparty stane tyran Machanidés.V Ša-čhiu (provincie Che-pei) umírá Š'-chuang-ti během inspekční cesty. Jeho hrob je obklopen ohromnou terakotovou armádou. Eunuch Čao Kao a Li Si zorganizují spiknutí proti korunnímu princi Fu Suovi a generálu Meng Tianovi. Předloží jim totiž císařský dekret o tom, že mají spáchat sebevraždu. Na trůn je vyzdvižen císařův mladší syn Chu Chai (jako Er-š'-chuang-ti). Na popud Čao Kaa jsou provedeny radikální čistky dokonce i v císařské rodině.

209 P. Scipio dobývá Nové Karthágo. Římané znovu dobývají Tarent a Kampánie je prohlášena za ager publicus. Ptolemaiovi IV. se narodil syn Ptolemaios. Hospodářská krize v Egyptě a nedostatek stříbra zapříčinilo zavedení měděných mincí. Attalos se přidává k válce proti Filipovi V. Čchen Šeng a Wu Kuang stanou v čele rolnického povstání proti císařské vládě Čchin, které začalo hádkou s důstojníky u odvodu. Během tažení se armáda rolníků stále zvětšuje a v Čang Čchu je Čchen Šeng prohlášen králem. Ten se opevní v Čchen-sianu (Che-nan) a rozdělí své vojsko na tři části. Jeho vojevůdce Čou Wen je překvapen u Sian-jangu císařským generálem Čang Chanem a poražen. Později spáchá sebevraždu, pronásledován Čang Chanem.

208 P. Scipio u Baeculy poráží Hasdrubala a ten se zbytkem vojska prchá do Gallie. Iberové nabízejí Scipionovi královskou hodnost. Padne pětinásobný konsul Mercellus. Antiochos III. uzavírá mír s parthským Arsakem III. (kterého ale předtím porazil) , uznává jej samostatným vládcem, a zahajuje tažení do Baktrie. Spartský tyran Machanidés je poražen a padne u Mantineie ve válce proti achájskému stratégovi Filopoiménovi. K vládě ve Spartě se dostal Nabis. Attalos se vrací do Pergamu. Wu Kuang je zavražděn svým podřízeným a jeho armáda poražena. Čchen Šeng se stahuje do Čchen-fu, kde je ale zavražděn svým kočím. V Ta-ťe (prov. An-choj) povstane lid, který chce obnovit staré království Čchu. V čele revoluce stanou Siang Jü a Liu Pang a králem prohlásí pravnuka Chuaie, posledního krále Čchu. Válka pokračuje. Hunský (Hiung-nu) uprchl ze zajetí u kmene Jüe-č’, vrátil se do své země, zabil svého otce a začal sjednocováním mnoha kmenů tvořit novou říši ve Střední Asii.

207 Hasdrubal se dostal až do Itálie, aby pomohl bratru Hannibalovi, ale je poražen na Metauru. zemřel Livius Andronicus, první známý římský spisovatel, autor mnoha dramat a překladu Odyssei. Achájský stratég Filopoimenos poráží Sparťany u Mantineie. Císařský generál Čang Chan porazí a zabije strýce Siang Jüa a obklíčíčást povstalců v Ťu-lu. Siang Jü vytáhne proti Čang Chanovi a po úporném bojiobrátí císařské vojsko na útěk. Čang Chan se se svými 200 000 vojáky vzdá. Liu Pang pronikne soutěskou Wu-kuan k hlavnmímu městu Sian-jangu. Mezitím je Li Si zavražděn svým spolupracovníkem Čao Kaem. Ten zabíjí i 2. císaře a posadí na trůn jeho synovce C' Inga, jako kráne Čchin. C' Ing ale eunucha zabíjí. V té době je už ale hlavní město obléháno Liu Pangem, který přinutí C' Inga ke kapitulaci. Liu Pang ovládá západ od soutěsky Chang-u, což se nelíbí Siang Jüovi. Domluví se ale na smíru, protože Siang Jü má vojenskou převahu. Po tři měsíce pak plundruje Sian-jang. Prohlásí se králem západního Čchu, ačkoli stále respektuje svrchovanost krále Chuaje. Siang Jü sídlí v Pchen-čcheng. Země je administrativně rozdělena mezi 18 knížat, Liu Pang je prohlášen knížetem Chan.

206 Punové jsou definitivně vytlačeni z Hispánie. Antiochos III. formálně přijímá věrnost od baktrijského krále Euthydéma a dostává se až do Indie, kde uzavírá přátelské smlouvy s místními kmeny. Filippos zpustošil aitólské sídlo Thermon a Aitólové jsou nuceni uzavřít separátní mír. Liu Pang vytáhne za průsmyk Chang-u a podrobí si území za ním.

205 P. Sempronius Tuditanus uzavírá ve Foiníku mír s Filippem V. P. Scipio se vrací z Hispánie a stává se konsulem. Hannibalův bratr Magón sabotuje římský postup pirátskými způsobu z Menorky (Maó). P. Scipio přesvědčí senát o invazi do Afriky. Antiochos III. se vrací do Seleukeie nad Tigridem. Na podzim umírá Ptolemaios IV., ale jeho smrt je tajena. Liu Pang útočí na Siang Jüa a dokonce se dostane do Pcheng-čchengu, je ale poražen a prchá s několika oddíly. Později opět nabere síly a utká se se Siang Jüem mezi Sing-jang a Čcheng-kao (Che-nan)

204 Cn. Naevius byl vyhnán z Říma. P. Scipio přistává u mysu Farina v Africe s 15000 muži (2000 jezdců). Obléhá Uticu a zahajuje mírová jednání s Karthágem. Po roce byla přiznána smrt egyptského krále a byl oznámen jeho nástupce Ptolemaios V. Epifanés. Brzy umírá Sósibios a správcem se stává Agathoklés. Filippos V. posílá na Rhodos Hérakleida z Tarentu. Ve Filippově zájmu se Díkaiarchos věnuje pirátství.

203 senát souhlasí s mírovou dohodou. P. Scipio uzavírá spojenectví s numidským králem Massinissou, který posiluje římskou jízdu. Je poražen Massinissův sok Sifax a umírá. Hannibal je povbolán z Itálie zpátky do Karthága (s 15000 muži). Umírá Q. Fabius Cunctator. Liu Pang oblehne Čcheng-kao a Sing-jang. Nyní má on vojenskou převahu nad Siang Jüem a přemluví jej k uzavření příměří. Demarkační linií se měl dtát kanál Chong-kou (dnešní Čong-mou) - západ se má dostat k Chan a východ k Čchu. Během odsunu Siang Jüa na něj Liu Pang nečekaně zaútočí a následně jej v zimě oblehne v Kai-sia (Ling-pi v An-chui).

202 P. Scipio poráží Hannibala u Zamy. Hannibal prchá a doporučuje kartháginskému senátu přijmout mír za jakýchkoli podmínek. Je zpřísněna dosavadní smlouva: Karthágo ztrácí nárok na ostrovy, Hispánii i Afriku mimo původní území, Utika je prohlášena svobodným městem a Massinissa je uznán numidským králem. Kartháhu je dále zakázáno vést války mimo Afriku a tam pouze se svolením římského senátu, musí také zaplatit kontribuce v hodnotě 10 000 talentů, rozdělených na 50 let. Agathoklés je svržen a správcem Egypta se stává Tleptolemos. Filippos V. a Antiochos III. uzavírají smlouvu o rozdělení si mimoegyptských ptolemaiovských držav. Filippos V. obsazuje Lýsimacheiu a jiná města u Helespontu. Rhodos prosí Filippa o zmírnění jeho politiky vůči řeckým městům. Filippos slibuje, že ušetří aspoň Chios, ale vzápětí jej vyrabuje. Rhodos se rozhoduje k válce. Siang Jü prorazí s nevelkou skupinkou obležení a v Wu-ťiang páchá ve věku 32 let sebevraždu. Liu Pang se tři měsíce po jeho smrti prohlásí vládcem (Kao-cu). Svým hlavním městem učiní Luo-jang a později Čchang-an. 1. ministrem je jmenován Siao Che, rádcem Čang Liang a generálem Chan Sin. Tak byla založena definitivně dynastie Západní Chan. Sedm největších vojevůdců dostalo titul wan (tj. král) a 130 spolubojovníků nového císaře titul chou a půdu.

201 zemřel Cn. Naevius autor eposu Bellum Poenicum a četných komedií (Tarentilla). Rhodos přiměje ke spojenectvíkrále Attala z Pergamu a jejich společná loďstva Filippau Chiu porážejí. . Makedonského krále to ale nazastavilo a sápe se dokonce na Pergamon. Na podzim je ale obklíčen Attalovými a rhodskými loděmi v přístavu v Bargylii. Zástupci Pergama a Rhodu jednají o Antiochovi a Filippovi v Římě. Řím nechá poslat Filippovi ultimátum. V Athénách jsou odsouzeni k smrti za svatokrádež dva Akarňané.

200 Filippos V. pomáhá Akarňanům jako odvetu pustošit Attiku. V té době do Athén přijíždí římští legáti a Attalos. Filippův vojevůdce Nikánór dostane k doručení Filippovi římské ultimátum (Filippos nesmí válčit s žádným řeckým městem, o sporu s Attalem má rozhodnout nezávislý soud). Filippos ultimátum ignoruje, obsadí několik měst a ujme se dobývání Abydu. Obyvatelé mětsa se sami povraždí. V té chvíli k němu přibude M. Aemilius Lepidus, aby mu předal rozhodnutí senátu a lidu římského o válce proti Filippovi (2. makedonská válka). Řím pustoší na doporučení Athén makedonskou pevnost Chalkidu. Filippos pustoší Attiku. Antiochos III. poráží u Paniónu egyptského vojevůdce Skopa a podmaňuje si Foinikii a jižní Sýrii, které byly do té doby příčinou sporu mezi Seleukovci a Ptolemaiovci. Asi v této době také Antiochos zprostředkuje zavraždění Oronta IV., posledního arménského správce své dynastie, na jeho místo jmenuje své generály Artaxia (Artašése) a Zariadra. Ptolemaios V. je korunován v Ptahově chrámu v Mennoferu (Memfidě). Za své hlavní město si císař Kao-cu (Liu Pang) volí Čchang-an

199 Římané se pokouší o vpád do Makedonie. Aitólové obnovili smlouvu s Římem a vstupují do války proti Filippovi. Vpadli do Thessálie.

198 Filippos se opevní u Antigoneie na řece Aóu v Épeiru. Zde jedná s konsulem T. Quinctiem Flamininem. Nedohodnou se a Filippos je nucen k ústupu do Thessálie. Achájský spolek se přidal na stranu Římanů. V říjnu Římané (bratr konsula L. Flamininus) s Attalem neúspěšně obléhají makedonskou posádku v Korinthu.Na podzim dochází k setkání Filippa s T. Quinctiem Flamininem a představiteli římských spojenců (Pergamon, Rhodos, Aitólský a Achájský spolek) v Níkai, ale nedojde k dohodě

197 Nabis v dohodě s Filippem obsazuje Argos, ale na jaře uzavírá spojenectví s T. Flamininem. Filippos V. je v červnu poražen Římany u Kynoskefal a je nucen stáhnout z Řecka své posádky. Filippos je hotov splnit všechny Flamininovy a senátní požadavky. Jeho mladší syn Démétrios je poslán jako rukojmí do Říma a v prosinci římský senát schvaluje mír s Makedonií. M. Porcius Cato potlačil velké povstání ve střední a západní Hispánii. Umírá Attalos Sótér a po něm nastupuje jeho syn Eumenés II.

196 T. Quinctius Flamininus vyhlašuje v Korinthu na isthmických hrách (červen-červenec) svobodu řeckých měst. Antiochos III. začíná v Thrákii znovu budovat Lýsimacheiu, kam za ním přijedou římští posli (L. Cornelius Lentulus), kteří mu tlumočí vůli Říma, aby vrátil jím obsazená Ptolemaiova města a opustil Evropu. Hannibal se stane v Karthágu suffetem, zahajuje hospodářské a finanční reformy (rada 104 se stane demokraticky volenou, navrhne úplné zplacení válečných kontribucí, více zdaňuje majetné). Ptolemaios V. vydává 27. března dekret, jímž zaručuje egyptským kněžím jejich privilegia (Rosettská deska).

