VSTŘEBÁVÁNÍ NĚMECKÉHO VLIVU A JEHO KONFRONTACE

S PUSOBENÍM POLŠTINY V KAŠUBŠTINĚ

PROJEKT DISERTAČNÍ PRÁCE

Vladislav Knoll

 

Navrhovaná práce by se měla zabývat především otázkou přítomnosti lexikálních a syntaktických prvků německého původu v kašubském jazyce, která souvisí zejména s dlouhými dějinami soužití německého a kašubského etnika na východním Pomoří. Tato problematika by měla být probrána především na základě studia primárních pramenů od počátku kašubské literatury (1586) až do současnosti. Zároveň se chci však zamyslet nad významem a silou těchto vlivů v současném jazyce, který již přímý kontakt s němčinou ztratil.

V rámci sledovatelného historického vývoje kašubského jazyka a literatury je nutno rozlišovat tři hlavní fáze, ke kterým práce zaujme odlišný přístup. V případě tzv. slovinského či starokašubského písemnictví (převážně evangelická náboženská tvorba 16.-18. století) totiž máme co do činění s napodobováním soudobého polského spisovného jazyka na německém území kašubskými intelektuály. V těchto dokumentech, které představují ve velké míře překlady či parafráze překladů z němčiny, se setkáváme s větším či menším počtem kašubismů a kašubských fonetických zvláštností. Literatura (zejména F. Ceynowa a H. Derdowski), zápisy lidových textů (hlavně A. Hilferding, F. Lorentz) a některé slovníky (např. K.C. Mrongowiusz, S. Ramułt), pocházející převážně z 19. století, zachycují stav kašubštiny a jejího rázovitého slovinského dialektu v dobách nejsilnějšího vlivu němčiny na celém kašubském území.

V meziválečném období přebírá na východě kašubské oblasti roli němčiny polština. Zaznamenáváme rozvoj literárního ruchu, jenž byl nastartován nedlouho před válkou (Mladokašubové, později Zrzeszińcë), a zároveň pokračování obou kulturně-jazykových tendencí iniciovaných již F. Ceynowou (purismus, tvorba nových slov) a H. Derdowským (orientace na polštinu). Zajímavé bude porovnání vlivu německého jazyka na tvorbu obou škol. Na západě kašubského území však v téže době zůstává jako úřední spisovný jazyk němčina, což je patrno také u dnešních mluvčích z těchto oblastí. Definitivním prosazením polštiny jako spisovného jazyka pro celé kašubskojazyčné území a odsunem německého (ale částečně i kašubského) obyvatelstva po druhé světové válce byl definitivně změněn charakter působení úředního jazyka na hovorovou kašubštinu. Zatímco dosud byla kašubština vystavena vlivu jazyka zcela odlišného (i v dobách meziválečné Rzeczypospolitej žili i v části východních Kašub pohromadě Kašubové a Němci), v současné době na kašubštinu působí jazyk úzce příbuzný. Polština tak často svádí boj s běžně užívanými germanismy.

V případě německého působení na kašubštinu musíme důsledně rozlišovat tři základní jazykové vrstvy, se kterými kašubština dále nakládá odlišným způsobem. Především se jedná o vliv dolní němčiny, který se stupňuje již od období vrcholného středověku a je způsobován postupnými kolonisačními vlnami nejen Sasů, ale i Frísů, Holanďanů a dalších germánských etnik, která společně vytvořila místní nářečí dolnoněmeckého jazyka, jehož prestiž kvetla i na Pomoří především v časech hansy a reformace. Z dolní němčiny se dostala do kašubštiny řada základních  slov (např. bënë, brutka, halac). Zhruba v 17. století sílí vliv horní němčiny jako jazykového standartu, čímž se do kašubštiny dostávají jednak slova z oficiální sféry (např. lojtnant), ale postupně i další běžné výrazy (např. sztrase). Mezi jednotlivými dialekty i v rámci jednoho nářečí mohou vznikat dublety (stejné slovo se objevuje v dolnoněmecké i hornoněmecké podobě). Třetí vrstva obsahuje mezinárodní slova většinou latinského či řeckého původu, která se do kašubštiny dostala německým prostřednictvím (např. bibliotéka, ópera). Nezanedbatelný je rovněž vliv němčiny na syntax a morfosyntax představovaný různými typy konstrukcí (např. jô móm czëté - ich habe gehört, smierdzëc za - stinken nach, atd.). 

