Kaszëbsczé dzeje ë dzysészé żëcé. Wejerowò 2004

Vladislav Knoll, Praha

Sbírka povídek současných autorů Kašubské dějiny a dnešní život, vydaná Wejherowským muzeem kašubsko-pomořského písemnictví a hudby, navazuje na předešlé sbírky Kaszëbskô nôtëra (2001) a Dërchôj królewiónkò (1996). Všechny tyto sbírky představují přehled vítězných prací v celopolské soutěží Jana Drzéżdżóna, která je od roku 1995 organizována  každoročně právě ve Wejherowě. Stávající sbírka obsahuje díla vítězů šestého až osmého ročníku (2001-2003). Někteří autoři se objevili na vrcholu několikrát, a proto nacházíme povídky Daniela Pipky, Jana Szutenberga, Hany Wrezy a Mariana Jelińského rovněž v předchozí sbírce. Jakožto antologie současné kašubské prózy zahrnuje sbírka autory několika generací od nejstarší, řekněme předválečné (Bòlesław Bórk), po autory spjaté s časopisy Tatczëzna a Òdroda. Piéprova povídka Pohádkový sen o slunci se například objevila již v sérii Zymk (II, 2002) vydávané mladší generací, která se sama označuje jako Karno młodich. Díla těchto autorů se samozřejmě objevují i v Pomeranii a místním tisku, někteří již vydali vlastní knihy, např. B. Bòrk, M. Piéper (proslavil se jako sólista hudební skupiny Chëcz) a především Ida Czajinô, která publikuje také básně a divadelní kusy.

Významnou současné kašubské tvorby jsou zpracování vzpomínek vlastních či vzpomínek nejbližších přátel či příbuzných. Čtenář se tak seznamuje s cennými osobními zkušenostmi a názory týkající se důležitých, případně rozporuplných kapitol moderních kašubských dějin. Barvité vhledy do života Kašubů v dosti odlišných obdobách nabízí Marian Jelińsczi, přičemž se nejprve dotkne vztahu kašubského obyvatelstva a převážně německého obyvatelstva Gdaňsku v raném novověku a následně obtížného života soukromých rolníků při poválečných kolektivizačních pokusech. Nečernobílý, a o to zajímavější pohled na dobu Druhé světové války nabízí povídka Henrika Dawidowského Rozalka, v níž rodina nucená po obsazení Polska fašisty opustit rodný kraj nalézá nový domov ve vnitřním Německu, kde se ocitá mezi lidmi, kteří jsou jim ochotni pomoci. Neméně čtivým svědectvím s milostným motivem je příběh o výstavbě Gdyně, která z malé rybářské vísky vyrostla v jeden z největších polských přístavů. Jinou oblastí vzpomínek je připomínání si tradičních kašubských zvyků a obyčejného života na kašubské vsi, jak to můžeme nalézt v literárních kresbách Bòlesława Bòrka. Ostatně příběhy humorných lesáckých (oblast v severních Kašubech) koledníků obcházejících domy a hospodářství vsi o různých svátkách otevírají celou sbírku.

Další významnou oblastí, jíž se kašubští prozaici věnují, je popis života obyčejného člověka, Kašuby, v prostředí jeho vesnice se všemi společenskými a rodinnými vztahy, jeho náhledem na život a svět se základními hodnotami, mezi nimiž mívá důležité místo víra v Boha. Povídky námi představované sbírky obsahují několik různých vhledů do takového kašubského života, ať už na pozadí historických epoch nebo nezávisle na absolutním čase. Tak například H. Dawidowsczi vypráví příběh (Magda) o lásce dívky k ochrnutému člověku, přičemž jsou při všech těžkostech vyzdvihovány morální hodnoty obou. Je to vlastně jedna ze vzpomínkových povídek, která má poukázat na sílu obyčejného člověka, který nepochybuje o smyslu svého života. Sondami do manželského života je povídka Wandy Czedrowské Kde je ta hranice a Mija Idy Czajiné. Vztahy mezi sousedy ve vesnici ukazují povídky Jana Szuteneberga, často formou krátkých humorných historek z vesnického života. Stářím se zabývá Szulcova  Štědrovečerní povídka. Mezi těmito všemi dílky lze rozlišit povídky, které se zamýšlí nad životem člověka jako celku vyprávěním jednotlivých zásadních epizod jeho života s následným vyústěním či rekapitulačním zhodnocením postavy a její role, nejčastěji ve tvaru jakési zhuštěné vzpomínky na danou osobu, která může uvozovat i celý příběh. Na druhé straně zde máme jakési krátké vhledy, detailně vykreslené epizody ze života jednotlivců či dvojic, které z banálního úvodu mohou vyústit v hlubší zamyšlení či bilancování týkající se nejen jednoho lidského života či vztahu, ale leckdy i osudu nebo role vlastní komunity, etnika v současnosti a budoucnu (Szutenbergova Dąbrowa v Unii či Jelińského Očkování).     

            Za povšimnutí jistě stojí dílka, v nichž hraje určitou roli nadpřirozeno či neskutečnost. Některé příběhy navazují na lidová vyprávění o typických postavách kašubské mytologie včetně náboženských motivů (zlý duch -  smãtk, obr – stolëm, nebe a peklo jako představa posmrtného života), leckdy prolínající se s naším současným světem (Schramkeho Zimní povídka) nebo ve spojení s reálnými postavami (spisovatel Jan Drzeżdżón u Kristiny Lewny, kovář z Dąbrowé u Jana Szutenberga). Kašubští spisovatelé tak chtějí zřejmě vyjádřit svou bytostnou spjatost s kulturou a tradicí svého kraje a upozornit na jejich význam pro další generaci, která by se ani v moderním globálním světě neoddělila od svých kořenů, zapuštěných v rodné půdě. Kromě tradičních obrazů či představ se ve sbírce setkáváme i s moderními fantaziemi, které mohou překročit až do žánru vědecké fantastiky (Pipkovy Myšlenky mého počítače a zejména Piéprův Pohádkový sen o slunci). Ještě nadpozemštější jsou Piéprovy poetické prózy, z nichž ve stávající sbírce nacházíme Výňatky z listů Naději. Také tyto počiny mohou sloužit k rozšíření rozhledu kašubské literatury a nabídnout směry k jejímu dalšímu vývoji. 

Prozaická sbírka Kašubské dějiny a dnešní život je poměrně názorným obrazem současné kašubské prózy, která vyrůstá z tradičních forem a kořenů, typických pro regionální literaturu, ale snaží se do tradičního prostředí zanést současné otázky či hlubší analýzu věčných témat. Kašubští autoři se snaží leckdy skloubit hrdost na svůj původ a obranu svého mikrokosmu s pohledem za hranice tradičního obzoru, objevovat nové žánry nebo pohlížet na rodnou ves, pole a les se celou atmosférou, která k nim patří, novými způsoby. Nejen množství autorů, ale zejména závažnost i neotřelost uchopování univerzálních otázek a bohatství žánrů může posouvat kašubské písemnictví stále na vyšší úroveň a přičinit se tak k rozvoji jeho významu a atraktivity pro co nejširší čtenářskou obec. Společně s postavami kašubských povídek se tak při četbě kašubských básní, povídek, lidových vyprávění, her a románů můžeme znovu a znovu zamýšlet nad rolí a osudem kašubského jazyka, kultury, tradice a literatury v dnešním a budoucím světě.

 

Vladislav Knoll