195 Cato je zvolen konsulem. V Karthágu se narodil P. Terentius Afer. Hannibal musí prchnout z Karthága na Východ, protože mu hrozí vydání Římanům. Antiochos III. uzavírá mír s Ptolemaiem V. Na shromáždění v Korinthu pod předsednictvím T. Flaminina se rozhodne vyhlásit válku proti Nabidovi, králi spartskému, pro obsazení Argu. Nabis je poražen. T. Flamininus s ním uzavírá mír - Nabis se uvoluje se vzdát svých přímořských měst a nedávno dobyté Argolidy (musí zaplatit ještě 500 talentů válečné kontribuce). Aristofanés z Byzantia je jmenován knihovníkem v Alexandrii. Na podzim se v Efesu Antiochos III. setkává s Hannibalem. Umírá Liu Pang jako čínský císař Kao-c', po něm nastupuje jeho syn Chui (císař Liu Ing).

194 T. Flamininus stahuje veškerá vojska z Řecka. Hannibal se stává velitelem námořnictva u Antiocha III. Vdova po Liu Pangovi Lü Chou zavraždila konkubínu Čchi a jejího syna prince Čao. Má nyní brovský vliv na vládu.

193 v této době Antiochos III. dává Ptolemaiovi V. za ženu svou dceru Kleopatru I. (nebylo jí ani deset). Římsští posli se vracejí od Antiocha.

192 Achájský spolek válčí se Spartou. Flamininus se vrací do Řecka a v Démétriadě proti němu a Římu vystoupí Eurylochos. Ten je vyhnán. Na spolkovém shromáždění Aitólů se za přítomnosti Flaminina rozhodne o pozvání Antiocha proti Římanům. Eurylochos obsazuje s aitólským vojskem Démétriadu. Aitólský posel Thóas získá slib Antiochův. Alexamenos je Aitóly vyslán, aby zavraždil Nabida. Umírá tedy spartský tyran Nabis, který osvobozováním heilótů zmnořil spartské občanstvo a pokračoval v politice Ágida IV. a Kleomena III. Antiochos III. se koncem října s malým oddílem vydá do Řecka, protože se domnívá že mnoho řeckých obcí se k němu přidá. V prosinci Řím vyhlašuje syrskému králi válku.

191 Hraje se Plautova komedie Pseudolus. Na Palatinu je vysvěcen chrám Velké Matce. Antiochos přezimuje v Chalkidě a žení se s dcerou chalkidského velmože Kleoptoléma - dává jí jméno Euboia. Římané v čele s M'. Aciliem Glabrionem se přeplavují do Épeiru a táhnou do Thessálie (2 tis. jezdců a 20 tis. pěšáků)V dubnu je Římany poražen u Thermopyl a prchá do Asie. Filippos V. slibuje Římanům spojenectví proti Antiochovi - je dovolen návrat jeho syn Démétria. Římané dál bojují proti Aitólům, dobývají v srpnu Hérakleiu, 2 měsíce obléhají Naupaktos. Filippos dobývá další města, i Démétriadu, kde Eurylochos páchá sebevraždu. Loďstvo Antiochovo je poraždeno u Kóryku v Malé Asii.

190 Novým velitelem Římanů L. Scipio, jeho rádcem bratr P. Scipio. Antiochův velitel Polyxenidás se snaží přesvědčit rhódského admirála Pausistrata, že chce přejít na rhóskou stranu (sám byl z Rhodu), ale zatím staví velké vojsko a na jaře překvapí Rhoďany u Samu a poráží je. Scipionové táhnou do Řecka a v dubnuuzavřou příměří s Aitóly. Antiochův syn Seleukos vtrhl do Pergamu, takže přinutí římského spojence, krále Eumena, aby se vrátil domů. Rhoďané se utkají s loďstvem, vedeným Hannibalem u fénického Sidé a rozdrtí jej. Římské loďstvo, vedené praetorem Regillem překvapí u mysu Myonnésu Polyxenidovu flotilu a také ji rozpráší (srpen-září). Scipionové překonají Hellespont. Neúspěšné jednání s Antiochovým vyslancem Hérakleidem. Antiochos s 70 tis. muži a 54 slony se utkává s Římany (30 tis. mužů) u Magnésie. Antiochos III. je na hlavu poražen (zima).

189 Aitólie přiznává římskou nadvládu a přichází o svůj vliv v Delfách.Jednání Římanů s Antiochem, ten musí odeslat svého syna Antiocha (IV.) jako rukojmí do Říma. Římané založili v severní Itálii kolonii Bononia (Bologna), původně keltské sídlo. Artašés a Zariadris jsou uznáni arménskými králi. Rozdělí si zemi mezi sebou, Zariadris si bere Sofénu.

188 V Apamei je v létě uzavřen mír, podle kterého má Antiochos vyklidit Malou Asii na sever od Tauru a zaplatit během 12 let válečnou kontribuci 15 000 talentů Římu a pergamskému králi Eumenovi 400. Má vydat Hannibala, ten ovšem prchá.  Římané opouštějí s kořistí Malou Asii, dobyté území rozdělí hlavně mezi Pergamon a Rhodos. Antiochos III. ovšem ztrácí i celou oblast za Tigridem, protože tamější oblasti vyhlásí nezávislost. Jeho syn Antiochos byl vzat do Říma. V Číně vládne jako regentka císařovna Lü Chou. Svými ministry jmenuje Čchen Pchinga a Šen Ši Čchiho

187 M. Aemilius Lepidus nechá postavit silnici (Via Aemilia) z Ariminia do Placentie. Antiochos III. je zabit v červnu při plenění Bélova chrámu v Elimaidě. Po něm nastupuje jeho syn Seleukos IV. Filopatór.

186 Je otevřena silnice mezi Bononií a Placentií, pojmenovaná podle caensora Aemilia Lepida Via Aemilia (z toho název oblasti). Kleopatře I.a Ptolemaiovi V. se narodil syn Ptolemaios Filométór

185 Filippos je obžalován před Římem řeckými obcemi, je souzen na jaře v Tempé a Thessaloniké

184 censura M. Portia Catona, který nechává v Římě postavit basiliku. Q. Ennius se stává římským občanem. Umírá P. Cornelius Scipio Africanus. Po tomto roce umírá Plautus, autor 21 komedií. Konečně bylo potlačeno povstání v Horním Egyptě. V Marónei jsou povrařděni přívrženci pergamského krále Eumena. Řím obviňuje z inscenace incidentu Filippa V.

183 Ptolemaiovi V. se narodil syn Ptolemaios. Bývalý achájský stratég Filopoimén se dostal do zajetí Messéňanů a byl popraven. V zimě je pozván do Říma Filippův syn Démétrios, aby svého otce bránil. Princ je v Římě oblíbený, nebezpečí války je zažehnáno. Filippos odevzdá města Ainos a Maróneiu a v létě zakládá v Thrákii Persidu podle svého syna Persea.

182 Hannibal páchá sebevraždu, aby nepadl do rukou Římanů. Při slavnostech v Makedonii se dostávají do konfliktu Démétrios a Perseus, Ten před otcem obviní bratra, že ukládá o jeho život.

181 Filippos V. je v létě v horách Haimu. Démétrios připravuje svůj útěk do Říma. Je přinesen dopis, v němž se Flamininus netají s přáním, aby se Démétrios stal králem. Je založena Aquileia na území kmene Venetů.

180 Ptolemaios V. byl otráven svými dvořany. Novým králem je jeho syn Ptolemaios VI. Filométór, za něhož ale vládne jeho matka Kleopatra. V Alexandrii umírá gramatik Aristofanés z Byzantia, vydavatel klasických básníků, který zavedl v řečtině diakritická znaménka a interpunkci. Kallikratés se stává stratégem Achájského spolku a podle přání Říma rozhodne o návratu spartských a messénských vyhnanců. Démétrios je na příkaz svého otce zavražděn. Římané porazili Ligury. Na čínský trůn nastupuje císař Wen (Liu Cheng), syn Liu Panga.

179 censor M. Aemilius Lepidus basilicam condidit. Tib. Gracchus se stal místodržícím v Hispánii. Uzavírá smlouvy s domorodými kmeny a předával jim i půdu. Je uzavřen mír mezi vládci Malé Arménie, Pontu, Kappadokie, Bythínie, Pergamu a taurským Chersonéssem. Umírá makedonský král Filippos V. Následnictví jeho syna Persea musí být schváleno římským senátem.

178 umírá císařský ministr a přední politik Čchen Pching.

177 povstání Liu Sing-ťiu, knížete Ťi-pei

176 hunský král Mo-te porazil kmen Jüe-č’ a přinutil je k uznání své svrchovanosti. Asi v té době umírá parthský král Priapatos. Novým vládcem je jeho syn Frahatés. Zemřela egyptská královna Kleopatra I.

175 Seleukos IV. posílá svého kancléře Héliodóra, aby zabavil jeruzalémský poklad. Velekněz Oniáš III. mu v tom, ale zabráněl a zřejmě se s ním dohodl o králově vraždě. Héliodóros pak Seleuka IV. skutečně zabil. A prohlašuje se vládcem. Pergamský král Eumenés ale pomáhá na trůn Seleukovu synovi Antiochu IV. Epifanovi., který byl vzdělán v Římě a v Athénách

174 Oniášův bratr Iáson (Ješua) slíbil Antiochovi IV. velkou sumu peněz a helenizaci Judee, dá-li mu úřad velkokněze. Iáson pak z vděčnosti přejmenuje Jeruzalém na Antiochii, dá vystavěn gymnasion. Ptolemaios VI. si bere za ženu Kleopatru II. a chystá se k válce. Antiochos IV. se stavuje v Jeruzalémě na inspekci obranných pevností a je nadšeně přijat. Povstání Liu Čanga, knížete z Chuai-nanu

172 Ptolemaios VI. byl uznán plnoletým a podle egyptských zvyků byl oženěn se svou sestrou Kleopatrou II. Eumenés II. z Pergamu v Římě obviňuje Persea.

171 Antiochos IV. vypravil svou flotilu do Egypta, vítězí a zajímá nezletilého Ptolemaia VI. V Alexandrii byl zatím vyhlášen králem mladší bratr Ptolemaios VII. Antiochos se vrací do Sýrie. Jakýsi Meneláos přemluví Antiocha, aby jej jmenoval veleknězem v Judey. Iáson musí prchnout. Oniáš III. je zavražděn. Řím vyhlašuje Perseovi válku, protože se snaží podlamovat jejich vliv v Řecku. Po Frahatovi, vítězi nad Mardy, nastupuje na parthský trůn jeho bratr Mithridatés.

170 narodil se L. Accius. Sempronius consacravit basilicam. Eukratidás, bratranec Antiocha IV. porazí bakrtijského krále Démétria a jeho zemi připojuje opět k seleukovskému státu.

169 umírá Q. Ennius. Antiochos IV. táhne do Egypta, až do Memfidy a na zpáteční cestě nechal na podzim vyvraždit část jeruzalémského obyvatelstva a zmocnil se díky Meneláovi chrámového pokladu.

168 Romam visit homo doctissis bibliothecarius Pergami Crates e Mallo et crure suo forte fracto Romae docebat. Zemřel Statius Caecilius fabularum palliatarum auctor. Antiochos IV. se opět vypravuje do Egypta (cestou obsadil Kypr), dobývá Memfis a prohlašuje se egyptským králem. Při cestě do Alexandrie mu šel ale naproti římský představitel C. Popilius Lenatus a vyzval ho, aby okamžitě opustil Egypt. Antiochos poslechl. Při návratu nechal do Jeruzaléma poslet Apollónia, který nechal pobít většinu účastníků svátku šabat a spousta lidí poslal do vyhnanství. Nad Jeruzalémem byla pak postavena pevnost Akra. 22. června je Perseus u Pydny Římany poražen, byl zajat a pak veden v triumfu L. Aemilia Paula. Byla ustanovena komise k řešení makedonské otázky, v jejímž čele stál vítěz u Pydny L. Aemilius Paulus a L. Anicius Gallus.

167 V Amfipoli je najaře vyhlášeno L. Paulem vyhlášeno nové uspořádání Makedonie: Bylo zrušeno království a země byla rozdělena na čtyři části se sídly v Amfipoli, Soluni, Pelle a Pelagonii. Obyvatelé těchto jednotlivých území spolu nesměli obchodovat ani uzavírat sňatky.Také byla zakázána těžba zlata a dřeva. Tisíce obyvatel Řecka (z oblastí, které stály na straně Perseově) byly převezeny do Itálie, s nimi i Polybios. v listopadu v Římě Aemilius Paulus má triumf. v prosinci byl v Jeruzalémě změněn Jahveho chrám na chrám Dia-Dolichéna. Chrám v Samaří byl přesvěcen Diovi-Xeniovi. Začaly se zde konat dionýsovské svátky a bylo zakázáno židovské náboženství. Všichni museli obětovat pohanským bohům. Gasmóneovec Matitjáš se proti těmto příkazům vzbouřil, shromáždil 6000 mužů a bojoval partyzánským způsobem proti Helénům, ale i Židům, kteří přijali hellénské náboženství (povstání Makabejských).