V zamýšlené práci by byl sledován výskyt těchto aspektů v pramenech různých období, čímž by bylo možné dojít k zajímavým výsledkům, co se týče historie používání slov a konstrukcí německého původu. Dále bych chtěl tyto aspekty konfrontovat se současným jazykem, který inklinuje spíše ke kopírování polských vzorů. Dochází tak k zajímavému kolísání v zacházení s jednotlivými slovy vzhledem ke skutečnosti, že polština s sebou přinesla některé shodné termíny leckdy dokonce německého původu (můzejô - můzeům, rénk - rynek, atp.).

Asi nejdůležitějším aspektem celé studie by bylo sledování procesu vstřebávání německého lexika (včetně mezinárodních výrazů, které přišly do kašubštiny původně z němčiny) a vlivů a následné popsání a rozřazení vyskytujících se forem původně německých slov a vazeb v kašubských textech. Slova a vazby absorbované kašubštinou se určitým způsobem včleňovaly do systému slovanského jazyka, německá fonetika byla a je kašubizována podle určitých zákonitostí, které mluvčí automaticky ovládá (např. německé úzké, přízvučné samohlásky e,o přešly v kašubské é, ó, nyní ovšem většinou vyslovované /i/, /u/ ). Německá slova vstupují samozřejmě i do kašubského morfologického systému, mohou se tedy skloňovat (např. rum /rüm/, bez rëmů /rämwi/, dolnoněmecky Rűm), časovat a získávat slovanské koncovky (např. do bůtna, gwësny, bédowac), takže výsledně nejsou chápána jako cizí prvek. Srovnáním textů z různých období by snad bylo možné objasnit stupeň integrovanosti jednotlivých německých výrazů a vazeb (např. některá slova se zákonům kašubštiny nepodřizují a chovají se stejně jako v německé větě - např. richtich).

Proces utváření kašubské spisovné normy operuje s různými formami stejných slov nebo často s různými obměnami téže koncovky, jejíž vzezření může v běžném jazyce záležet na jednotlivých mluvčích (např. typ energia, energjô, energijô, enerdżijô). Pravopisná komise se pak přiklání tu k té, tu k oné variantě. Z tohoto důvodu by moje práce mohla být obzvláštním přínosem pro současnou kašubistiku, v níž toto téma komplexně není zpracováno. Zejména bych mohl ukázat vývoj různých přejatých slov a konstrukcí a poukázat na jejich zdroje.

Neméně důležitou otázkou, která by měla být v závěru mé studie rozpracována, je posazení vlivu německého superstrátu v kašubštině do širšího kontextu. Oblast Kašub můžeme považovat za zajímavý příklad vzájemného ovlivňování jazyků a dialektů, k němuž nacházíme mnoho analogií v jiných současných jazycích, v nichž se vliv dominantního jazyka odrazil různým způsobem (např. inchoativní formy rumunských sloves slovanského původu či omezení arabského lexikálního vlivu v iberorománských jazycích na substantiva). Bylo by proto přínosné kašubštinu zařadit do jakési klasifikace jazyků, které prošly podobným historicko-jazykovým vývojem. Samozřejmostí by mělo být uvedení do souvislostí s výsledky vstřebávání německého vlivu v dalších slovanských jazycích na západní hranici slovanského areálu (tedy v češtině, lužické srbštině, polabštině, polštině a slovinštině). 