166 Po Matitjášově smrti se stali vůdci povstání jeho synové Šimon a Juda, zvaný Makabejský. Terentius napsal svou první komedii Andria. Antiochos zahajuje s baktrijským králem Eukratidem tažení proti Parthům.

165 Juda Makabejský rozbil syrské vojsko a žádá správce Lýsia, aby dovolil dodržování židovského Zákona. Jakýsi Dionýsios (Petosarapis) zvedá povstání proti egyptskému králi, které chce vysadit na trůn jeho bratra. Bývalý makedonský král Perseus umírá v římském vězení. Asi v této době také syrský Antiochos táhne proti Arménii a donutí Artašése uznat syrskou suverenitu.

164 Juda Makabejský dobyl pevnost Akru a 14. prosince znovu vysvětil chrám Jahvemu. Ptolemaios VI. porazil povstalce u Panopole. Jeho mladšímu bratrovi Ptolemaiovi VII. se ho podařilo z Alexandrie v říjnu vystrnadit a Ptolemaios VI. utíká do Egypta do Říma. Antiochos IV. vyhlašuje Židům amnestii, činí ústupky. primum monstrabantur Romae ludi gladiatoriii

163 v zimě je v Gabiéně zabit král Antiochos IV. při tažení na východ. Novým králem se má stát jeho malý syn Antiochos V. Jeho opatrovníkem se stává králův přítel Filippos, správcem říše je ale Lýsiás. Tomu se podaří porazit Judu Makabejského a oblehl jeruzalémský chrám. Kvůli rostoucí moci Filippově však uzavře rychle s povstalci mír, vytáhne do Antiochie a tam Filippa zavraždí. Antiochos V. nechá popravit velekněze Meneláa. Jeho nástupcem je jmenován Alkimos. Římský senát rozhodl o rozdělení Egypta mezi oba bratry. Ptolemaios VI. Filométór má nadále vládnout nad Egyptem (vrací se do Egypta před 21.5.) a jeho bratr Ptolemaios VII. Euergetés nad Kyrenaikou. Tento dal zavraždit svého synovce Ptolemaia Eupatóra.

162 Lýsiás vyhlašuje Židům náboženskou svobodu a vrací jim chrám. syn Seleuka IV., Démétrios, byl už od dob vlády svého otce rukojmí v Římě. Nyní se mu ale podařilo utéci a v Antiochii byl na podzim prohlášen králem. Jeho synovec a Lýsiás byli zavražděni. Bouří se proti němu Tímarchos, satrapa Babylónie a Médie. Ptolemaios VII. dostává od Říma Kypr.

161 Alkimos žádá nového krále o vojenskou pomoc proti Judovi. Je vyslán vojevůdce Bakchidés a po něm Níkánór. Cato in senatu legem de pellendo philosophorum Graecorum Roma pertullit

160 Juda poráží v březnu vojsko Níkánórovo - ten padne. Démétrios posílá proti Židům opět Bakchida a ten je poráží. Juda nachází v boji smrt. Povstalci se soustřeďují kolem Judova bratra Jonatána a uchylují se do pouště. Démétrios vítězí nad Tímarchem a vstupuje triumfálně do Seleukeie nad Tigridem, kde dostává přízvisko Sótér. Je uznán římským senátem. ultimae fabulae Terentii repraesentati sunt - Phormio et Adelphoe

159 Po Eumenovi II. se stává novým pergamským králem jeho bratr Attalos II. Umírá velekněz Alkimos. Filadelfos. Terentius in Graeciam avectus numquam revertus est. Po Artašesovi I. se stává arménským králem jeho syn Tigran

157 Bakchidés je opět povolán do Judee, ale přistoupí na mír, nabízený Jonatánem. Ten se usazuje v Mikmásu, odkud ovládá zemi. Umírá císař Wen (Liu Cheng) a na trůn nastupuje jeho synŤing (Liu Čchi).

156 v Arpinu se narodil C. Marius. Filosofové Karneadés, Diogenés ze Seleukeie a Kritoláos přicházejí do Říma a svou diplomatickou cestu využijí i k přednášení. Pozemková daň v Číně je stanovena na 1/30 úrody, předtím to byla 1/15. V případě přírodních pohrom se daň nevybírala.

154 zemřel dramatik Aquilius asi ve dvaceti letech svého věku. Liu Pi, kníže Wu vládne asi 50ti městům, razí vlastní mince a radikálně zmírnil daně. Toho roku sebral 200 000 člennou arádu a spojil se s dalšími šesti knížaty. Císař Ťing posílá trestnou výpravu v čele s maršálem Čou Ja-fuem, která během tří měsíců povstání zlikviduje.

152 povstání Lusitanů v čele s Punikem, který ale brzy padl. Povstala tam i obec Segeda v čele s Karem. Římané ztrácejí pevnost Ocilis, ale M. Marcellus ji opět dobývá. Arevakové žádají o příměří. V Sýrii mezitím zuří občanská válka mezi Démétriem a jeho bratrancem Alexandrem Balou (nebo jen vydáván za syna Antiocha IV.). Oba si přitom snaží získat přízeň vůdce židovského povstání Jónatana. Ten se přidává na stranu Alexandra a je za to v říjnu jmenován veleknězem

151 Karthágo zaplatilo poslední část válečné konrtribuce Římu a zahajuje válku proti Massinissovi. Řím nedovoluje uzavřít mírové smlouvy s iberskými kmeny. Řím propouští achájská rukojmí.

150 Massinissa dobyl Karthágo, ale stěžuje si na Puny, že porušili mírovou smlouvu. Sex. Sulpinius Galba slibuje Lusitanům mír a svobodné užívání půdy. Ti se vracejí z hor do svých vesnic, ale Galba na ně zaútočí a následuje hrozný masakr. Umírá Démétrios Sótér a jeho protivník Alexandr Balas se v říjnu žení s Kleopatrou, dcerou Ptolemaia VI. Při té příležitosti jmenuje Jónatana stratégem, tj. vojenským správcem Judee. V Hispánii je založeno římské město Corduba.

149 Konsulové se vyloďují v Africe a dobývají jedno město po druhém. zemřel M. Porcius Cato orator, autor 7 knih Origines a spisu De agricultura.

148 Jakýsi Andriskos se začal vydávat za Perseova syna Filippa a zvedl povstání proti Římu v Makedonii. Q. Cecilius Metellus ho ale porazil a v Římě jej pak dal popravit Makedonie byla prohlášena římskou provincií, dosavadní čtyři samosprávné oblasti byly tedy zrušeny. Do nové provincie byla začleněna i Illyrie a Épeiros. Umírá numidský král Massinissa a po něm nastoupili jeho synové Micipsa a Gulussa (umírá 140)

147 P. Cornelius Scipio Aemilianus je poslán jako cs. do Afriky. Viriatus se stává vrchním velitelem Lusitanů a rozdrtí praetora Vetilia u Trebuly. Démétriův syn Démétrios se chce zmocnit trůnu a pověří Apollónia, správce Koilé Sýrie, bojem proti Jónatanovi. Apollónios je ale u Jafy a Ašdódu poražen a Jónatan si zvětší své území.

146 Scipio Aemilianus dobývá Karthágo a srovná je se zemí. Achájský stratég Kritoláos pozvedá válku proti Římanům. Je zabit a jeho nástupce Diaios je poražen konsulem Mummiem. Tím byl osud Řecka rozhodnut. Řím nechal rozpustit všechny spolky a Korinthos byl pro výstrahu vyrabován a zcela vypálen. Řecko se stalo součástí Římské říše. Podruhé jsou pořádány Stoleté hry. Viriatus se po několika vítězstvích zmocní Hispanie ulterior a části severu. Ptolemaios VI. odebírá svou dceru Kleopatru Alexandrovi a dává ji Démétrovi. Démétrios II. Níkátór je novým králem.

145 do Hispánie je povolán Q. Fabius Servilius Aemilianus se 2 legiemi proti Viriatovi. Alexandr Balas je definitivně Démétriem poražen a zavražděn. Umírá Ptolemaios VI. Filométór a jeho bratr Ptolemaios VIII. Euergetés, zvaný Fyskón, odstraní jeho syna Ptolemaia VII. Nea Filopatóra a prohlásí se králem. který si bere jeho ženu Kleopatru II.

144 Ptolemaios VII. vyhání z Múseia učence a ředitele Aristarcha ze Samothráky a do čela postaví nějakého důstojníka. Aristarchos, komentátor klasických básníků, pak umírá na Kypru. Diodotos-Tryfón , bývalý vojevůdce Alexandra Bala porazí Démétria, vyžene ho z Antochie a uvede sem Balova syna Antiocha VI. V zemi zuří boje mezi oběma panovníky.

142 Jónanatán byl zajat Trýfónem, straníkem Alexandrova syna Antiocha VI. a ve vězení zavražděn. Jónatanův bratr Šimon, nedávno prohlášený stratégem obléhá  pevnost Akru. Ptolemaios VIII. Fyskón si bere za ženu svou neteř Kleopatru III.

141 Parthský král Mithridatés se zmocňuje Babylónie. Démétrios II. dostává dočasně zpět Seleukii na Tigridu. Šimon dobývá Akru a pevnost Gazara a stává se tak prakticky plně nezávislým panovníkem Judey, stále s titulem velekněz (archiereus) a stratégos a hégúmenos. Tak byl uznán i římským senátem. Po smrti Ťinga (Liu Čchi) se novým čínským císařem stává jeho syn Wu (Liu Čche)

140 byla uvedena první tragedie L. Accia. Q. Fabius Servilius Aemilianus po své porážce přiznává nezávislost oblastí a kmenů ovládaných Viriatem. Šimon svolal velké shromáždění představitelů Judee a nechal se uznat vládcem. Inspekční cesta Scipiona Aemiliana, Spuria Mummia a L. Metella po Egyptě, Sýrii, Pergamu a Řecku.

139 římský senát odmítl smlouvu ratifikovat a jmenuje novým vojevůdcem pro Hispánii Q. Servilia Cepiona. Ten podplatí nějakého Ibera, který pak Viriata zavraždí. Císař Wu posílá Čan Ťiana na západ hledat, kam byli kmenem Siong-nu zatlačeni Ta-jüe-čiové. Syrský král Démétrios II. zvedne válku proti Parthům, nejdřív je porazí s pomocí Peršanů, Elamitů a Baktrů, nakonec je ale pod záminkou jednání o míru zajat a poslán do Hyrkánie, kde je držen v luxusním vězení.

138 Umírá pergamský král Attalos II. a po něm vládne jeho bratranec Attalos III. Filométór. Tryfón zavraždí Antiocha VI. jehož zavraždí. Démétriův bratr Antiochos VII. Sidétés poráží Tryfóna a bere si za ženu Kleopatru Theu, ženu svého bratra. V Hispánii je založeno římské město Valentia.

137 na Sicílii vypuklo povstání otroků.

136 Po smrti Mehrdada (Mithridata) nastupuje na parthský trůn jeho syn Farhad II. (Frahatés). Démétrios úmrtí krále využije k neúspěšnému pokusu o útěk z Hyrkánie.

134 Šimon byl zavražděn svým zetěm Ptolemaiem, synem Abúbovým. Dva Šimonovi synové byli zajati. Vlády se ovšem zmocnil jeho třetí syn Jóchannan Hyrkanos.

133 P. Scipio Aemilianus se 40 000 muži (včetně jednotky Jugurthovy) obléhá Numantii . Obyvatelstvo se chtělo dohodnout, ale nemohlo souhlasit se Scipionovými podmínkami. Nakonec zapálili své město a vrhli se do zoufalého boje. do posledního dechu. Scipio vyhrál. Umírá pergamský král Attalos III. a odkazuje ve své závěti svou říši Římu. To se ale nelíbí jeho nevlastnímu bratrovi Aristoníkovi a ten zvedne proti Římu povstání. Tribun lidu Tib. Sepronius Gracchus, vnuk Scipiona Aemiliana, podává návrh zákona o přerozdělení půdy. Jeden člověk tak nemá mít více než 500 jiter, zbytek půdy se pak rozdělí mezi nemajetné, z nichž se ziskem půdy stanou lidé s vojenskou povinností. Gracchův spolukonzul M. Octavius nechtěl připustit diskusi o tomto zákoně na foru , a proto nechal Tib. Gracchus odhlasovat, aby byl zbaven úřadu. Nový tribun Q. Mummius proti zákonu neprotestoval a ten byl schválen. Komisi pro přerozdělování půdy pak vedli sám Tib. Gracchus, jeho bratr C. a Tiberiův tchán Ap.Claudius. Tib. Gracchus chtěl však být zvolen i na příští rok, ale v tom se rozhodlo, že se další tribunové budou losovat. Tib. se lekl, že by nebyl zvolen a chtěl se prosadit násilím. Obsadil tedy se svými přívrženci Kapitol, kam jde pak vyjednávat Scipio Nasica. Strhne se bitka, v níž je Tib. Gracchus zabit.