Prameny k mé práci budou jednak texty starokašubské literatury, které jsou uloženy většinou v Německu, a proto byly zpočátku vydány a komentovány především německými badateli (F. Hinze, R. Olesch). Dalším významným zdrojem jsou sbírky nářečních textů od 19. století po dnešek (často v rámci sbírek textů polských nářečí), přičemž by bylo možné využívat také některé jejich rozbory vykonané například v současných diplomových pracích obhájených na Gdaňské universitě. Významným zdrojem budou samozřejmě velké slovníkářské práce, především ty, které obsahují i fraseologii (F. Lorentz, B. Sychta), na jejichž základě byly zhotoveny i dosavadní studie o německém vlivu v kašubštině. Důležitým pramenem pro moji práci bude rovněž aktuální projekt etymologického slovníku, který věnuje větší pozornost také kašubsko-dolnoněmeckým lexikálním vztahům. Přihlédnutím ke  slovníkářským a dialektologickým počinům bude možné pojmout otázku německého vlivu v kašubštině teritoriálně.

Ve své práci bych však chtěl podrobit studiu též literární texty od druhé poloviny 19. století po dnešek a v neposlední řadě i určitý korpus novinářských textů, zejména z časopisů Gryf, Zrzesz, Klëka, Pomerania, Ňdroda. Domnívám se, že studium těchto textů se ukáže mnohem názornějším než práce se slovníky, neboť v časopisech je lépe zachycen vývoj používání živého jazyka a zrcadlí se v nich i určité snahy o vytvoření spisovné normy. V kašubštině získává takové studium navíc obzvláštní význam vzhledem ke dvěma trochu protichůdným tendencím literárně-jazykového vývoje. Pokud ze zápisů živé mluvy obyčejných lidí pozorujeme běžný úzus, do literárního či novinářského textu již autor vědomě zařazuje svůj názor na správnost či opodstatněnost užívání některých forem.

Neméně důležitým prvkem mojí práce by byla spolupráce s rodilými mluvčími a kašubisty-odborníky, přestože bych se soustředil především na studium písemných materiálů. Význam mé práce by tedy tkvěl především v jejím diachronním charakteru. Komplexní výzkum týchž aspektů v současném, živém jazyce bych ponechal pozdější době nebo jiným badatelům. Dobře si uvědomuji, že pro zvládnutí takového úkolu je nutná také přiměřená znalost německého jazyka a zejména jeho dialektologie, o niž se rovněž zajímám a jejímuž zevrubnějšímu studiu na základě patřičné literatury se budu muset rovněž věnovat.

Co se týče možné osnovy mé studie, domnívám se, že na úvod by bylo zcela případné se věnovat historickému vývoji dané oblasti a kašubsko-německým vztahům, ovšem pouze do míry, kterou vyžaduje dostatečné pochopení sociolingvistické situace kašubštiny v minulosti i nyní, z níž vyplývá aktuální stav kašubského jazyka. Hlavním obsahem práce by tedy bylo systematické, diachronní  srovnání jednotlivých aspektů německého vlivu v kašubštině, které by bylo možné rozdělit do náležitých oddílů (vstřebání dolnoněmeckého lexika, lexikální vliv horní němčiny, vývoj mezinárodních slov, syntaktické a morfosyntaktické vlivy), jejichž výsledky by měly být vzájemně porovnány a v  závěru prodiskutovány. Nakonec by měl být oceněn dosah německého vlivu v kašubském jazyce v porovnání s analogickými situacemi, jak jsem se o tom výše zmínil.

Svá bádání týkající se německého vlivu na kašubštinu hodlám podepřít svými zkušenostmi ze studia klasické filologie a určitými znalostmi filologie slovanské, germánské a románské. K užitku mi bude má aktivní znalost kašubského jazyka, jemuž se věnuji asi 5 let, a četné osobní i vědecké kontakty na Pomoří a v Německu. Domnívám se, že moje práce by mohla být přínosná pro současnou kašubistiku zejména svým neobvyklým (diachronním) přístupem a v neposlední řadě také nestranným a svým způsobem vnějším pohledem na celou problematiku. Otázka německých vlivů a jejich konfrontace s vlivy polskými je navíc v současné době velice aktuální jednak z hlediska právě probíhajícího procesu standardizace kašubského jazyka a rovněž v souvislosti s hledáním místa kašubského etnika a jazyka v rámci Evropské unie.   