132 Antiochos VII. začal obléhat Jeruzalém a Hyrkanos mu slíbil platit tribut s tím, že král bude respektovat židovské náboženství. Povstání otroků na Sicílii bylo konečně potlačeno. V Římě je ustanovena nová komise pro přerozdělování půdy: C. Gracchus, Fulvius Flaccus a Papirius Carbo. Bohatí ale nechtějí půdu přihlásit, práce pokračuje dosti chaoticky.

131 na jaře povstání v Alexandrii donutila krále utéci z Egypta na Kypr. Nyní vládla jeho bývalá manželka Kleopatra II., kterou nedávno vyhnal, aby si vzal její neteř. Nyní dal také povraždit její děti. Správce Asie, P. Licinius Crassus se střetne v bitvě u Leuk u Smyrny s Aristoníkem, je však pro svou nedbalost poražen.

130 Proti Aristoníkovi je poslán konsul M. Perperna a v první bitvě pergamského pretendenta trůnu porazí, zajme a odveze do Říma. Antiochos VII. s 80 tisíci vojáky táhne proti Parthům, zvítězí ve 3 bitvách a zmocní se i Babylóna. Frahatés posílá jeho bratra Démétrie s parthským vojskem do Sýrie, aby se tam ujal vlády. Antiochos rozloží k přezimování svá vojska do mezopotámských měst.

129 Konsul M'. Aquilius přebere M. Perpernovi do svého triumfu Aristoníka. Mezi konsuly dojde k zápasu, Perperna padne. Umírá P. Cornelius Scipio Aemilianus a bylo podezření, že byl zavražděn, protože upozorňoval na velké problémy, spojené s realizací Gracchova zákona. Antiochovo vojsko je zničeno (rozděleno, města se přidala zas k Parthům). Sám Antiochos je poražen a zabit. Démétrios II. se vrací na syrský trůn. Ptolemaios VIII. se zmocnil již téměř celého Egyptakromě Alexandrie. Kleopatra II. prosí o pomoc svého synovce Démétria - slibuje mu trůn. Umírá filosof Karneadés, představitel střední stoy. Římané zřizují provincii Asia na místě bývalého království Pergamon.

128 Démétrios je při svém postupu do Egypta zastaven Ptolemaiem Fyskónem a vrací se. Ptolemaios prohlásí mladého Egypťana Zabina (Alexandra) za syna Antiocha Sidéta - ten vede válku proti Démétriovi.

127 Kleopatra II. prchá z obležené Alexandrie se všemi poklady do Sýrie. Alexandrie se králi vzdá.

126 Démétrios je zabit v Tyru při výstupu z lodi. Vládne jeho žena Kleopatra Thea. Čang Ťian se po mnoha strastech (byl držen i ve vězení) vrací ze Střední Asie opět na chanský dvůr.

125 Massalia je ohrožována Kelty a Ligury. Tito jsou podrobeni Římu M. Fulviem Flaccem. umírá C. Laelius, přítel Scipiona Aemiliana. Konsul M. Fulvius Flaccus vyzývá Italiky, aby usilovali o římské občanství. Seleukos V. se bez dovolení matky Kleopatry They prohlásil králem - byl za tuto drzost zabit. Ze školy v Athénách je povolán její mladší syn Antiochos VIII. Grypos, kterého prohlásila Kleopatra Thea za svého spoluvládce, skutečnou moc však drží sama.

124 Kleopatry (II. a její dcera Thea) se smířily s Ptolemaiem VIII. Fyskónem. Kleopatra II. se vrací do Egypta jako spoluvládkyně. Králi Antiochovi VIII. je nabídnuta Ptolemaiova dcera Tryfainé. Zabinas je konečně poražen, prchá do Antiochie, kde se snaží vyloupit chrám Níky, je zajat a popraven.

123 Římané ovládli Baleárské ostrovy, jehož pirátské obyvatelstvo znepokojovalo okolní vody. C. Sempronius Gracchus se stal tribunem lidu a byl zvolen díky novému zákonu i na další rok. Haeduové prosí Římany o pomoc proti Arvernům. Po smrti krále Tigrana nastupuje na arménský trůn jeho syn Artavazd. Na parthský trůn nastupuje po svém otci Artabanovi II. Mehrdad (Mithridatés) II. Veliký

122 C. Gracchus uděluje právo hlasovat i spojencům v Itálii. Senát se opřel za druhého tribuna Livia Drusa. Ten lidu navrhl plán na vytvoření 12 nových kolonií. C. Gracchus s Fulviem Flaccem odchází do Afriky a chce založit novou kolonii na území bývalého Karthágu. Vyzývá 6000 Italiků k přesídlení. Mezníky však prý vyvrátili vlci, a proto byl tento projekt zrušen. Sextius Calvinus pokračuje válku v jižní Gallii a po podrobení značné oblasti zakládá město Aquae Sextiae (Aix)

121 L. Opimius cs. nechal postavit v Římě baziliku. Gracchus a Flaccus, rozdrážděny neúspěchy, se opevnili na Aventinus. Senát proti nim poslal vojáky a oba přátelé byli zabiti. Následně byl přijat zákon, který dovoloval nabytou půdu rozprodávat, takže bohatí si půdu zase zpátky skupovali. Domitius Ahenobarbus a Fabius Maximus Aemilianus podobují Římu na jihu Gallie Allobrogy a Arverny. Císař Wu posílá 10 000 jezdců proti Siong-nu, které porazí a podrobí si je. Kleopatra Thea připraví svému synovi Antiochovi VIII. jed, on však lest prohlédne adonutí ji jej vypít sám.

120 Wu-ti zavádí státní monopol na těžbu soli a výrobu železných nástrojů

119 Císař Wu provádí ekonomickou reformu a zvyšuje daně obchodníků. Čang Ťian je vyslán opět na západ do země Wu-sun kvůli dojednání spojenectví proti kmeni Siong-nu. Naváže vztahy se středoasijskými říšemi

118 umírá numidský král Micipsa a zanechává po sobě dva syny Adherbala a Hiempsala a synovce Jugurthu, který má být jejich poručníkem. Římané zakládají na jihu Gallie kolonii Narbo Martius, která se pak stane centrem Provincie Narbonensis (> odtud název Provença)

117 ve svých 62 letech umírá básník S'-ma Siang-žu, autor dlouhých básní o životě na císařském dvoře, např. Šang-lin fu (Obora)

116 narodil se v Reate M. Terentius Varro. 28. června zemřel Ptolemaios VII. Euergetés a přenechal trůn své ženě Kleopatře III., která vládla za svého syna Ptolemaia IX., zvaného Lathyros či Sótér. Dalším adeptem na trůn byl i Ptolemaios X. Alexandros. Další syn Ptolemaios Apión dostal Kyrenaiku.

115 do Sýrie přijíždí syn Kleopatry They a Antiocha Sidéta Antiochos (IX.) Kyzikénos, Grypos ho chce otrávit, ale to se nepovede a mezi nevlastními bratry vyvstane válka. Kleopatra III. donutí svoji dceru Kleopatru Seléné se provdat za Ptolemaia IX.

114 Q. Hortensius Hortalus orator natus est

113 Spurius Thurius prosadil zákon, aby půda zůstala dosavadním držitelům a aby z ní byly placeny lidu poplatku (i to bylo později zrušeno).

111 konzul L.Calpurnius Bestia se přeplaví do Afriky, aby zkrotil Jugurthu, který se zmocnil vlády nad celou zemí (Hiempsala dal zavraždit a Adherbal utekl do Říma), Jugurtha ale dosáhne podplácením rychlé zrušení války. Císař Wu využije vnitřních neshod mezi kmeny Jüe a zaútočí na ně. Dobude Nan-jüe a podrobí si takeé Annam a Tongking

110 Jugurthův bratranec Massiva žádá po Římanech Numidii, ale Jugurtha ho stačí podplatit, rozhoření války Jugurtha opět zabrání svými penězi.

109 Grypos daruje Seleukii autonomii - král jedná pak se zástupci tohoto města jako se sobě rovnými. narodil se T. Pompopnius Atticus. Války s Jugurthou se ujímá Cs. Q. Caecilius Metellus, obaszuje město Vagu, poráží Jugurthu u řeky Muthul a obléhá Zamu. Prostřednictvím Bolmilkara přesvědčuje Jugurthu, aby se vzdal. Vaga povstane a Metellus ji opět dobude. Přemlouvá Bomilkara, aby Jugurthu zavraždil. Jugurtha to ale odhalí a dá Bomilkara popravit. Metellův velitel C. Marius kandiduje na konzulský úřad. Umírá filosof Panaitios, 1. představitel střední stoy. Císař Wu útočí na zemi Čoson (Koreu) a to ze dvou stran, část vojska se tam dostala pozemní cestou, druhá přes moře.

108 Ptolemaios IX. Sótér byl svou matkou vyhnán na Kypr a vládu si uzurpoval jeho bratr Ptolemaios X. Alexandros. Narodil se L. Sergius Catilina.

107 C. Mariovi je jako konsulovi svěřeno vedení války v Numidii. L. Cassius vede válku proti Helvetiům, je však zle poražen, a veden pode jhem.

106 v Arpinu se narodil M. Tullius Cicero. C. Marius dobývá město Kapsa a další Jugurthova města a tvrze. Do Numidie přichází L. Cornelius Sulla

105 vzdává se berberský král Bokchus a spolu se Sullou, který má zprostředkovat mír, nastraží léčku proti svému zeti Jugurthovi, který je konečně dopaden, dovlečen do Říma a popraven

104 po Hyrkanově smrti se prohlásí králem jeho syn Juda Aristobúlos a nechává zavřít svou matku a bratry. C. Marius je podruhé konsulem a je volen i další roky. Umírá filosof a theoretik státu Tong Čong-šu ve věku asi 75 let, autor Čchun Ťiu Fan Lu (Studie o Jaru a Podzimu)

103 Aristobúlos umírá a jeho žena Salomé osvobozuje jeho bratry. S nejstarším z nich, Alexandrem Iannaiem,  uzavře sňatek a ten se tak stává králem. vitam finivit Sex. Turpilius palliatarum comoediarum auctor. Kleopatra III. jede do Sýrie vojensky podpořit Antocha VIII. Grypa a dává mu za ženu Kleopatru Seléné.

102 v Neapoli zemřel C. Luicilius, který napsal 30 knih Saturae. C. Marius porazil Teutony u  Aqua Sextia

101 C. Marius superavit Cimbros apud Vercellas

100 tribun Apuleius navrhl zákon, aby se půda, dobytá na Gallech, rozdělila mezi římský lid - to je přijato. S tím nesouhlasí Q. Metellus a odchází do vyhnanství. 12.července narodil se Romae C. Iulius Caesar. Egyptskému králi Ptolemaiovi X. Alexandrovi se narodí syn Ptolemaios Alexandros. C. Marius je po šesté (po páté za sebou) konsulem.

99 Wu-ti posílá Li Linga pouze s 5 000 vojáky proti Hunům. S'-Ma Čchien prosí císaře o zachování Li-lingova života

97 v Číně je zaveden státní monopol na výrobu a prodej vína.

96 Iannaios při svém tažení proti Pelištějncům dobývá Gazu a nechá pobít část jejich obyvatel. Umírá Ptolemaios Apión a odkazuje Kyrenaiku Římu. Tribun Apuleius nechá veřejně ztlouci svého soka Memmia a lidé chtějí Apuleia zabít. Apuleius se skryje na Kapitolu. Nakonec se vzdal C. Mariovi, ale ještě před soudem je zabit. Ve spiknutí je zabit Antiochos VIII. Grypos, jehož nástupcem se stane jeho syn Seleukos VI. Epifanés.

95 umírá arménský král Artavazd a novým králem se stává jeho bratr Tigran II., který se dostal z parthského zajetí. Seleukos VI. poráží v bitvě Antiocha IX. Kyzikéna - ten padne. Seleukos je poražen svým bratrem Démétriem III.Theem Filopatórem. Proti Grypovým synům se zvedne Kyzikénův syn Antiochos X. Eusebés.