 

Základní odborná literatura:

 

Altkaschubisches Gesangbuch (red. F. Hinze). Berlin 1967

Atlas językowy kaszubszczyzny i dialektów sąsiednich Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk 1964-

Bądkowski A.L.: Słowińcy. Warszawa 1956

Berka A.: Słownik kaszubski porównawczy. Warszawa 1891

Breza E.: Granice dialektu kaszubskiego w przeszłości i obecnie. in: Pomerania 3/1975, s. 33

Buchholz W.: Pommern. Berlin 1999

Ceynowa F.: Słownik kaszubski Floriana Ceynowy (red. J. Treder, H. Popowska-Taborska). Wejherowo-Rumia-Pelplin 2001

Dejna K.: Atlas polskich inowacji dialektalnych. Warszawa - Łódź 1994

Dejna K.: Dialekty polskie. Wrocław-Warszawa-Kraków Ossolineum 1993

Der kleine Catechismus D. Martini Lutheri. Danzig 1643, Nachdruck von R. Olesch Graz 1958

Die Schmolsiner Perikopen (red. F. Hinze) Berlin 1967

Die Slawen in Deutschland. Berlin 1985

Fischer A.: Zarys etnograficzny województwa pomorskiego. Toruń 1929

Fornych W.: Kroniki Jana Bugenhagena i Tomasza Kantzowa o dziejach Pomorza Zachodniego w latach 1370-1461. Poznań 1965

Gogolewski S.: Wpływy niemieckie na kaszubski system czasów przeszłych. in: RKJ ŁTN IX, s. 69-75

Grimme H.: Plattdeutsche Mundarten. Leipzig 1910

Grundfragen der geschichtlichen Beziehungen zwischen Deutschen, Polaben und Polen (red. W.H. Fritze). Berlin 1976

Handbuch zur niederdeutschen Sprach- und Literaturwissenschaft (red. Gerhard Cordes, Dieter Möhn). Berlin 1983

Hauser P.: Mniejszość niemiecka w województwie pomorskim w latach 1920-1939. Wrocław 1981

Herrmann-Winter R.: Kleines plattdeutsches Wörterbuch. Rostock 1985

Heydzianka J.: Szczątki składni połabskiej. Slavia Occidentalis VI/1927, s. 26-69

Hilferding A.: Ostatki Słowian na południowym brzegu Bałtyckiego morza. in: Kolberg, O.: Dzieła wszystkie. Wrocław 1965, s. 311-452

Hinze F.: Der Ausdruck des Passivs im Slovinzischen. Zeitschrift für Slawistik XI/1966, s. 481-501

Hinze F.: Die deutschen Lehnwörter in Pomoranischen. Berlin 1963

Hinze F.: Die slawische Kaschubei im Schnittpunkt deutscher und baltischer Einflußzonen. in: Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreß in Preßburg. Köln - Weimar - Wien 1993, s. 184-186

Hinze F.: Wörterbuch und Lautlehre der deutschen Lehnwörter im Pomoranischen. Berlin 1965

Holsten R.: Sprachgrenzen im Pommerschen Platt. Leipzig 1928

Językowe zróżnicowanie terytorialne wobec wpływy czynników pozajęzykowych. Warszawa 1982

Kaczmarczyk: Kolonizacja niemiecka na wschód od Odry. Poznań 1945

Kamińska H.J.: Cechy fonetyczne języka Pontanusa. in: Roczniki Humaniszyczne KUL XX/1972, z.4, s.20-42

Kamińska H.J.: Język Michała Pontanusa. in: Studia Językoznawcze (Z historii języka polskiego) Wrocław 1980, s.65-99