94 Do boje o seleukovský trůn se zapojí i další Grypovi synové Antiochos XI. Filadelfos a Filippos Filadelfos.

91 L. Licinius Crassus řečník ve svých 49 letech umírá. Tribun Livius Drussus navrhuje občanství pro Italiky, zvýšení počtu senátorů, zakládání kolonií v Itálii a zákon proti korupci. Tak si proti sobě popudil mnoho vlivných osob a jednoho dne v říjnu byl na ulici proboden.

90 při svátku v Asculu byl zavražděn picenský praetor C. Servilius a místní obyvatelé začali napadat veškeré Římany. Odtud se vzpoura roznesla k dalším kmenům. Ty poslali k senátu delegaci s žádostí o občanství: senát ale žádá jen omluvu za příkoří. Tak začíná spojenecká válka: Italik C. Papius vede úspěšně boje v Kampánii proti Římanů a je zastavenb až u Acer konsulem L. Iuliem Caesarem. Druhý konsul P. Rutilius Lupus je zabit u mostu přes Liris. C. Marius poráží Marsy.Vidacilius poráží Cn. Pompeia (otce stejnojmenného triumvira). Do Malé Asie je poslán Manius Aquilius, aby posadil na bithýnský trůn Nikomeda IV., který byl vyhnán Mithridatem Pontským. Ten se proti tomu postavil a legáta zajal. Umírá Dionýsios Thráx, autor Techné grammatiké, první řecké mluvnice, která dala základy moderní lingvistické therminologie. V Čchang-anu umírá ve věku kolem 55 let dějepisec S'-ma Čchien, autor monumintálního spisu Š-ťi o 130 jüanech (knihách)

89 Vzbouřené italské kmeny chtějí pomoc od Etrusků a Umbrů, Římané však těmto raději udělují občanské právo. Sulla krutě poráží Hirpiny a Samnity. Cn. Pompeius Marsy, Marruciny a Vestiny. Nakonec je uzavřen mír. Mithridates invadit Imperium Romanum. Wu-ti zvažuje založení vojenského osídlení na západě u Lun-taje. Upouští ale od tohoto záměru, uvědomiv si, že jeho výbojová politika nepřinesla kýžené výsledky, a proto s ní i přestává.

88 Výsledek bojů byl však přece takový, že celá Itálie dostala občanské právo kromě Samnitů a Lukánů. C. Marius díky pomoci tribuna P. Sulpicia (s návrhem: začlenění nových občanů do všech tribuí) dosahuje toho, že je mu svěřeno velení ve válce proti Mithridatovi. To urazilo konsula Sullu natolik, že vytáhl s 6 legiemi proti Římu a u Eskvilínské brány a zmocňuje se Říma. C. Marius musí s P. Sulpiciem a dalšími prchnout. Každý totiž měl právo je beztrestně zabít. Ptolemaios X. Alexandros byl vyhnán a zabit a na trůn se dostává opět jeho bratr Ptolemaios IX. Sótér. Mithridatés Pontský mezitím zorganizuje vraždění Římanů a Italiků v Malé Asii (80 000 obětí). Ovládne pak Egejské moře a Řecko. Umírá parthský král Mithridatés Veliký (Mehrdat II.).

87 Novými konsuly jsou Cn. Octavius a L. Cornelius Cinna. Ten chce prosadit zákon o rozdělení nových občanů do tribuí a podněcuje Italiky ke vzpouře. Senát ho zbaví konsulské hodnosti. Cinna se spojí s C. Mariem a Q. Sertoriem a společně bojují proti konsulovi. Sulla už mezitím dávno odjel do Épeiru a táhne Řeckem. Cn. Pompeius Strabo umírá. Caecilius Metellus ukončuje válku se Samnity a přidává se k Octaviovi. C. Marius uzavírá se Samnity mír a přijme všechny jejich podmínky, takže je získává na svou stranu. Cinna a spol. oblehnou Řím a senát je nucen vyjednávat. Cinna s Mariem vstupují do Říma a zbavují se svých protivníků, je zavražděn konsul Cn. Octavius, řečník M. Antonius (*143, děd triumvira) a další. Ve Veroně se narodil C. Valerius Catullus. Zemřel dramatik C. Iulius Caesar Strabo Vopiscus. Umírá císař Wu. Jeho nástupcem je prohlášen jeho osmiletý syn Čao (Liu Fu-ling), za nějž vládne vojenský kancléř Chuo Kuang.

86 Umírá dramatik L. Accius. Narodil se v Aminternu C. Sallustius Crispus. Konsuly jsou Cinna a C. Marius. Ten ale umírá už 13.ledna. Sulla dobývá Athény a poráží u Cherroneje a Orchomenu Mithridatovo vojsko, které vytěsňuje do Asie. Přívrženci C. Maria posílají do Asie L. Valeria Flacca, který je ale zabit svým legátem C. Flaviem Fimbriem, ten udělí Mithridatovi četné porážky.

85 Sulla uzavírá mír s Mithridatem, ten se musí vzdát všech svých výbojů, 80 lodí a 3000 talentů. Sulla se pomalu vrací do Říma. To Cinnu a Carbona polekalo a začali soustředit svá vojska do Liburnie. narodil se M. Iunius Brutus

84 Vojáci, naverbovaní proti Sulllovi, ale nechtějí bojovat proti vlastním a v jedné potyčce rozčileného konsula Cinnu zavraždili. Carbo se vrátil do Říma, po zbytek roku je konsulem bez kolegy. K Sullovi se přidává Metellus Pius a mladý Cn. Pompeius Magnus.

83 Sulla s Metellem porážejí konsula C. Norbana i L. Scipiona se synem. Q. Sertorius prchá do Hispánie. arménský král Tigran III. si podrobuje syrskou říši Seleukovců. Sullův legát L. Lucinius Murena opět zvedne zbraň proti Mithridatovi, ale je poražen. Umírá poslední syn Antiocha VIII. Grypa Filippos a zanechává po sobě nezletilého syna Filippa. Syřané si ale chtějí zvolit jiného krále z ciziny, zvažují mezi Mithridatem Pontským, Ptolemaiem IX. a Tigranem. Rozhodnou se pro arménského krále Tigrana

82 L. Cornelius Sulla poráží u Praeneste konsula C. Maria (je v Praeneste obležen), synovce C. Maria a Metellus Carbona. Je zabit nejvyšší pontifik Musius Scaevola. Praeneste je dobyta a C. Marius Iunior páchá sebevraždu. Sulla, Pompeius a Crassus poráží své nepřátele. Norbanus prchne na Rhodos a tam spáchal sebevraždu. Carbo prchá do Afriky, kam jej pronásleduje Cn. Pompeius. Sulla vstoupí do Říma a stává se samovládcem, vyhlašuje proskibce (40 senátorů a 600 jezdců odsouzeno k smrti). Pompeius zajal Carbona na ostrově Cosuru a dal ho popravit. Metellus je poslán do Hispánie proti Q. Sertoriovi. Senát zvolil L. Valeria Flacca pro uspořádání konsulských voleb. Bylo ale prosazeno, že byl Sulla jmenován diktátorem na neurčitou (dictator legibus scribundis et rei publicae constituendae). Narodil se budoucí básník C. Licinius Calvus.

81 Sulla vládne v Římě, oslabuje tribunský úřad, daruje občanství 10 000 mladým loajálním otrokům. Slaví triumf nad Mithridatem. Diskuse o státním monopolu na některé produkty na Chanském dvoře vyústil ve zrušení monopolu na víno

80 Umírá Ptolemaios IX. a na trůn nastupuje jeho mladý synovec Ptolemaios XI. Alexandros, který je Sullou donucen ke sňatku se svou macechou Berenikou. Tu ale hned vlastnoručně zavraždí. To ale vzbouří alexandrijský lid, který měl Bereniku v oblibě. Povstalci vtrhnou do paláce, vyvlečou krále a na stadiónu ho brutálně zavraždí. Z exilu jsou proto povoláni oba synové Ptolemaia IX. Králem se stává starší Ptolemaios XII. Aulétés a mladší je stanoven vládcem Kypru. Cicero obhajuje Sex. Roscia, který byl obviněn z otcovraždy. Díky Ciceronově řeči vyhrává.

79 Sulla sám od sebe abdikuje a nadále žije jako soukromník na svém statku v Cumae. Cicero petivit Athenas studiorum causa, visit et Asiam et Rhodum

78 Sulla na svém statku umírá a je slavnostně pohřben. Sulla mortuo Caesar ex Asia, ubi stipendia merebat, revertus est; L. Cornelius Sisenna praetor composuit Historias. Na parthský trůn nastupuje Sanatrukés, bratr Frahata II.

77 Lepidus, bývalý konsul, byl sullovci poražen u Martova pole. Sám umírá ale jeho vojsko pod vedením Perpenny se dostává k Sertoriovi do Hispánie.Cicero revertus in Italiam Terentiam sibi uxorem duxit

76 Ciceronovi se narodila dcera Tullia; narodil se C. Asinius Pollio. Po smrti krále Iannaia převzala moc jeho žena Alexandra a úřad velekněze svěřila svému synovi Hyrkanovi II. Cn. Pompeius se přes Alpy dopraví do Hispánie, ale je Sertoriem poražen.

75 Na jaře Sertorius s Perpennou táhnou z Lusitánie a Metellus s Pompeiem z Pyrenejí. Setkávají se u města Sucro (prov. de Valencia) a v létě u Seguntie. Metellus poráží Perpennu, ale Sertorius Pompeia. Cicero se stal kvestorem na Sicílii

74 Narodil se dramatik L. Varius. Kyrenaika je prohlášena římskou provincií. Bithýnie je po smrti krále Nikoméda IV. připojena k Římské říši. Mithridatés se ji ale snaží obsadit a poráží konsula M. Aurelia Cottu. Druhý konsul L. Licinius Lucullus vede proti Mithridatovi válku úspěšněji.V Hispánii zatím Cn. Pompeius zapálí město Palantii a část Sertoriových vojáků přejde k Metellovi, boje tedy pokračují. Císařem říše Chan se stává Chuan Ti, pravnuk císaře Wu

73 V gladiátorské škole Lentula Batiata v Capuy povstal otrok Spartacus a uprchl se 70 druhy na horu Vesuv. Tam soustředil vojsko z dalších uprchlých otroků. Senát posílá Varinia Glabra a P. Valeria, ale jsou poraženi. Spartacus táhne na severk Alpám, ale je konsuly zastaven. U Garganu poráží římské vojsko v čele s Crixem. Poráží konsuly v Pisenu a na konci roku se obrní v Thuriích. C. Verres se stává sicilským místodržícím

72 Perpenna přestává důvěřovat Sertoriovi, pozve ho na hostinu a tam ho opije a zabije. Sám se pak vydá k rozhodné bitvě proti Cn. Pompeiovi, je ale na hlavu poražen, zajat a popraven. Proti Spartakovi je poslán M. Licinius Crassus, ten poráží některé spartakovce a pronásleduje Spartaka, který se chce přeplavit na Sicílii. Nechá prokopat příkop napříč Kalábrií.

71 Spartacus se dostane přes ten příkop. Senát jmenuje vojevůdcem Cn. Pompeia, který se právě vrátil z Hispánie. Crassus si nechce nechat ujít triumf. Rozhodující bitva proběhne u Brundisia, kde je Spartacus na hlavu poražen. 6000 zbylých gladiátorů je ukřižováno podél cesty z Capuy do Říma.  Mithridatés prchá do Arménie ke svému zeti Tigranovi.

70 Cn. Pompeius a Crassus se stali spolu konsuly, smířili se a rozpustili svá vojska. Cn. Pompeius slaví s Metellem triumf nad Hispánií. 5. srpna se zahajuje soudní líčení proti sicilskému místodržícímu C. Verrovi. Je hájen Q. Hortensiem, žalobcem je Cicero. Verres odchází dobrovolně do vyhnanství Id. Oct. narodil se P. Vergilius Maro. Ius tribuni plebis restitutum’st. Farhad III. (Fraatés) po smrti svého otce Sanatruka povraždí několik pretendentů na trůn a sám se stává jediným vládcem Parthské říše.

69 narodila se Octavia. Ptolemaiovi XII. se narodila dcera Kleopatra (VII.). Lucullus vtrhne do Arménie a poráží Tigrana pod Tigranokertou, musí však ustoupit do Kappadokie. Římané ho zbaví Sýrie, kterou udělí Antiochovi XIII. Asiatikovi, synovi Antiocha X. a Kleopatry Seléné.