Kamińska H.J.: O języku Szymona Krofeya. in: Rocznik Naukowo - Dydaktyczny WSP w Rzeszowie. Nauki Humanistyczne 1970, z. 5/8, s. 20-42

Kaszubszczyzna - Kaszëbizna (red. E. Breza.). Opole 2001

Knoop O.: Volkssagen und Erzählungen und Schwänke aus dem Kreise Lauenburg. Köslin 1925

Krofey S: Geistliche Lieder D. Martin Luthers und anderer frommer Männer Danzig 1586, Nachdruck von R. Olesch. Köln - Graz 1958

Kucner A.: Ekspanzja Brandenburgii nad Bałtykiem wieku 15-18. Poznań 1947

Lasch A.: Mittelniederdeutsche Grammatik. Halle 1924

Lewański R.: A Bibliography of Polish Dictionaries. New York 1959

Lindow W.: Plattdeutsche Wörterbuch. Leer 1984

Lorentz F.: Der kaschubische Dialekt von Gorrschyn. Berlin 1959

Lorentz F.: Gramatyka pomorska Wrocław  - Warszawa - Kraków 1958-1962

Lorentz F.: Pomoranisches Wörterbuch. Berlin 1958

Lorentz F.: Slovinzische Grammatik. St.Petersburg 1903

Lorentz F.: Slovinzische Texte. St. Petersburg 1905

Lorentz F.: Slovinzische Wörterbuch, I-II. St. Petersburg 1908-1912

Lötsch R.: Das Tempussystem des Slovinzischen im Vergleich zu dem des Sorbischen und Deutschen. in: Lětopis Instituta za serbski ludospyt. Rjad A,14/1967, s. 23-46

Lucht D.: Pommern. Geschichte. Köln 1998

Mahnke G.: Die Schlawer Mundart. Greifswald 1931

Michalk F.: Mundart und Umgangssprache der Bilingualen von Groß Partwitz im Kreis Hoyerswerda. in: Zeitschrift für Slawistik XVI/1971, s.14-46

Mischke K.: Rummelsburger und Bütower Mundart. Greifswald 1936

Mitzka W.: Grundzüge norddeutscher Sprachgeschichte. Halle 1937

Neureiter F.: Geschichte der kaschubischen Literatur. München 1991

Nitsch K.: Wybór polskich tekstów gwarowych. Warszawa 1960

Obracht-Prondzyński C.: Bibliografia do studiowania spraw kaszubsko-pomorskich, Gdańsk 2004

Obraz językowy słowiańskiego Pomorza i Łużyc - pogranicza i kontakty językowe. Warszawa 1997

Olesch R.: Thesaurus lingua Drevaenopolabicae. Köln 1983-

Piotrowski J.: Składnia słowińska wobec wpływów języka niemieckiego. Wrocław 1981

Pirk K.: Grammatik der Lauenburger Mundart. Ein Beitrag zur niederdeutschen Sprache in Ostpommern. Greifswald 1928

Piskotski J.M.: Kolonizacja wiejsk Pomorza Zachodniego w XIII i w początku XIV. wieku na tle procesów osadniczych. Poznań 1990

Polański K.: Morfologia zapożyczeń niemieckich w języku połabskim. Wrocław 1962

Północno-polskie teksty gwarowe (red. K. Nitsch) Kraków 1955

Polszczyzna Regionalna Pomorza (red. K. Hendke). Wejherowo 1986, Warszawa 1991...