68 Caesar kvestorem. V Římě umírá filosof Antiochos, čeln nové Akadémie

67 Alexandra určuje před svou smrtí svého nejstaršího syna Hyrkana II. za judského krále. Ten je ale poražen u Jericha svým bratrem Aristobúlem II. a uzavírá s ním příměří. Mithridatés řádí v Kappadokii. Caesar si bere za manželku Pompeiu.

66 zemřel C. Licinius Macer compositor operis historici; Cn. Pompeius je i díky řeči Ciceronově prohlášen za velitele proti Mithridatovi. Římané dobyli pevnost Artašas a král Tigranés je donucen ke spojenectví s Římem.

65 Ciceroni narodil se filius Marcus. Atticus revertus est ex Athenis. Ve Venusii se 18. prosince narodil Q. Horatius Flaccus. Caesar jako aedil pořádá nákladné hry, při nichž se střetává 320párů gladiátorů ve stříbrné zbroji.

64 zemřel M. Antonius Gnipho magister rei rhetoricae auctor operis De sermone Latino, magister Caesaris. Cn. Pompeius superavit Mithridatem regem Ponti, hic confugit in regnum suum sed a Pharnace filio in turre obsessus venenum sumpsit. V Ameasei se narodil Strabón

63 Narodil se 23.9. Octavianus et futurus familiaris eius M. Vipsanius Agrippa. C. Iulius Caesar se stává nejvyšším pontifikem. Cn. Pompeius se dostane do Damašku, nechá uvěznit Aristobúla a jeho přívržence a potvrdí Hyrkana jako velekněze. Judea ale musí platit tribut Římu. Aristobúlos je odvlečen do Říma a rozsáhlá území jsou přičleněna k provincii Sýrie. Catilina, nespokojen s tím, že nebyl zvolen konsulem sbírá v Etrurii s C. Manliem vojsko. V říjnu je vojsko sebráno, mají v plánu Řím zapálit, zabít Cicerona a dostat se k vládě. 8. listopadu Cicero odhaluje (1.řeč) v senátu jejich spiknutí. Catilina nazítří (2.řeč) odchází k vojsku a konsul C. Antonius je pověřen vedením obrany. Jsou zabaveny dopisy spiklenců a 3. prosince jsou mnozí z nich zatčeni (3.řeč). O dva dny později je spiklencům Ciceronem  navržen trest smrti (4.řeč).

62 5. ledna se u Pistoria setkává vojsko C. Antonia a Catiliny, ten je poražen a zabit. Cicero pronuntiavit sermonem Pro Archia poeta; Caesar se stal praetorem.

61 Q. Tullius Cicero in Asiam missus duo annos eamque gubernabat. Orgetorix, předák Helvetiů provedl převrat ve svém kmeni a přemluvil obyvatelstvo, aby konalo přípravy na vystěhování se do Gallie do tří let. Smluvil se pak s Castikem, předákem Sequanů a Dumnorigem, předákem Haeduů, že spojí své síly a podrobí se Gallii. Dověděli se ale o tom Helvetiové a chtěli ho pohnat před soud a potrestat smrtí, ale ten spáchal sebevraždu. Předák lidu Clodius Pulcher se v ženských šatech dostal na ženskou náboženskou slavnost. Caesar ho brání, ale zapudí svou manželku. Cicero Clodia obviní ze znesvěcení. Caesar působí jako propraetor v Hispánii a pacifikuje Ibery.

60 Caesar, Cn. Pompeius a Crassus uzavírají triumvirát, čímž si chtějí rozdělit moc ve státě. Germánský vůdce Ariovistus poráží u Magetobrigy Haeduy a další kmeny.

59 Caesar je konsulem. Jmenuje Ariovista přítelem národa římského. V Pataviu se narodil T. Livius. Caesar vydal zákon, podle něhož je Ptolemaios XII. uznán svrchovaným králem Egypta. Přes protest spolukonsula M. Calpurnia Bibula prosadil zákon o rozdělení půdy u Kapuy mezi otce 3 dětí. Svou dceru dal za ženu Pompeiovi a sám si vzal Calpurnii, dceru L. Pisona, kterého určil za konsula. Sám byl zvolen na 5 let správcem obou Gallií. Dalmátie je Římany definitivně podrobena.

58 Helvetiové spálí své domovy a vykročí ze své země. Žádají Caesara, správce Provincie, aby jim dovolil průchod přes římské území. Nedovolí. Caesar je pak porazí v Sequansku u řeky Araru a donutí je se vrátit zpět. Dumnorigův bratr Diviciacus, Caesarův přítel, prosí Caesara o pomoc proti germánskému vládci Ariovistovi, který Haeduje porazil, spousta jich pobil a zajal. Caesar pošle k Ariovistovi posly, ale ten mu poradí, ať nestrká noc do toho, do čeho mu nic není. Caesar však vytáhne proti germánskému vůdcia porazí ho. Sám Ariovistus prchne přes Rýn. Clodius prosadil zákon o potrestání vyhnanstvím toho, kdo by odsoudil nezákonně občana smrtí. Tak je poslán 20. března do vyhnanství Cicero za Katilinovy spiklence, žije nejprve v Soluni, pak v Drači.  Clodius pak přikázal zbořit Ciceronův dům. Cato je pověřen anexí Kypru. To je provedeno, což vyvolá povstání proti králi Ptolemaiovi XII., který Římanům všechno vždycky schválil. Ten je vyhnán a prchá právě do Říma. Královskou korunu získává jeho dcera Bereníké. Parthský velkokrál Fraatés IV. byl zavražděn svými syny: Mithridatés se stal vládcem Médie a Oródés se stal velkokrálem.

57 Caesar táhne proti Belgům. Rémové se k němu přidají sami. Belgové jsou nejprve poraženi u Axony (Aisne) u města Bibraktu a jednotlivé kmeny se rozutečou do svých zemí. Caesar obléhá suessonské Noviodunum (Soissons) i bellovacké Bratuspancium. Oba kmeny se hned vzdají. Déle válka trvá s Nervii, kteří napadnou Caesarův tábor. Atuatukové se nejprve vzdají, ale pak učiní neúspěšný útok. P. Crassus, syn triumvirův, zatím podrobuje kmeny Bretaně. Cicero se po 16 měsících vrací do Itálie a je přijat s nadšením, jeho statky jsou obnoveny na státní náklady. C. Memmius odchází do Bithýnie, v jeho družině jsou básníci Catullus a Cinna. Synovi bývalého judejského etnarchy Aristobúla Alexandrovi se při převozu do Říma podaří uniknout, shromažďuje 10 000 pěšáků a 1500 jezdců a dotírá na Jeruzalém. Syrský místodržitel Gabinius proti němu posílá M. Antonia (budoucí triumvir), který Alexandra poráží. Alexandros prchá do Alexandreia, kde je nucen se vzdát a město je pak Gabiniem zbořeno. Hyrkanos je znovu prohlášen veleknězem. židé jsou sahendrienem (nejvyšší radou) rozděleni do pěti obvodů.

56 Venetové válčí s Caesarem, který je v námořní bitvě poráží. Většina příslušníků kmene je prodána do otroctví. Caesar také pacifikuje několik akvitanských kmenů. Cicero úspěšně hájí P. Sestia, obžalovaného z rušení veřejného pořádku. V Luce u řeky Pádu se setkávají Caesar, Pompeius a Crassus, prodlouží triumvirát i Caesarovo působení v Gallii. Pompeius a Crassus budou příští rok konsuly. Aristobúlos prchá z římského zajetí a marně se snaží vyvolat v Judey povstání. Tigran (Tigranés) umírá a arménským králem se stává jeho syn Artavazd III.

55 Caesar poráží Usipety a poprvé překročí Rýn, za nímž ale zůstal jen 18 dní. Přeplavuje se také poprvé do Británie. Místní kmeny mu brání přistát a navíc je zničena část římského loďstva. Cicero privatus opera sua scribere coepit composuitque III libre ad Q. fratrem De oratore. Mithridatés byl vezírem Súrénem svržen z parthského trůnu a obrací se na syrského místodržícího Gabiena o pomoc proti bratrovi Orodovi. Gabienus je ale povolán do Egypta. Tam  vtrhne s vojskem a postaví tam Ptolemaia XII. jako krále. Ptolemaios dá svou dceru Bereníké popravit. Zatím vede Mithridatés válku proti bratrovi sám, je však vezírem Súrénem obležen v Babyloně. Kvůli nedostatku potravin je nucen se vzdát a je popraven. Gabinius také musí potlačit povstání Alexandrovo.

54 zemřel lyrik Catullus, sed narodil se Albius Tibullus poeta futurus et L. Annaeus Seneca rhetor; Haedujský předák Dumnorix je zabit. Caesar se vydává do Británie a u Temže bojuje s Cassivellaunem. Po návratu do Gallie jsou legie rozděleny do zimních táborů, z nichž některé jsou přepadeny. Q. Cicero je dlouho obléhán Nervii, ale Caesar jej osvobodí. Povstává treverský předák Induciomar a bojuje s Q. Labienem, je ale zabit. Pompeius se stává správcem zadní a přední Hispánie a Crassus Sýrie. Ten vylupuje jeruzalémský chrám (celkem 10 000 talentů) a Astartin chrám v Hierapoli. V létě se rozhodne vytáhnout proti Parthům. Nejprve dobývá několik měst na Eufratu a obyvatelstvo prodává do otroctví. Odmítá parthské poselstvo i pomoc arménského krále Artavazda. Přezimuje v Sýrii. Tou dobou umírá Iulia, Pompeiova žena a Caesarova dcera

53 Crassus se na jaře vydává do nitra Mezopptámie, veden osroénským králem Abgarem. Velkokrál Orodés táhne proti Artavazdovi, ale dohodnou se a uzavírají spojenectví. Římany má na starosti vezír Súrén. Římské vojsko je nejprve ostřelováno z dálky. Crassův syn P. se vydává s oddílem přímo proti prchajícím Parthům, ti se však obrátí a 9. června ho porazí a zabijí. Starý Crassus se stahuje do pevnosti Carrhae. Nakonec se odhodlá k ústupu do Sýrie, je ale přepaden Parthy a poražen. Vezír jej pozve do svého tábora k podepsání míru. Římané to však považují za lest (možná to tak i bylo) a po podepsání smlouvy je Crassus ve zmatku někým zabit. Jeho useknutá hlava je poslána do Arménie, kde velkokráli a Artavazdovi poslouží jako rekvizita k představení Eurípidových Bakchai. Oródés ale dostal strach ze Súréna pro jeho úspěch a nechal ho zavraždit. Caesar podniká druhou výpravu do Germánie a na zpáteční cestě podrobí Eburóny.

52 Arvern Vercingetorix se postaví v čelo celogallského protiřímského povstání a zezačátku se snaží hlavně ztěžovat zásobování. Caesar dobývá Avaricum a dlouho neúspěšně obléhá Gergovii. Nakonec zaútočí na město Alesii, u něhož jsou pak Gallové definitivně poraženi, musí složit zbraně a Vercingetorix je Římany zajat. Sallustius se stává tribunem lidu. Pompeius je konsulem bez kolegy s pravomocí diktátora. Vergilius po studiích v Kremoně a MIlánu přichází do Říma. Oblíbenec populáru P. Clodius Pulcher byl zabit lidmi T. Annia Milona, stoupence optimátů. Cicero ho neúspěšně obhajujev následném procesu. Syrský místodržící Cassius, který unikl od Carrh dokázal odrazit parthské oddíly, pronikající přes Eufrat.

51 Caesar pokoří poslední ohniska odporu v Gallii, zvláště Bellovyka. Tribun Curio navrhuje, aby Caesar i Pompeius složili svoje úřady. Senát je spíše na straně Pompeiově. Oba triumvirové musí poslat po jedné legii do Sýrie. Ty ale zůstanou v Kapuy.Cicero praetor napsal knihu De legibus a 6 knih De re publica. Je poslán do Kilíkie a zbaví ji pirátů. V květnu umírá egyptský král Ptolemaios XII. a po něm se stávají vládci jeho děti Ptolemaios XIII. a Kleopatra VII. Kleopatra je brzy vyhnána na radu králových rádců. Parthský vojevůdce Ósakos s mladým princem Pakorem vpadne do Sýrie, ale nepodaří se mu dobýt Antiochie, kde je opevněn Cassius. Parthové přezimují v Sýrii. V tomto roce umírá filosof Poseidónios, který napsal pokračování Polybiových dějin v 52 knihách

50 parthský vojevůdce Orondapatés obléhá opět Antiochii. Místodržící Bibulus jej ale navede, aby přítomného Pakora prohlásil velkokrálem. Pakoros se vrací do Ktésifontu, ale s otcem se smiřuje. Umírá Hortensius, Sallustius je censorem vyloučen ze senátu. Tribuny jsou M. Antonius a Cassius. Po falešné zprávě o Caesarově tažení na Řím pověřují konsulové 4. prosince Pompeia válkou proti Caesarovi. Caesar hodlá složit úřad buď spolu s Pompeiem, nebo vůbec. Je vyhlášena veřejně válka a Caesarovo vojsko prohlášeno za nepřátelské.

49 Caesar překračuje 10. ledna hraniční řeku Rubico (Alea iacta est) a táhne na Řím. Pompeius s konsuly prchá 17. ledna do Capuy k těm 2 legiím. Dále pokračují do Brundisia a shromažďují vojsko v Drači. Caesar se zatí dostane do Říma. Správou Říma pověřil pratora Lepida, italské vojsko předal M. Antoniovi. Sám nechává postavit loďstva v Ionském a Tyrrhénském moři. Pak táhne proti Pompeiovu vojsku do Hispánie. Zde bojuje nerozhodně u Ilerdy (Lleida) s Pompeiovými legáty Petreiem a Afraniem. Táboří u řeky Sicoris. Nakonec mu legáti Hispánii přenechají, odchází k Pompeiovi, a on jmenuje jejím správcem Q. Cassia. Tou dobou za Caesara bojuje v Africe Curio a za Pompeia Attius Varus s numidským králem Jubou. Juba dal nejdřív otrávit vodu v místě, kde Curio tábořil, a potom díky rozšiřování falešných zpráv se mu podařilo Curiona obklíčit a porazit u řeky Bagradu. Zbytek Caesarových mužů, vedených Asiniem Pollionem se buď pokoušeli odplout, ale většinou se i s loďmi potopili, nebo zůstali v Africe a zdali se Varovi. V Illyriku poráží pak pompeiovec Octavius Antonia. Caesar vejde do Řím a je lidem v říjnu prohlášen diktátorem. Jmenuje správce provincií: M. Lepida do Hispánie, A. Gabinia na Sicílii, Sex. Peducaea na Sardinii a Dec. Bruta do Gallie. Caesarovo vojsko u Placentie se vzbouří kvůli nezaplacenému žoldu, ale uklidní se, až jim Caesar pohrozí decimováním a nechá k popravě vylosovat jen 12 vojáků. V prosinci odchází, poslav vojsko napřed, do Brundisia.

48 Caesar přeplouvá do Ilyrie a táhne do Dyrrhachia, kde už na něj čeká Pompeius. Mezi oběma vojsky je řeka Apsos. Pompeius brání loďmi zásobování Caesarova vojsko - ti pečou chléb z trávy. V bitvě byl Caesar poražen, ale Pompeius vítězství nevyužil, ani neobsadil Caesarův tábor, ani poražené nepronásledoval. Caesar se pak střetává s Pompeiem 9. srpna podruhé u Farsálu. Obrátí pompeiovce na útěk a dobude i jejich tábor. Pompeius prchá do Lárissy, odtud na lodi pluje do Mytilény a odtud s manželkou Kornélií do Egypta. Poručníci mladého faraona, Potheinos a Achillés se rozhodnou Pompeia zavraždit, aby se zavděčili Caesarovi. Caesar je ovšem dá po příjezdu do Egypta popravit. To vyvolá válku s Alexandrijskými v samotném městě i přilehlém pobřeží.Chanským císařem se stává Jüan Ti (Liu Ši). Hned v prvním roce jeho vlády je země zachvácena povodněmi a hladomorem.

47 Caesar poráží po 8 měsících bojů koncem března královo vojsko u Kanóbu. Král Ptolemaios XIII. se na útěku utopí. Za královnu je prohlášena opět Kleopatra (která byla nedávno z Egypta vyhnána) se svým mladším bratrem Ptolemaiem XIV. Kleopatře se narodí 23. června jeho syn Ptolemaios XV. Kaisareion. Z Egypta se Caesar vydává proti pontskému králi Farnakovi II., který se během občanské války snažil rozšířit své území, a rychle jej u Zely poráží. Pak se vrací do Říma a komentuje to slovy Veni, vidi, vici. Vojáci chtějí zaplatit a žádají o propuštění. Nakonec je ale Caesar psychologicky přinutí, aby při něm zůstali. 1. října s nimi překračuje Messinskou úžinu a přeplavuje se do Afriky.

46 Caesar táhne v Africe proti pompeiovci L. Scipionovi. Mauretánský král Bocchus dobývá Cirtu, hl. m. Numidie, takže Juba nemůže Scipionovi pomoci. V bitvě u Thapsu je Scipio poražen. Caesar táhne na Utiku, kde je usazen M. Porcius Cato orator. Ten ale páchá sebevraždu. Juba s vojevůdcem Petreiem se po zprávách u těchto událostech navzájem při hostině zabili. Správcem Numidie je jmenován Sallustius. M. Brutus je jmenován do Gallie předalpské. Caesar v Africe se pokouší obnovit Karthágo (Colonia Iulia Carthago). Caesar slaví v Římě čtyřnásobný triumf (gallský, pontský, africký a egyptský), kam pozve i Kleopatru se synem. Nechá založit Venušin chrám, zřídí nové forum a bohatě vyplatí všechny vojáky. Cicero napíše díla Brutus a Orator, věnovaná M. Brutovi. Varro je Caesarem pověřen zřídit v Římě veřejnou knihovnu. V té době dokončuje svůj spis o 41 knihách Antiquitates rerum humanarum et divinarum.

45 Caesar se vydává do Hispánie proti Pompeiovi staršímu synovi Cn. Sjeho vojskem se střetne 17. března u Mundy. Poražený Cn. Pompeius se uchýlí do Corduby, ale ta je už druhý den dobyta. Cn. Pompeius prchá, ale je pak v květnu kdesi zabit. Jeho mladší bratr Sex. shromáždí zbylé vojáky a po další léta žije jako pirát. Cicero píše další filosofická díla: Academica, De finibus bonorum et malorum, Tusculanas disputationes. Horatius odchází studovat do Athén. Caesar se v září vrací do Říma.

44 C. Iulius Caesar je jmenován na doživotí diktátorem, prohlášen Pater patriae, je po něm pojmenován měsíc, kdy se narodil. Připravuje tažení proti Getům a Parthům. 15. března byl ale v senátu 23 ranami dýkou zavražděn. V čele spiklenců byli M. Brutus, Dec. Brutus a C. Cassius. 17. března jednání M. Antonia a senátu o dalším postupu, návrh na amnestii Caesarovým vrahům a pokračování v Caesarových plánech. 20. března M. Antonius svou řečí na Caesarově pohřbu vyvolal u lidí nenávist k Caesarovým vrahům, kteří proto utekli z Říma. Vyhlášení Caesarovy závěti, podle níž je jeho dědicem C. Octavius (nyní C. Iulius Caesar Octavianus). Ten se v Itálii objevuje 21. dubna se svým přítelem M. Vipsaniem Agrippou. M. Antonius vyhlašuje zákon o věčném zrušení diktatury. Kleopatra se z Říma vrací do Alexandrie, kde zřejmě nechává otrávit svého bratra a spoluvládce Ptolemaia XIV. Cicero napsal díla De divinatione, Cato maior De senectute, Laelius De amicitia a De officiis a pronáší Filipiky proti M. Antoniovi. Horatius byl přijat v Athénách do vojska M. Bruta

43 M. Antonius obléhá Dec. Bruta Mutině. U téhož města se strhne v dubnu i bitva M. Antonia s konzuly, kteří zde padnou. Dec. Brutus byl zavražděn Kelty. 20. března se v Sulmoně narodil P. Ovidius Naso. 27.listopadu nedaleko dnešní Boloně je uzavřen (na 5 let) 2. triumvirát mezi M. Antoniem, Octavianem a M. Aemiliem Lepidem. Vyhlašují proskripce, kvůli nimž je 7.prosince na útěku zabit Cicero. Varro v této době dopíše svých XXV knih De lingua Latina.

42 vojska Caesarových vrahů a M. Antonia se sešla u Filipp v Makedonii a 23.října jsou M. Brutus a C. Cassius poraženi a posléze páchají sebevraždu. M. Antonius a Octavianus si dělí Říši, M. Antonius si bere Východ. V Římě se narodil Tiberius Iulius Claudius Nero. Aristobulův syn Antigonos se opět neúspěšně snaží se zmocnit Judee. M. Antonius jmenuje bratry Fasaéla a Héróda tetrarchy, pověřené správou Judee. Administrativní reforma Itálie - jsou k ní připojeny i severní keltské a venetské oblasti. 16. listopadu se narodil Ti.Claudius Nero jako syn Ti. Claudia Nerona a Livie Drusilly

41 Cs. a bratr M. Antonia Lucius spolu s Markovou ženou Fulvií povstanou proti C. Octaviovi a opevní se v Perusii. Octavianus je oblehne. M. Antonius je mezitím na Východě a nechává k soudu předvolat Kleopatru.

40 v únoru se Perusia vzdala, Octavianus všem kromě samotného města odpustí a L. Antonia jmenuje správcem Hispánie. Fulvia donucena opustit Itálii a v Řecku se setkává se svým manželem, který ji vyčte její činnost. Fulvia záhy poté zemře. Maecenas dojedná sňatek Octaviana se Scribonií, příbuznou Sex. Pompeia (syn Cn.), který ovládá Tyrrhénské moře. Octavianus se smiřuje v Brundisiu s M. Antoniem a dává mu za ženu svoji sestru Octavii. Kleopatře se mezitím narodily od M. Antonia dvojčata Hélios a Seléné. Q. Labienus útočí s Pakorem proti římské Sýrii a parthské vojsko se dostává až do Foiníkie. Antiochie se dostala do parthských rukou. Pakoros obsazuje Palestinu - vládce Héródés musí prchnout, velekněz Hyrkanés je zajat. Judejským králem je jmenován Antigonos. Héródés ale v Římě dosáhne jmenování židovským králem.

39 Vergilius dokončil Bucolica. Varro napsal 15 knih Imagines. V Misenu se setkávají triumvirové se Sex. Pompeiem, který prosazuje zastavení inskripcí. Proti Q. Labienovi je poslán vojevůdce Ventidius Bassus. Ten Labiena poráží a Q. prchá do Kilíkie, kde je zavražděn. Zbytek Parthů je poražen u hory Trapezón a Pakoros vyklizuje Sýrii. Octavianus donutí Liviu Drusillu se rozvést s Ti. Claudiem Neronem a sám si ji bere za ženu.

38 Horatius byl představen Maecenatovi. Octavianus se rozvádí se Scribonií a k témuž donutí i Liviu Drusillu, ženu Tib. Claudia Nerona. Pakoros se znovu vydává do Sýrie, ale je poražen a padne v bitvě u Gindaru 9. června. Ventidius Bassus slaví 27. listopadu v Římě triumf nad Parthy. Agrippa přesidluje Ubie na levý břeh Rýna. Řím předal Malou Arménii kappadockému vládci.

37 Varro píše dílo De re rustica. Herodes se stává králem Judee. Setkání triumvirů v Tarentu. M. Antonius se vrací na Východ a v Antiochii se s Kleopatrou žení po makedonském způsobu, jeho žena Octavia zůstává v Římě. Rozhořela se válka se Sex. Pompeiem. Velkokrál Orodés si zvolil za spoluvládce svého nejstaršího syna Fraata. Ten ale začal vraždit své bratry, aby si ujistil svůj nárok na trůn. To se Orodovi nelíbilo, tak ho dal milý syn uškrtit. Posadil se pak na jeho trůn jako Fraatés IV. Na podzim dobývá Hérodés po dlouhých bojích Jeruzalém díky jednotkám syrského místodržitele Sosia - Antigonos se vzdává a je popraven. Héródés se ujme konečně vlády a nechává popravit 45 jeho přívrženců v sahendrinu. Osvobodí Hyrkana z parthského zajetí ale veleknězem jmenuje Ananela (Hyrkanés byl totiž zmrzačen - uřízli mu uši). Héródés si bere za ženu Hyrkanovu vnučku Mariammé.

36 Agrippa porazil u Naulochu v námořní bitvě Sex. Pompeia. Sextus prchá do Malé Asie. k M. Antoniovi. Střední Středomoří je uvolněno. Octavianus prohlašuje, že občanské války už navždy skončily. Na jaře M. Antonius zahajuje tažení proti Parthům, táhne Arménií a dostane se až k Fraatě (Media Atropatene). Všechny obléhací stroje jsou ale zničeny a M.Antonius se měsíc vrací zpět do Arménie ničen jak parthskými nájezdy, tak přírodními podmínkami - ztrácí 40% svých legií.