Popowska-Taborska H.: Centralne zagadnienie wokalismu kaszubskiego. Wrocław 1961

Popowska-Taborska H.: Kaszubszczyzna, Zarys dziejów, Warszawa, 1980

Popowska-Taborska H.: Kaszubszczyzna. Warszawa 1980

Popowska-Taborska H.: Szkice z Kaszubszczyzny. Dzieje. Zabytki. Słownictwo. Gdańsk 1987

Popowska-Taborska H.; Boryś, W.: Leksyka kaszubska na tle słowiańskim. Warszawa 1996

Popowska-Taborska H.; Boryś, W.: Słownik etymologiczny kaszubszczyzny. Warszawa 1994-

Ramułt S.: Słownik języka pomorskiego czyli kaszubskiego. Gdańsk 2003

Rudnicki M.: Przyczynki do gramatyki i słownika narzecza słowińskiego. Kraków 1913

Sanders W.: Sachsensprache, Hansesprache, Plattdeutsch. Göttingen 1982

Ślaski K.: Przemiany etniczne na Pomorzu Zachodnim w rozwoju dziejowym. Poznań 1954

Sobierajski Z.:Słownik gwarowy tzw. Słowińców kaszubskich. Warszawa 1997-

Stellmacher D.: Niederdeutsche Sprache. Eine Einführung. Bern - Frankfurt a.M. 1990 (Germanistische Lehrbuchsammlung, Bd. 26)

Stokhof W.A.L.: The extinct East-Slovincian Kluki Dialect. The Hague Paris 1973

Stritzel H.: Die Gliederung der Mundarten um Lauenburg in Pommern. Marburg 1937

Studia kaszubsko-pomorskie (red. J. Treder). Łeba 1992

Studia kaszubsko-słowińskie, Materiały z II Konferencji Słowińskiej (red. J. Treder) Łeba 1992.

Sychta B.: Słownik gwar kaszubskich na tle kultury ludowej. Wrocław 1967-1976

Szultka Z.: Piśmiennictwo polskie i kaszubskie Pomorza Zachodniego od XVI do XIX wieku. Poznań 1994

Szultka Z.: Studia nad piśmiennictwem starokaszubskim w szczególności Michała Brüggemana I-II. in: Slavia Occidentalis 45-46/7, 1988-1989-1990

Tetzner F.: Die Slovinzen und Lebakaschuben. Berlin 1899

Tetzner F: Die Slaven in Deutschland. Braunschweig 1902

Topolińska Z.: Teksty gwarowe centralnokaszubskie z komentarzem fonologicznym. in: Studia z Filologii Polskiej i Slowianskiej 7/1967, s. 87-125

Topolińska Z.: Teksty gwarowe pólnocnokaszubskie z komentarzem fonologicznym. in: Studia z Filologii Polskiej i Słowianskiej 8/1969, s. 67-93

Topolińska Z.: Teksty gwarowe południowokaszubskie z komentarzem fonologicznym. in: Studia z Filologii Polskiej i Słowianskiej 6/1967, s. 115-141

Tragedia o bogaczu i Lazarzu (red. J. Treder) Gdańsk 1999

Treder J.: Kaszubska i pomorska frazeologia pochodzenia niemieckiego (na tle słowiańskim), str. 131-146. in: Problemy frazeologii europejskiej, Warszawa 1996

Treder J.: Kaszubszczyzna dawnych przekładów tekstów biblijnych. in: Symbolae slavisticae. Warszawa 1996, s. 309-315

Treder J.: O języku Tragedii o bogaczu i Łazarzu z 1643 roku. in: Polszczyzna Regionalna Pomorza 8, Warszawa 1998, s. 65-94

Trepczyk J.: Słownik polsko-kaszubski I.,II. Gdańsk 1994

Wosiak-Śliwa R: Germanizmy składniowe w prozie północnokaszubskich pisarzy Jana Bilota i Alojzego Budzisza, Rocznik Gdański, LVI, z. 2, Gdańsk 1996.

Zieniukowa J.: Die Sprache des Altkaschubischen Gesangbuches und Schmolsiner Perikopen. in: Zeitschrift für slawische Philologie XIV/1969, 1, s. 77-85

Zieniukowa J.: Polszczyzna tekstów religijnych z obszaru słowińskiego spisanych między XVI a XVIII wiekiem. in: Polszczyzna regionalna w okresie renesansu i baroku. Wrocław 1984. s. 113-121

Žirmunskij V.M.: Nemeckaja dialektologija. Moskva - Leningrad 1956