35 zemřel Sallustius autor 5 knih Historií a děl De coniuratone Catilinae a De bello Iugurthino. Horatius vydává první knihu sbírky Sermones. Sex. Pompeius je v Mílétu místodržícím Titiem  popravit. Octavianus vede válku v Ilýrii.

34 M. Antonius plundruje Arménii a zajímá krále Artavazda II. za nespolehlivostpři parthské výpravě a zmocní se země

33 Maecenas dává Horatiovi vilu v Sabinsku. Octavianus se vrací z úspěšného illyrského tažení. Agrippa se stává aedilem, obnovuje vodovody a nechá město nově vydláždit. M. Antonius se vrací z Arménie a slaví v Alexandrii triumf. Východní římské provincie rozděluje mezi Kleopatru a její děti. Nástupcem císaře Jüana se stává jeho syn Čcheng (Liu Ao). Artašes (Artaxés), syn Artavazda II., uhájí arménský trůn a stane se novým králem

32 zemřel Atticus, blízký přítel Ciceronův a vydavatel jeho knih. Sám napsal historický spis Liber annalis

31 Artavazdés umírá v římském žaláři. 2.9. je svedena bitva u Aktia mezi C. Octaviem a M. Antoniem. M. Antonius z bitvy prchne a jeho loďstvo je poraženo. Octavianus postupuje po souši na Egypt. Předvedena tragédie Thyestes L. Varia. Během války Héróda s Nabatejci dojde k ničivému zemětřesení, které si vyžádá 30 000 mrtvých. Octavianus předává Médii Atropaténu thráckému princi Kotyovi.

30 Po sedmi letech práce vydává Vergilius Georgica, Horatius pak Iamby a druhou knihu Sermones. 1.8. se Octavianus dostává do Alexandrie a M. Antonius páchá sebevraždu. Octavianus se zmocňuje města a celé země a chce Kleopatru vléci ve svém triumfu. Kleopatra raději 12.9. volí smrt. C. Octaviovi se dostává do rukou ptolemaiovský poklad a nechá zavraždit Kleopatřina syna Ptolemaia XV. Kaisariona. Cornelius Gallus se stává prvním egyptským prefektem. Do Říma přichází Dionýsios z Halikarnassu, aby zde učil rhétoriku. S pomocí Říma se na parthský trůn dostane Tiridatés II.

29 Vergilius začíná psát Aeneidu. Octavianus definitivně obnovuje Karthágo (Colonia Iulia Concordia Carthago). Héródés nechá popravit svou ženu Mariammé. Octavianus se v srpnu slavnostně vrací do Říma, kde slaví 13. - 15. srpna tři triumfy. Je zavřen Ianův chrám a 25 legií je usídleno. Farhad IV. se opět zmocní parthského trůnu. Úspěšné tažení M. Licinia Crassa na Balkán. Je podmaněna definitivně Thrákie a Moesie.

28 C. Iulius Hyginus auctor Genealogiarum et De astronomia operum factus est bibliothecarius bibliothecae in Palatino. Tiridatés II. parthským králem. Obnoven římský senát a vykonán census (napočítáno kolem 6 milionů římských občanů). Octavianus se vzdává tribunské pravomoci.

27 13.ledna vystoupí Octavianus v senátu s tím, že se chce vzdát svých privilegií a odejít do soukromí. Senátoři jej ale přemluví, aby zůstal a dávají mu na deset let provincie Hispanii, Gallii, Syrii, Kypr a Egypt s tím, že zbytek patří lidu a senátu. Po třech dnech dostává Octavianus od senátorů čestný titul Augustus a další pocty (např. corona civica). V létě se tedy Imperator Caesar Augustus vydává na cestu po Gallii a Hispanii, v jeho nepřítomnosti je Řím spravován Agrippou a Maecenatem.

26 zemřel Varro polyhistor auctor DCXX librorum et C. Cornelius Gallus poeta, hic propria manu. Frahatés (Farhad) IV. se konečně definitivně zmocní se skythskou pomocí parthského trůnu. Tiridatés prchá do Hispánie k Augustovi, má jako rukojmí nejmladšího králova syna. Augustus nesouhlasí s jejich vydáním. Augustus se vydává na tažení proti Kantábrům a Asturům, onemocní však a zůstane v Tarraconě, přičmž velení svěřuje synovci M. Claudiovi Marcellovi. Senát se rozhodne vyvázat Augusta ze svých rozhodnutí a zákonů a tak jej nesvazovat, má plnou moc dělat, co chce.

25 konec římského tažení proti Kantabrům a Asturům. začátek tažení Římanů do království Sába. Syn Augustovy sestry Octavie s 1. manželství M. Claudius Marcellus je při hrách představen jako Augustův nástupce. Augustus jmenuje mauretánským králem Jubu II., syna numidského krále Juby, který vládne se svou ženou Kleopatrou Selénou, dcerou Kleopatry VII. a M. Antonia. Řím po smrti krále Amynta anektuje Galatii

24 Augustus se vrací z cest po západě do Říma.

23 Jsou vydány Horatiovy Ódy (Carmina). Vrací se neúspěšná římská výprava, vedená Aeliem Gallem ze Sáby. Je odhaleno spiknutí proti Augustovi, jeho vůdce konsul Murena je popraven. V létě je Augustus jmenován tribunem lidu na pět let. Umírá jeho synovec Marcellus. Augustus onemocní a zvažuje abdikaci, pečetní prsten dává Agrippovi. Ten dostává ještě prokonsulskou moc a je poslán na východ.

22 Lid nabízí Augustovi diktaturu, ten ji nepřijímá, přijal ale spravování pokladny (cura annonae). Pak se vydává na inspekční cestu po Východě (přes Sicílii a Řecko). Tiberius zatím táhne proti Arménii, chce 2 frontami napadnout Parthy

21 Agrippa si bere za ženu Augustovu dceru Iulii.

20 Horatius vydává první knihu svých Epistolae. Tiberiem jsou znovuzískáni od Parthů římští orli, kterých se ti zmocnili po porážce Crassově. Arménský král Artaxés je svými příbuznými zavražděn. Augustus vybere za arménského krále jeho bratra Tigrana (III.), který je na trůn uveden Tiberiem Neronem.

19 Augustus se vrací v říjnu z východu a senát mu udělí censuru. 21. září v Brundisiu po návratu z Athén (tam se sešel s Augustem) umírá básník Vergilius. Svou nedokončenou Aeneidu poroučí spálit. Augustus ji ale zachrání. Umírá též básník Albius Tibullus. Héródés staví nový chrám v Jeruzalémě.Agrippa se vydává proti nepokojům v Gallii. Africký prokonsul Balbus se vydává na Saharu, dostává se k Aramantům do oasy Fasania

18 V Římě je prosazen zákon o ustanovení pokud za rozvod, počet senátorů je zvýšen na 600, hranice majetku senátorů je určena na 1 milion HS (sesterciů). v Číně je ustanoveno, že příslušnost k jedné z 20 stupňů hodnosti si lze koupit penězi, do teď se bohatství určovalo podle obilí. Narodil se Arminius (Hariman / Herrmann), syn cheruského knížete Segimera.

17 V Římě se 1. - 3. června konají Ludi saeculares, pro něž je určeno 15tičlenné collegium, Horatius při té příložitosti složil svou Carmen saeculare. Augustus adoptuje právě svého narozeného vnuka a syna Agrippova Lucia a jeho tříletého bratra Gaia. Asi v této

16 Augustus s Tiberiem se vydávají do Gallie a pak do Hispánie, správcem říše je ustanoven praefectus urbi. Norikové s Pannonci vpadli na jih a popletili území až po Istrii. Sugambrové, Usipeti a Tenkterové překračují Rýn. Oba bratři Drusus i Tiberius se posléze vydávají proti alpským národům, dobyli území až k Dunaji.

15 Tiberius a Drusus bojují v Germanii, jsou ustaveny provincie Raetica a Vindelica, P. Silius Nerva dobývá Noricum.

14 zemřel dramatik L. Varius Rufus. Římané pod vedením Agrippy, Tiberia a M. Vinicia vedou boje s Pannonci. Jsou poraženi Ligurové.

13 quarta liber Carminum et altera Epistularum Horatii edita est. Tiberius s Drusem dokončují vojensou přípravu vojsk pro obranu v římské Germánii (střediska Castra Vetera u Xanthen a Mogontiacum / Mainz)

12 v březnu zemřel vojevůdce a Augustův nejbližší přítel M. Vipsanius Agrippa, autor zeměpisného díla Commentarii. Vdova po něm, Iulia, dcera Augustova, je dána za ženu Tiberiovi, který je poslán do Pannonie. Umírá také bývalý triumvir Lepidus, který byl po celou dobu pontifikem maximem, tento titul dostává Augustus. Drusus zasvětí v Lugdunu oltář Romě a Augustovi. Pak Drusus táhne po souši i Sverním moři proti svobodné Germánii, podrobuje si Frísy, dostává se na ostrov Borkum. Flotila dopluje do ústí Emže - jsou poraženi Brukteři. Pokračuje až k ústi Vesery, kde bojuje s Chauky, jeho další postup je zastaven zimou.

11 Drusus se vydává přes Rýn, poráží Usipety a Sugambry, přes Teuktery a Chatty se dostává až k Veseře, tam poráží Cherusky a Chauky, na zimu se vrací zas za Rýn, je při cestě přepaden Gemány.

10 Na jaře se marně snaží zkrotit povstavší Chatty a Sugambry, 1. srpna se mu a jeho ženě Antonii (dcera M. Antonbia) v Lugdunu (Lyonu) narodil Tib. Claudius Nero (Germanicus). Augustus je s Drusem a Tiberiem v Gallii a uspořádávají provincii (středisko provincie je Ara Ubiorum), po třetí je zavřen Ianův chrám, objeví se další pokus o atentát na Augusta.

9 Drusus nastupuje na severu konsulát, táhne proti Chattům a po porážce Suébů se dostane až k Labi. Porazí Sugambry, postaví hráz v ústí Rýna a castella. Vrací se podél Sály, ale spadne z koně, při čemž si zlomí nohu, načež do měsíce, 14. září ve věku 29 let umírá v náručí svého bratra Tiberia, jenž jeho tělo pak provází pěšky až do Říma. Augustus Drusovi a jeho potomkům uděluje titul Germanicus, sám napsal jeho životopis. Na Martově poli v Římě je vysvěcen oltář Pacis Augustae.

8 Augustus a Tiberius operují v Germánii. 40 tisíc Sugambrů je přesídleno na levý břeh Rýna.zemřeli Maecenas a Horatius (27. listopadu). V Římě je provedena reforma kalendáře, 8. měsíc je pojmenován Augustus. Po smrti arménského krále Tigrana III. na stupuje na trůn jeho syn Tigranés IV. se svou ženou a sestrou Erató. Umírá císařský knihovník Liu Siang ve věku 71 let. Sbíral pro císaře knihy a nechal sepsat jejich seznam spolu s krátkým komentářem. V jeho práci pokračuje jeho syn Liu Sin.

7 Dionýsios z Halikarnassu dopsal v Římě své monumentální dílo Rómaiké archaiologia. Strabón sepsal většinu svého geógrafického díla. Po císaři Čchengovi nastupuje na chanský trůn jeho synovec Ai Ti (Liu Sin).

6 Tiberius si podrobí Chauky a Langobardy, před tažením proti Marobudovi Tiberia zastavila zpráva o povstání v Pannonii. Nakonec se vrací z Pannonie a Germanie a v Římě dostává tribunskou moc. Vydává se na východ proti nepokojům v Arménii, ale skončí na Rhodu s tím, že se vzdává veřejného života. Tam žije jako soukromník, ale je navštěvován prokonsuly a legáty z východu.

5 Římané posadí na arménský trůn Artavazda III., syna Artašesova.

4 umírá judejský král Héródés a jeho území je rozděleno na 3 tetrarchie: Filippovi připadla Batanaia, Héródovi Antipovi Galileia a Archeláos dostal Judeu a Samaří. Tigran IV. a Erató se znovu zmocní vlády v Arménii.

3

2 Ovidius editus est Artem amatoriam et Remedia amoris, antea scripserat Amores, Heroides et Medicamina faciei femineae. Augustus dostává titul pater patriae. Frahatés IV. je otráven svým mladším synem Frahatakem, který se prohlásí králem (Farhad V.).

1 Po císaři Ai nastupuje na chanský trůn jeho devítiletý bratranec Pching Ti (Liu Kchan). Vládu ale stále drží jeho babička Wang, která jmenuje svého synovce Wang Manga vojenským kancléřem.